Český průmysl v červnu meziročně stoupl o 1,7 procenta. K růstu pomohla posilující produkce v automobilové výrobě, v níž automobilky díky zlepšení dodávek některých dílů doháněly propad výroby z minulých měsíců. V jiných průmyslových odvětvích se naopak růst zastavil. V meziměsíčním srovnání byla průmyslová výroba vyšší o půl procenta. Stavební výroba v červnu dál zpomalila meziroční růst, když reálně stoupla o 0,8 procenta z květnových 3,3 procenta. Vyplývá to z nově zveřejněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Ke zlepšení situace automobilek přispěl hlavně nárůst dodávek čipů a dalších dílů. „Zatímco minulý rok v červnu stály průmyslové firmy na počátku čipové krize, letos v červnu se situace v zásobování čipy i kabelovými svazky zlepšila a zejména automobilky doháněly zpomalení produkce z minulých měsíců,“ podotkla vedoucí oddělení statistiky průmyslu Veronika Doležalová.
Naopak výroba v jiných odvětvích stagnovala. Podle úřadu se hlavně v některých energeticky náročných oborech začala projevovat komplikovaná situace a rostoucí ceny. Meziroční pokles o více než deset procent tak zaznamenal například dřevozpracující průmysl, klesla také produkce základních kovů, hutnictví a slévárenství.
„I přes zlepšení situace s dodávkami dílů pro automobily průmyslová produkce v červnu meziměsíčně stagnovala. V řadě odvětví se totiž růst, který jsme zaznamenávali v průběhu minulých měsíců, zastavil,“ řekl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar řekl, že nárůst produkce v automobilovém průmyslu je dán i nízkou srovnávací základnou v loňském roce. „To byl skutečně začátek té takzvané čipové krize – to nyní vizuálně čísla zlepšuje,“ uvedl. To nejhorší ale podle něj za českým automobilovým, potažmo celým průmyslem, ještě není. „Ani subdodavatelský automobilový průmysl nebude ušetřen velmi dramatických dopadů zvyšujících se cen elektřiny a plynu,“ upozornil.
Dalším problémem podle něj budou důsledky energetické krize. „To znamená snížená poptávka. A to bohužel nejen u nás, což by automobilky ještě přežily. Obávám se, že klesající poptávka bude i na zahraničních trzích v Evropě a pravděpodobně i v zámoří,“ dodal Špicar. Právě narůstající ceny energií vnímá i jako příčinu stagnace ostatních průmyslových odvětví.
Hodnota nových zakázek meziročně stoupla o 15,5 procenta. Tuzemské zakázky zaznamenaly nárůst o 16,7 procenta, ty ze zahraničí se zvýšily o 14,9 procenta. Podíl na růstu měly téměř všechny obory, nejvýraznější pak výroba motorových vozidel, kde hodnota nových zakázek stoupla o pětinu.
Průměrný počet zaměstnanců v průmyslu se meziročně zvýšil o 0,1 procenta a jejich průměrná hrubá mzda byla proti loňskému červnu o 8,1 procenta vyšší.
Méně stavebních povolení, vyšší hodnota
Produkce ve stavitelství byla mírně vyšší díky tomu pozemnímu, tedy vzniku budov, které se proti loňskému červnu zvýšilo o 3,1 procenta. „Loňská základna byla přitom poměrně vysoko, byl dokonce zaznamenán druhý nejvyšší růst v roce 2021,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Naopak produkce inženýrského stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, byla meziročně nižší o 4,2 procenta. V meziměsíčním srovnání bylo stavebnictví nižší o 0,7 procenta.
Úřady vydaly v šestém měsíci 7411 stavebních povolení, meziročně o deset procent méně. Orientační hodnota těchto staveb ale stoupla o 14 procent na 51,4 miliardy korun. Bytů, které se v daném měsíci začaly stavět, bylo meziročně o téměř třetinu méně, 3018. Dokončených bytů meziročně přibylo o 4,7 procenta na 2368. Podle Matějky se počet dokončených bytů zvýšil díky bytovým domům, zatímco dokončování těch rodinných vázlo mimo jiné kvůli zdražování materiálů a nedostatku stavebních kapacit.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se meziročně zvýšil o 0,4 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční mzda byla proti loňskému červnu o 8,6 procenta vyšší.
Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřího Nouzy je s predikcemi dalšího vývoje potřeba počkat na výsledky do dalšího čtvrtletí. „Jelikož čísla jsou tak malá, že to může souviset například i s fakturací – jaký objem prací byl proveden,“ vysvětlil.
Dodal ale, že z trhu už přicházejí určité signály o tom, že dochází k mírnému ochlazení. „Důkazem toho je zastavení růstu cen stavebních materiálů. V některých jednotlivých komoditách došlo i ke snížení cen o jednotky procent. Není to nic zásadního, ale jakýsi signál to samozřejmě je,“ podotkl.
Zahraniční obchod skončil schodkem
Zahraniční obchod skončil v červnu schodkem 12,1 miliardy korun, meziročně byl o 3,4 miliardy korun vyšší. Meziročně vzrostl vývoz o 15,3 procenta na 394,2 miliardy korun a dovoz o 15,9 procenta na 406,3 miliardy korun.
„V zahraničním obchodě se zbožím nedošlo v červnu proti minulým měsícům k žádným podstatným změnám. Vývoz i dovoz výrazně vzrostly, přesto skončila obchodní bilance opět v záporných číslech, a to již pátý měsíc za sebou. Příčinou jsou stále vysoké ceny dovážených energetických komodit a vstupů, jejichž meziročně vyšší hodnota překonala i nárůst vývozu motorových vozidel,“ řekla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu Miluše Kavěnová.
Kromě většího deficitu obchodu s ropou a zemním plynem se podle ČSÚ prohloubil také schodek obchodu se základními kovy o 3,6 miliardy korun a s rafinovanými ropnými produkty o dvě miliardy. Naopak příznivě se na celkovém saldu projevil vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly o 10,9 miliardy korun, s elektřinou o 3,9 miliardy a kovodělnými výrobky o 2,5 miliardy korun.
V červnu se meziročně o dvacet miliard korun zlepšila bilance zahraničního obchodu se státy EU. Naopak deficit obchodu s mimounijními zeměmi se prohloubil o 23 miliard korun.
Meziměsíčně se po sezonním očištění zvýšil vývoz o 1,3 procenta a dovoz klesl o 0,7 procenta. V lednu až červnu letošního roku vykázala obchodní bilance schodek 76 miliard korun, přitom ve stejném období loňského roku skončila přebytkem 76,2 miliardy. Od začátku roku vývoz meziročně vzrostl o 9,3 procenta a dovoz o 17,6 procenta.
Analytici: Deficit prohlubuje dovoz drahých surovin
Analytici podle ekonoma UniCredit Bank Jiřího Poura očekávali deficit přes dvacet miliard korun, červnový výsledek tedy předčil očekávání. „Podobně jako v předchozích měsících byla bilance v meziročním srovnání zatížena dovozem drahé ropy a plynu, a dále se prohloubil deficit obchodu se základními kovy a rafinovanými ropnými produkty,“ okomentoval.
Upozornil, že cena dovezeného plynu byla proti stejnému období loňského roku čtyřnásobná a z hlediska objemu se ho dovezlo meziročně o čtrnáct procent méně. Cena dovezené ropy byla o necelých sedmdesát procent vyšší a dovezlo se jí o devět procent více. Doplnil, že bilance se meziročně nejvíce zhoršila s Ruskem a Čínou, zlepšila se naopak s Německem, Slovenskem a Maďarskem. „Zahraniční obchod zůstává v letošním roce brzdou české ekonomiky,“ dodal.
Na bilanci zahraničního obchodu se podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila projevil dobrý výkon výrobců motorových vozidel. Poznamenal, že bilance sice zůstává v deficitu, ale oproti květnu se výrazně zlepšila. „Za současné situace lze hovořit o pozitivním signálu. Obchodní bilanci totiž drtí a drtit i budou drahé dovážené energetické suroviny a skutečnost, že export v červnu dokázal hlavně díky motorovým vozidlům celkový schodek snížit ke dvanácti miliardám, je veskrze pozitivní zprávou,“ řekl.
Analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht do konce roku kladnou bilanci zahraničního obchodu neočekává. Schodek za celý rok může podle něj být více než dvě stě miliard korun.
Místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk vidí výhled na další měsíce a druhou polovinu roku smíšeně. Sice podle něj začínají polevovat tlaky na ceny ve výrobě a zlepšuje se i situace v dodavatelských řetězcích, zároveň se ale zhoršuje poptávka. A to jak v Česku, tak dalších zemích. „Smíšený výhled na vývoj zahraničního obchodu je navíc umocňován rizikem definitivního zastavení dodávek ruského zemního plynu a geopolitickými riziky obecně,“ dodal.
Silná koruna
„Deficit sice není nejhorší v historii jako v předchozích měsících, ale optikou posledního roku nelze už Česko nazvat exportní ekonomikou, více dovážíme,“ uvedl Tomáš Volf ze společnosti Citfin. Novinkou pro tuzemsko je podle něj to, že ceny na domácím trhu nyní mnohem více určují obchodní partneři ze zahraničí.
Poznamenal také, že pro exportéry může být problém silná domácí měna. „Pokud se podíváme na prognózu České národní banky, tak na silné koruně se nejspíš v dohledné době nic nezmění. Centrální bankéři totiž skrze silnou měnu omezují růst cen,“ doplnil.
I podle podle ekonoma Komerční banky Jaromíra Gece zahraniční obchod v deficitu drží dovoz drahých komodit. „Z hlediska dalšího vývoje kurzu koruny představuje deficit zahraničního obchodu, respektive celého běžného účtu platební bilance důležitý fundament, který bude udržovat tlak na její oslabení,“ sdělil.
