Praha - Finanční krize se v naší ekonomice i společnosti projevuje stále více a více. Jedním z nejvýraznějších projevů je rostoucí nezaměstnanost. V případě ztráty zaměstnání je stále obtížnější si nalézt novou práci. Ještě hůře jsou na tom lidé, kterým byl odebrán plný invalidní důchod. Práce se jim hledá kvůli jejich zdravotním omezení hůře než zdravým uchazečům, navíc podpora, kterou od úřadu práce dostanou je velmi nízká.
Výše podpory, kterou mohou nezaměstnaní, jež přišli o invalidní důchod, v této situaci dostat není závratná. Pohybuje se kolem částky 2 500 korun měsíčně, protože nezaměstnaný před evidencí na úřadu práce nepracoval, ale nárok na podporu mu vznikl z tzv. náhradní doby, vychází se při stanovení poměru z ukazatele průměrné mzdy ve státě.
Invalidé, kteří přišli o důchod, však mají možnost sáhnout si ještě na další dávky, které nabízí česká sociální síť. Které to jsou?
Dávky státní sociální podpory
Rodičům s dětmi mohou pomoci vzniklou situaci řešit dávky státní sociální podpory, jako je přídavek na dítě či sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení. U lidí, kteří již mají děti odrostlé, je z dávek státní sociální podpory možno využít příspěvek na bydlení. Ovšem na všechny dávky je třeba splnit potřebné podmínky. Podmínky pro jejich získání jsou stejné jako u nezaměstnaných studentů, jejich bližší specifikaci proto naleznete ve článku Dostane student, který si přivydělával, podporu v nezaměstnanosti?.
Dávky pomoci v hmotné nouzi
Pokud občan vyčerpal všechny předchozí možnosti, jak získat finanční prostředky k živobytí, nastupují dávky pomoci v hmotné nouzi.
Dávky pomoci v hmotné nouzi zahrnují 3 typy dávek:
- příspěvek na živobytí
- doplatek na bydlení
- mimořádnou okamžitou pomoc.
Při stanovení nároku na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení se vychází z příjmu občana, kdy se příjmy hodnotí za 3 předcházející měsíce - tj. pro nárok na dávky v měsíci březnu 2009 se vychází z příjmu za měsíce prosinec 2008, leden 2009 a únor 2009, při podstatném poklesu příjmů pak lze vycházet z příjmu z aktuálního měsíce.
Při posuzování příjmů se příjmy ze zaměstnání započítávají ve výši 70 procent, nemocenská, náhrada mzdy a podpora v nezaměstnanosti se pak započítává ve výši 80 procent.
Další důležitou otázkou, která má vliv na nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi je otázka společně posuzovaných osob. Platí, že vždy se společně posuzují manželé, druh a družka žijící ve společné domácnosti déle než 3 měsíce, ale také rodiče a nezaopatřené děti a také rodiče a zletilé zaopatřené děti (tedy například zletilé dítě vedené v evidenci úřadu práce nebo pracující), pokud žijí ve společné domácnosti.
Při stanovení nároku na dávky se pak vychází z částek existenčního a životního minima. Existenční minimum činí vždy 2 020 korun měsíčně. Životní minimum u osaměle žijícího jednotlivce činí 3 126 korun, u společně posuzovaných osob je pak jeho výše následující.
- u nejstarší osoby částku 2 880 korun
- u dalších dospělých osob pak 2 600 korun
- u dětí do 6 let částku 1 600 korun
- u dětí od 6 do 15 let částku 1 960 korun
- u nezaopatřených (studujících) dětí od 15 do 26 let pak částku 2 250 korun
Na dávky pomoci v hmotné nouzi je možno se informovat na sociálních odborech městských či pověřených obecních úřadů, přitom je třeba mít na paměti, že tyto dávky se neposkytují zpětně.
