Chystá se největší globální daňová reforma za sto let. Mohla by zastavit úniky do daňových rájů, doufá ekonom Janský

10 minut
Události, komentáře: Digitální daň
Zdroj: ČT24

Evropská unie odloží jednání o digitální dani ve prospěch návrhu zemí G20. V Bruselu se na tom v pondělí shodli ministři financí, kteří jednali s jejich americkou kolegyní. Globální zdanění firem cílí hlavně na technologické giganty jako Facebook nebo Google. Ty by měly nově platit 15 procent ze zisku v zemích, kde skutečně vydělávají. Novinka má zabránit odklánění peněz do daňových rájů. V pořadu Události, komentáře o tématu hovořil ekonom a výzkumník z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Janský.

Státy G20, které táhnou většinu světové ekonomiky, se shodly na postupu proti nadnárodním firmám. Janský považuje za skvělé, že se země domluvily a že nejde jen o domluvu dvaceti zemí G20, ale více než 130 zemí světa.

Dohoda zároveň není finální a mnoho detailů zbývá k dořešení, takže jestli bude a jestli bude efektivní, se uvidí teprve až za dva roky. V platnost vstoupí nejdříve v roce 2023. „Je to největší reforma za posledních sto let. Byla by to největší změna v tom, jak svět daní nadnárodní společnosti, takže má potenciál snížit přesouvání zisků do daňových rájů,“ vysvětlil Janský. 

Ve svém výzkumu spolu s kolegy na Univerzitě Karlově Janský došel k tomu, že přesuny zisků do daňových rájů jsou obrovské. Jenom v případě Česka jde o desítky miliard, a země tak tratí v řádech jednotek až desítek miliard korun ročně na příjmech veřejného rozpočtu. Ostatní státy světa jsou na tom s výjimkou daňových rájů podobně. Jde tedy o obrovské částky. 

Zastaralý systém

Současný systém, kterým se daní firemní zisky, vznikl přibližně před sto lety. Od té doby se spousta věcí změnila.

„Není to tak, že by se včera nebo před rokem státy rozhodly, že s těmi daňovými ráji něco udělají. To období a snahy aspoň části států něco s tím udělat trvají nejméně od globální finanční krize před deseti lety a od té doby se mnohé státy a mezinárodní organizace, včetně OECD, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, snaží různými menšími záplatami současný systém zlepšit. Je nefunkční a nadnárodní společnosti se vyhýbají placení daní a zneužívají ho,“ popsal ekonom.

Nejefektivnější způsob, jak tomu čelit, je dle něj změnit systém. Zatím od roku 2013 do roku 2018 došlo k mnoha různým malým změnám, ale ty možnosti vyhýbat se placení daní nadnárodním společnostem stále zůstávají.

„Zhruba před dvěma lety se velké množství zemí rozhodlo, že je s tím potřeba udělat zásadnější změnu, a proto přichází návrh na globální minimální sazbu nejméně 15 procent. I když státy viděly, že ty malé změny nepomáhají, přicházejí teď s větší záplatou a uvidíme, jestli to bude stačit,“ shrnul Janský na závěr. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 7 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...