Chystá se největší globální daňová reforma za sto let. Mohla by zastavit úniky do daňových rájů, doufá ekonom Janský

Nahrávám video

Evropská unie odloží jednání o digitální dani ve prospěch návrhu zemí G20. V Bruselu se na tom v pondělí shodli ministři financí, kteří jednali s jejich americkou kolegyní. Globální zdanění firem cílí hlavně na technologické giganty jako Facebook nebo Google. Ty by měly nově platit 15 procent ze zisku v zemích, kde skutečně vydělávají. Novinka má zabránit odklánění peněz do daňových rájů. V pořadu Události, komentáře o tématu hovořil ekonom a výzkumník z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Janský.

Státy G20, které táhnou většinu světové ekonomiky, se shodly na postupu proti nadnárodním firmám. Janský považuje za skvělé, že se země domluvily a že nejde jen o domluvu dvaceti zemí G20, ale více než 130 zemí světa.

Dohoda zároveň není finální a mnoho detailů zbývá k dořešení, takže jestli bude a jestli bude efektivní, se uvidí teprve až za dva roky. V platnost vstoupí nejdříve v roce 2023. „Je to největší reforma za posledních sto let. Byla by to největší změna v tom, jak svět daní nadnárodní společnosti, takže má potenciál snížit přesouvání zisků do daňových rájů,“ vysvětlil Janský. 

Ve svém výzkumu spolu s kolegy na Univerzitě Karlově Janský došel k tomu, že přesuny zisků do daňových rájů jsou obrovské. Jenom v případě Česka jde o desítky miliard, a země tak tratí v řádech jednotek až desítek miliard korun ročně na příjmech veřejného rozpočtu. Ostatní státy světa jsou na tom s výjimkou daňových rájů podobně. Jde tedy o obrovské částky. 

Zastaralý systém

Současný systém, kterým se daní firemní zisky, vznikl přibližně před sto lety. Od té doby se spousta věcí změnila.

„Není to tak, že by se včera nebo před rokem státy rozhodly, že s těmi daňovými ráji něco udělají. To období a snahy aspoň části států něco s tím udělat trvají nejméně od globální finanční krize před deseti lety a od té doby se mnohé státy a mezinárodní organizace, včetně OECD, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, snaží různými menšími záplatami současný systém zlepšit. Je nefunkční a nadnárodní společnosti se vyhýbají placení daní a zneužívají ho,“ popsal ekonom.

Nejefektivnější způsob, jak tomu čelit, je dle něj změnit systém. Zatím od roku 2013 do roku 2018 došlo k mnoha různým malým změnám, ale ty možnosti vyhýbat se placení daní nadnárodním společnostem stále zůstávají.

„Zhruba před dvěma lety se velké množství zemí rozhodlo, že je s tím potřeba udělat zásadnější změnu, a proto přichází návrh na globální minimální sazbu nejméně 15 procent. I když státy viděly, že ty malé změny nepomáhají, přicházejí teď s větší záplatou a uvidíme, jestli to bude stačit,“ shrnul Janský na závěr. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí naposledy oznámí maximální ceny benzinu a nafty na víkend

Ministerstvo financí oznámí v pátek maximální ceny pohonných hmot na víkend. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, to ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí zastropování cen paliv, marže obchodníků i snížení spotřební daně u nafty. Ty současné mají platit do neděle.
před 1 hhodinou

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 12 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 16 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.