Příbor - 1. leden 2009 se stane dalším z přelomových dat v oblasti nemocenského pojištění v naší zemi. Mění se totiž princip zajištění v nemoci. Po dobu prvních 14 dnů nemoci budou zaměstnanci odkázáni na své zaměstnavatele, kteří jim budou poskytovat tzv. náhradu mzdy. Vlastní nemocenskou budou pro všechny vyplácet okresní správy sociálního zabezpečení až od 15. dne nemoci.
Náhrada mzdy
Jak již bylo řečeno, náhradu mzdy budou vyplácet zaměstnavatelé, a to svým zaměstnancům pracujícím v „klasickém“ pracovním poměru na základě pracovní smlouvy nebo na základě dohody o pracovní činnosti. Naopak u dohody o provedení práce se náhrada mzdy poskytovat nebude. Náhrada mzdy se bude poskytovat pouze v době trvání pracovního poměru, po jeho skončení již nebude poskytována.
Náhrada mzdy se bude vyplácet pouze za pracovní dny a v případě nemoci až od 4. dne nemoci - znovu se tak vrací neplacená nemocenská pro první tři dny pracovní neschopnosti. V oněch prvních 3 dnech nemoci může zaměstnavatel náhradu mzdy poskytnout dobrovolně - např. na základě kolektivní smlouvy apod. Oproti tomu v případě karantény se náhrada mzdy bude poskytovat už od 1. dne zcela automaticky.
Orientační výši náhrady mzdy je možno si spočítat na speciální kalkulačce umístěné na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Přitom platí, že náhrada mzdy se již nebude zdaňovat, ani se z ní nebude odvádět zdravotní či sociální pojištění.
Zaměstnavatel si může nemocné pracovníky hlídat
Spolu s tím, že zákonodárci na zaměstnavatele uvalili starosti se zabezpečením výplaty náhrady mzdy, dali jim také pravomoci v oblasti kontroly nemocných pracovníků. Zaměstnavatel tedy nově může zkontrolovat v době prvních 14 dnů nemoci, zda se chorý zaměstnanec zdržuje v místě pobytu a dodržuje rozsah stanovených vycházek. V případě, že zjistí porušení povinností, vyhotoví o tom zápis, který doručí jak zaměstnanci, tak i okresní správě sociálního zabezpečení a ošetřujícímu lékaři. Podle závažnosti porušení povinností pak může náhradu mzdy snížit, případně ji vůbec neposkytnout.
Nemocenské dávky
Nemocenské dávky budou jednotně vyplácet úřady okresní správy sociálního zabezpečení, a to od 15. dne nemoci, nejdéle však po 380 kalendářních dnů ode dne počátku nemoci, a to zaměstnancům i osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ), které budou účastny nemocenského pojištění.
U OSVČ zůstává stejně jako doposud jejich účast na nemocenském pojištění dobrovolná. Zaměstnanci jsou nemocenského pojištění účastni ze zákona s výjimkou pracujících na základě dohody o provedení práce. Zaměstnanci musí přitom splňovat tři základní podmínky:
- musí jít o výkon práce na území České republiky
- zaměstnání trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů
- výše sjednané odměny činila minimálně 2 000 korun
Nemocenská po ukončení pracovního poměru
I roce 2009 zůstává zachována tzv. ochranná lhůta pro možnost odejít na nemocenskou i po skončení zaměstnání, nyní tato ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů a v případě těhotných žen 180 kalendářních dnů ode dne skončení pracovního poměru.
I pro výpočet výše nemocenské lze použít příslušnou kalkulačku, přitom platí, že i při vykonávání více souběžných zaměstnání bude poskytována pouze jedna nemocenská, příjmy z jednotlivých zaměstnání se budou sčítat.
Přechod výplaty nemocenských dávek
Pokud pracovní neschopnost vznikla už v roce 2008, zůstanou pro ni po celou dobu nemoci v platnosti právní předpisy z roku 2008, tj. budou ji v případě velkých organizací vyplácet zaměstnavatelé. Od ledna 2009 dojde ke zvýšení i těchto nemocenských, ovšem ne k tak velkému jako v případě nemocenských, na které vznikne nárok až v roce 2009.
