Čína ekonomickou válku vyhraje, míní Turek. Automobilky zaspaly, tvrdí Gregorová

Nahrávám video
90' ČT24: Zavedení cel na čínské elektromobily
Zdroj: ČT24

Číně se podaří případná cla uvalená Unií u dovozu elektroaut obejít mimo jiné tím, že začne vyrábět v jiných zemích, kde funguje bezcelní styk, a ekonomickou válku Peking nakonec vyhraje, uvedl v pořadu Události, komentáře europoslanec Filip Turek (nestr. za Přísahu a Motoristé sobě). Za problémy evropského automobilového průmyslu vidí zákazy a regulace ze strany Bruselu. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) naopak zdůraznila, že zavedení cel přinese automobilkám pozitiva a možný přesun Číňanů do Evropy a vznik továren bude znamenat nová pracovní místa. Evropští výrobci podle Gregorové v otázce elektromobility oproti Číně a USA zaspali.

Gregorová považuje rozhodnutí o uvalení cel za správné, jelikož dorovnají čínský dumping. „Z vyšetřování Evropské komise vyplynulo, že Čína dává svým automobilkám výraznou konkurenční výhodu, a jak víme z čísel, tak jenom loni bylo z Číny do EU dovezeno skoro půl milionu elektromobilů v hodnotě skoro deset miliard eur. Byly vyrobeny v procesu, který se těší dotacím v celkové výši 230 miliard eur, a ten proces navíc pokračuje ve formě dalších slev – osvobození od daně z prodeje, darů na infrastrukturu, grantů na výzkum,“ upozornila europoslankyně.

Evropské firmy nemohou následně dumpingovým cenám bez podobných masivních dotací konkurovat, konstatovala Gregorová. Turek si naopak myslí, že to za správné rozhodnutí může považovat pouze „laik v oboru“ a připomněl chystaná opatření čínských automobilek, které budou vyrábět na územích, kde cla nejsou a funguje tam bezcelní styk.

Česká republika se při hlasování o zavedení cel zdržela. „Němci, Češi, Slováci atd. jsou proti tomuto návrhu, protože my produkujeme kolem dvaceti procent všeho v Číně. My jsme byli zelenými aktivisty, kteří se dostali do politických pozic v Evropské unii, donuceni zlikvidovat vlastní průmysl a vlastní výrobu tím, že jsme to zdražili díky byznysu s emisními povolenkami a díky flotilovým pokutám za to, že automobilky produkují normální auta. Také díky drahé práci a drahým materiálům jsme byli donuceni vyrábět auta i v Číně a nechat se v podstatě zválcovat čínskou levnou pracovní silou,“ podotkl Turek.

Očekávané obcházení cel

Cla jde podle něj jednoduše obejít, a pokud je EU vůči Pekingu zavede, ten naopak zavede cla na luxusní auta vyráběná v Evropě. „To znamená všechna auta, na kterých máme marži, tak nám můžou zamezit v jejich prodeji,“ obává se europoslanec s tím, že protiopatření se mohou týkat i dalších oblastí jako vepřového masa nebo mléka.

„Ale hlavně umí tu výrobu obejít, když si dnes koupíte elektrické Volvo, tak je to kompletně čínské auto, jakýkoli elektromobil v Evropě vyrobený, tak velkou část baterií má pod palcem čínské zpracování. Takže Číňané nám zdraží baterie za to, že my jim zdražíme cla. Zaplatí to jen spotřebitel a Číňané tu ekonomickou válku vyhrají,“ je přesvědčen Turek.

Gregorová označila názory europoslance za „nesmysly“. Připustila pouze to, že Peking se bude o obcházení cel pokoušet. „Automobilový průmysl je ale velmi komplexní, Evropská unie si tohle velmi hlídá. Unijní pravidla původu jasně při celní kontrole zkoumají, co se v autě změnilo, co tam má za komponenty,“ vyjasňuje politička.

„Pokud se nezmění víc než balení nebo drobné modifikace, rozhodně ne baterie, tak se na čínské auto nebo auto vyrobené z většiny v Číně pořád ta cla vztahovat budou, obcházet tohle je velmi složité. EU na to má funkční mechanismy, také bilaterální dohody se třetími zeměmi, jsou tam penalizace, a navíc by to Číně přidělávalo náklady to komplikovaně obcházet,“ míní europoslankyně.

Podle Gregorové je navíc v zájmu EU, aby čínské automobilky více vstupovaly na evropský trh, vznikalo více továren a tím i více pracovních míst. „Nevím, za koho pan Turek kope. Cla pomáhají automobilkám a přesun výroby pomáhá občanům,“ uvedla Gregorová.

Podle Turka je ale jasné, že auta zdraží a lidé si je kupovat nebudou, přičemž už nyní musí některé evropské automobilky dotovat prodej elektroaut.

Zájem evropských automobilek

Řešení vidí europoslanec ve zrušení normy Euro 7 a zrušení zákazu výroby aut se spalovacími motory, což by podle něj zachránilo automobilový průmysl v Evropě – nikoli regulace a zákazy či daně. „Nemůžeme si dovolit donekonečna automobilky dotovat, Volkswagen i Škodovka jsou ve špatné situaci, připravuje se dokonce zavírání továren,“ upozornil Turek.

Podle Gregorové se ale řada automobilek včetně Volkswagenu postavila proti clům, protože mají značnou část svých příjmů v Číně. „Potřebujeme evropský trh udržet, protože to je strategickou komponentou. Evropský trh nezaostal kvůli zeleným aktivistům a kvůli regulacím, ale je to proto, že evropské automobilky zaspaly, kvůli opožděnému přechodu na elektrická vozidla, také mnohem pomaleji přijímaly softwarové technologie. Soustředili jsme se na mechanickou excelenci, také máme problém s dodavatelským řetězcem,“ poznamenala europoslankyně.

Turek je nicméně přesvědčen, že elektromobilita není budoucnost a že se bude jednat jen o „pár procent aut“. „Ta auta se neprodávají, pokud je nedotujete, a klienti o ně nemají zájem,“ tvrdí europoslanec s tím, že by měl rozhodnout trh, co si lidé přejí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Míra zadlužení se zvýšila z 41,8 procenta HDP na 43,1 procenta HDP, uvedlo ministerstvo financí.
před 12 mminutami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
před 1 hhodinou

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 15 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánovčera v 13:56

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánovčera v 13:00

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:21
Načítání...