Čína ekonomickou válku vyhraje, míní Turek. Automobilky zaspaly, tvrdí Gregorová

Nahrávám video
90' ČT24: Zavedení cel na čínské elektromobily
Zdroj: ČT24

Číně se podaří případná cla uvalená Unií u dovozu elektroaut obejít mimo jiné tím, že začne vyrábět v jiných zemích, kde funguje bezcelní styk, a ekonomickou válku Peking nakonec vyhraje, uvedl v pořadu Události, komentáře europoslanec Filip Turek (nestr. za Přísahu a Motoristé sobě). Za problémy evropského automobilového průmyslu vidí zákazy a regulace ze strany Bruselu. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) naopak zdůraznila, že zavedení cel přinese automobilkám pozitiva a možný přesun Číňanů do Evropy a vznik továren bude znamenat nová pracovní místa. Evropští výrobci podle Gregorové v otázce elektromobility oproti Číně a USA zaspali.

Gregorová považuje rozhodnutí o uvalení cel za správné, jelikož dorovnají čínský dumping. „Z vyšetřování Evropské komise vyplynulo, že Čína dává svým automobilkám výraznou konkurenční výhodu, a jak víme z čísel, tak jenom loni bylo z Číny do EU dovezeno skoro půl milionu elektromobilů v hodnotě skoro deset miliard eur. Byly vyrobeny v procesu, který se těší dotacím v celkové výši 230 miliard eur, a ten proces navíc pokračuje ve formě dalších slev – osvobození od daně z prodeje, darů na infrastrukturu, grantů na výzkum,“ upozornila europoslankyně.

Evropské firmy nemohou následně dumpingovým cenám bez podobných masivních dotací konkurovat, konstatovala Gregorová. Turek si naopak myslí, že to za správné rozhodnutí může považovat pouze „laik v oboru“ a připomněl chystaná opatření čínských automobilek, které budou vyrábět na územích, kde cla nejsou a funguje tam bezcelní styk.

Česká republika se při hlasování o zavedení cel zdržela. „Němci, Češi, Slováci atd. jsou proti tomuto návrhu, protože my produkujeme kolem dvaceti procent všeho v Číně. My jsme byli zelenými aktivisty, kteří se dostali do politických pozic v Evropské unii, donuceni zlikvidovat vlastní průmysl a vlastní výrobu tím, že jsme to zdražili díky byznysu s emisními povolenkami a díky flotilovým pokutám za to, že automobilky produkují normální auta. Také díky drahé práci a drahým materiálům jsme byli donuceni vyrábět auta i v Číně a nechat se v podstatě zválcovat čínskou levnou pracovní silou,“ podotkl Turek.

Očekávané obcházení cel

Cla jde podle něj jednoduše obejít, a pokud je EU vůči Pekingu zavede, ten naopak zavede cla na luxusní auta vyráběná v Evropě. „To znamená všechna auta, na kterých máme marži, tak nám můžou zamezit v jejich prodeji,“ obává se europoslanec s tím, že protiopatření se mohou týkat i dalších oblastí jako vepřového masa nebo mléka.

„Ale hlavně umí tu výrobu obejít, když si dnes koupíte elektrické Volvo, tak je to kompletně čínské auto, jakýkoli elektromobil v Evropě vyrobený, tak velkou část baterií má pod palcem čínské zpracování. Takže Číňané nám zdraží baterie za to, že my jim zdražíme cla. Zaplatí to jen spotřebitel a Číňané tu ekonomickou válku vyhrají,“ je přesvědčen Turek.

Gregorová označila názory europoslance za „nesmysly“. Připustila pouze to, že Peking se bude o obcházení cel pokoušet. „Automobilový průmysl je ale velmi komplexní, Evropská unie si tohle velmi hlídá. Unijní pravidla původu jasně při celní kontrole zkoumají, co se v autě změnilo, co tam má za komponenty,“ vyjasňuje politička.

„Pokud se nezmění víc než balení nebo drobné modifikace, rozhodně ne baterie, tak se na čínské auto nebo auto vyrobené z většiny v Číně pořád ta cla vztahovat budou, obcházet tohle je velmi složité. EU na to má funkční mechanismy, také bilaterální dohody se třetími zeměmi, jsou tam penalizace, a navíc by to Číně přidělávalo náklady to komplikovaně obcházet,“ míní europoslankyně.

Podle Gregorové je navíc v zájmu EU, aby čínské automobilky více vstupovaly na evropský trh, vznikalo více továren a tím i více pracovních míst. „Nevím, za koho pan Turek kope. Cla pomáhají automobilkám a přesun výroby pomáhá občanům,“ uvedla Gregorová.

Podle Turka je ale jasné, že auta zdraží a lidé si je kupovat nebudou, přičemž už nyní musí některé evropské automobilky dotovat prodej elektroaut.

Zájem evropských automobilek

Řešení vidí europoslanec ve zrušení normy Euro 7 a zrušení zákazu výroby aut se spalovacími motory, což by podle něj zachránilo automobilový průmysl v Evropě – nikoli regulace a zákazy či daně. „Nemůžeme si dovolit donekonečna automobilky dotovat, Volkswagen i Škodovka jsou ve špatné situaci, připravuje se dokonce zavírání továren,“ upozornil Turek.

Podle Gregorové se ale řada automobilek včetně Volkswagenu postavila proti clům, protože mají značnou část svých příjmů v Číně. „Potřebujeme evropský trh udržet, protože to je strategickou komponentou. Evropský trh nezaostal kvůli zeleným aktivistům a kvůli regulacím, ale je to proto, že evropské automobilky zaspaly, kvůli opožděnému přechodu na elektrická vozidla, také mnohem pomaleji přijímaly softwarové technologie. Soustředili jsme se na mechanickou excelenci, také máme problém s dodavatelským řetězcem,“ poznamenala europoslankyně.

Turek je nicméně přesvědčen, že elektromobilita není budoucnost a že se bude jednat jen o „pár procent aut“. „Ta auta se neprodávají, pokud je nedotujete, a klienti o ně nemají zájem,“ tvrdí europoslanec s tím, že by měl rozhodnout trh, co si lidé přejí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 19 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 21 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
včera v 07:55

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
včera v 07:01

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...