ČSSD má jasno, s daněmi pro bohaté přitvrdí

Praha - Konec s názvoslovným pokrytectvím, solidární daň bude přejmenována na progresivní daň fyzických osob, zaznívá z úst stínového ministra financí za ČSSD Jana Mládka. Strana se podle serveru Lidovky.cz dohodla na stanovení zdanění příjmů fyzických osob. Lidi s platem do 100 tisíc korun čeká zdanění příjmů ve výši 20 procent z hrubé mzdy. Bohatší budou zdaněni sazbou 30 procent. Podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla jde v případě změny daní již o posedlost.

Krize nekrize, s daněmi se bude asi opět hýbat. Sociální demokraté připravují dvě verze zdanění příjmů fyzickým osobám. Vyšší sazby by měly začít platit od roku 2015. Stínový ministr financí Jan Mládek potvrdil, že lidé s příjmy nad 100 tisíc budou odvádět daň 30 procent z hrubé mzdy, ostatní pak procent 20. Výsledkem by měl být výnos pro státní kasu v řádech jednotek miliard korun. Původně strana počítala s rozpětím zdanění 20 až 38 procent.

ČSSD

"Chceme zvýšit progresi (pro bohaté) o 5,5 procentního bodu. To znamená 27,5 procenta, pokud funguje superhrubá mzda, a 30 procent, pokud přejdeme zpět na hrubou mzdu. Pro ty, kteří mají nad sto tisíc, tak z té částky nad sto tisíc zaplatí o 5,5 procenta více," říká ke změnám Mládek.

ODS

„Pro mě to bylo velmi smutné poslouchání. Pan Mládek dobře ví, že v Česku je velmi málo lidí s příjmem nad sto tisíc. Příjem ze státní kasy ze zvýšení bude takřka minimální,“ komentuje 1. místopředseda ODS Martin Kuba.

TOP 09

„Sociální demokracie se nepoučila, opět chce zvyšovat přímé daně. Zvyšování těchto daní bude nástrojem proti hospodářskému růstu,“ tvrdí místopředsedkyně strany TOP 09 Helena Langšádlová

13 minut
Chystané změny v dani z příjmu
Zdroj: ČT24

U dolní sazby prý žádný rozdíl nebude

„Dvacet procent z hrubé mzdy odpovídá stávajícím 15 procentům ze supehrubé mzdy, je to dokonce maličko nižší, protože přepočet vychází na 20,1 procenta,“ tvrdí stínový ministr financí.

Levice by ráda získala víc peněz do státního rozpočtu z kapes firem a nejbohatších zaměstnanců. Stejný názor na situaci kolem zdanění příjmů má i KSČM.

„Chceme se soustředit na pořádek v daních, na zabránění daňovým únikům, jako je zavedení registračních pokladen. Pokud jde o vyšší sazby daně, tak ty se budou týkat nejvyšších příjmových skupin,“ již dříve potvrdil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Podobně jako sociální demokraté to vidí i v KSČM. I pro ni jsou totiž zásadní otázkou daně. Bohatým chce ale nařídit ještě vyšší odvody. Naopak dolní sazba DPH by podle komunistů měla klesnout u léků a základních potravin.

Zvýšení se případně nevyhne ani korporátní daň

„ČSSD zvýší o jeden až dva procentní body korporátní daň (z 19ti na 20 nebo 21 procent) a zavede druhou sazbu pro velké firmy v telekomunikačním, energetickém a finančním sektoru mezi 25ti a třiceti procenty,“ tvrdí Mládek.

Jak je to nyní:

Sazba daně z příjmů fyzických osob je letos 15 procent. U zaměstnance je základem pro zdanění superhrubá mzda (hrubá mzda zvýšená o pojistné na sociální a zdravotní pojištění). Existuje navíc takzvaná solidární daň, kterou odvádí lidé s příjmy nad 100 000 korun - zde je sazba zvýšena ještě o 7 procent.

Daňové přiznání
Zdroj: ČT24

Michl: Jde o posedlost politiků daněmi

Na situaci kolem daní upozornil ve včerejším pořadu České televize Hyde Park i analytik Raiffesisenbank Aleš Michl. „Nevím, kde se bere posedlost politiků změnami daní,“ poukázal Michl na český problém, kterým je nestabilita daňového systému. Politici podle něj berou zvyšování či snižování daní jako prostou trojčlenku a neberou v potaz to, že se ekonomika v různých situacích chová různě a změny ji navíc spíše rozkolísávají.

„Stát obírá lidi a to je, myslím si, špatně. Proto se stát cyklí v recesi, ekonomika se sice malinko nastartuje, ale pak politici zvýší daně, což ekonomiku zase srazí zpátky,“ popsal Michl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 41 mminutami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...