Českým bankám se loni dařilo. Za nárůstem zisků stojí i zájem o půjčky

Nahrávám video
Události: Bankám se loňský rok dařilo
Zdroj: ČT24

Banky v Česku v loňském roce zaznamenaly nebývalý nárůst čistého zisku. Z dosud zveřejněných hospodářských výsledků nejvýrazněji Raiffeisenbank, a to o 119 procent. Skupina ČSOB hlásí nárůst zisku o 90 procent a v dvojciferných číslech se pohybují i další velké banky. Čísla jsou částečně ovlivněná nižší srovnávací základnou z roku 2020, kdy provoz bank omezoval koronavirus.

Na výši zisků se z velké části v loňském roce podílelo poskytování úvěrů. O ty byl zájem ze strany firem na investice, banky svým klientům ale více poskytovaly i půjčky na bydlení.

Právě požadavky klientů na vyřízení hypotéky, firemní půjčky nebo investice se výrazně podepsaly na růstu zisků skupiny ČSOB. „Bance se dařilo, a to zejména díky tomu, že česká ekonomika, české firmy a čeští občané dokázali navzdory složitosti koronakrize tuto krizi zvládnout,“ uvedl člen představenstva ČSOB zodpovědný za vztahové bankovnictví Ján Lučan.

Po akvizici Equa bank nebo třeba zajištění služeb pro klienty ING se loni dařilo i Raiffeisenbank. „S ohledem na pandemii covidu šlo o nelehký úkol, ať již z pohledu zajištění kapacit či z pohledu manažerského řízení,“ popsal generální ředitel Igor Vida.

Dobré výsledky hlásí i další banky, které už je oznámily. „Česká národní banka začala poměrně svižně zvyšovat úrokové sazby, a to je pro bankovní sektor také příznivá zpráva. Zároveň se ukázalo, že třeba nebude tak velký objem nesplácených úvěrů, jako se banky obávaly na začátku pandemie,“ přiblížil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Banky v Národním rozvojovém fondu
Zdroj: Národní rozvojová banka

Zvýšení zisků komerčních bank by mohlo být dobrou zprávou také pro Národní rozvojový fond, který vznikl jako reakce na snahy některých stran v minulém volebním období o dodatečné zdanění bank. To se nakonec nestalo. I proto, že velké banky se zavázaly část zisků vložit do fondu a z něj financovat projekty veřejné infrastruktury – mluvilo se třeba o nákupu nových vlaků.

Fond ale zatím žádnou investici nerealizoval. „Banky mají ty peníze připravené k profinancování projektů, ale větší problém spočívá v tom, aby byly projekty opravdu dobře připravené,“ řekl předseda představenstva fondu Martin Bartyzal. První projekt by chtěl mít hotový ještě letos.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 14 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 1 hhodinou

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 13 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...