Český průmysl po třech měsících poklesu v květnu meziročně stoupl. Jeho produkce se reálně zvýšila o 3,3 procenta. Pomohl tomu narůst produkce automobilové výroby. Meziroční růst naopak zpomalila v květnu stavební výroba. Reálně vzrostla o 3,3 procenta z dubnových čtyř procent. Stavební produkce stoupla meziměsíčně o 0,4 procenta. Zahraniční obchod skončil v květnu schodkem 23,3 miliardy korun, to je meziročně o 26,4 miliardy horší výsledek. Vliv na to měl především meziročně větší deficit obchodu s ropou a zemním plynem. Údaje ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Průmysl v květnu meziročně stoupl. Stavební výroba zpomalila
Události ČT: Průmysl v květnu meziročně stoupl (zdroj: ČT24)
V květnu se dařilo většině průmyslových odvětví. V meziměsíčním srovnání byla průmyslová výroba vyšší o 2,4 procenta. „V květnu produkce průmyslu po několika měsících meziročně vzrostla. Významný podíl na výsledku měla výroba automobilů, kde došlo proti loňskému roku k dílčímu zlepšení v dodávkách dílů,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Radek Matějka. I díky nízké srovnávací základně byla výroba motorových aut proti loňskému květnu vyšší o 9,8 procenta.
Naopak výrazně meziročně klesla výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, a to o 28 procent. ČSÚ uvedl, že jako v dubnu to ovlivnila hlavně vysoká srovnávací základna.
Nejvíce, zhruba o pětinu, si meziročně polepšila kožedělná výroba a výroba nábytku. Přibližně o sedmnáct procent se proti loňskému květnu zvýšila výroba nápojů a o patnáct procent u farmaceutických produktů. O desetinu meziročně stoupla také papírenská a chemická výroba. V chemickém průmyslu se podle statistiků poměrně dařilo v oblasti organických chemických látek, hnojiv a plastů v primárních formách.
Vedoucí oddělení statistiky průmyslu Veronika Doležalová doplnila, že ačkoli meziročně vzrostla v květnu většina průmyslových odvětví, nedokázal tento růst zatím zvrátit stagnační trend patrný v průběhu letošního roku.
Hodnota nových zakázek meziročně stoupla o devět procent, přičemž výrazněji, o 17,2 procenta, stouply nové tuzemské zakázky. Ty ze zahraničí se zvýšily o 5,2 procenta. Jejich růst zbrzdila zejména výroba motorových vozidel, kde byl však meziroční pokles způsoben velmi vysokou srovnávací základnou, sdělili statistici.
Analytici: Průmysl příjemně překvapil, vyhlídky povzbudivé nejsou
Analytici se shodují, že květnová průmyslová výroba růstem o 3,3 procenta pozitivně překvapila, trh očekával stagnaci. Vyhlídky pro další vývoj průmyslu ale podle nich nejsou povzbudivé. Důvodem je slábnoucí poptávka, vysoké ceny energií i nejistota ohledně dodávek potřebných komponent. „Konečně výsledek netáhla dolů automobilová výroba, která se naopak významně podílela na celkovém skóre,“ podotkl analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš. Růst přišel napříč sektory, na datech je ale podle něj znát, že stagnačnímu trendu se český průmysl jen těžko ubrání.
„V dalším období se na jedné straně mohou projevovat známky mírnějšího napětí v dodavatelských řetězcích, což už se z části odrazilo v automobilovém průmyslu. Na druhé straně budou produkci podniků srážet rostoucí ceny vstupů v kombinaci se slábnoucí poptávkou,“ míní analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Druhý z vlivů podle něj zřejmě mírně převáží. Průmyslová produkce tak asi nebude mít za celý letošek na lepší výsledek než na meziroční stagnaci, dodal.
„Inflace snižuje disponibilní důchod domácností, které musí snižovat poptávku po zbytných statcích, a tím i celkovou spotřebu,“ upozornil analytik Deloitte Filip Pastucha. Ani podle podnikatelských podmínek (PMI) nejsou vyhlídky pro následující měsíce pozitivní. Stále panuje vysoká nejistota vyvolaná válkou na Ukrajině a s tím související probíhající energetická krize. „Za celý letošní rok očekáváme růst průmyslové výroby o zhruba 1,5 procenta,“ odhadl.
Šetření mezi ekonomy Focus Economics předpokládá růst tuzemského průmyslu v letošním roce o mírných 1,6 procenta po 6,6 procenta v loňském roce, uvedl ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. To by podle něj znamenalo, že se průmysl v letošním roce dostane jen nepatrně nad úroveň předpandemického roku 2019. Poslední čísla sice naznačují možnost i silnějšího růstu, vzhledem k výrazným rizikům spojeným s energetickou krizí a skokovým růstem řady klíčových průmyslových komodit jsou však současné odhady velmi nejisté, podotkl.
„Pozitivním překvapením byla hodnota květnových zakázek. Přesto je třeba být velmi opatrný ve výhledu,“ souhlasil ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek. Průmysl podle něj ukazuje, že je schopen poměrně flexibilně výrobu oživit. Ale poslední měsíce řada firem i ekonomických indikátorů poukazuje na omezení růstu spojená například s vysokými cenami energie či celkovými nejistotami, dodal.
Stavební výroba v květnu zpomalila meziroční růst. Z dubnových čtyř procent ale reálně vzrostla o 3,3 procenta. Pozemní stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku zvýšilo o 3,5 procenta. Produkce inženýrského stavitelství, tedy budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, meziročně vzrostla o 2,8 procenta. „Stavební produkce v květnu meziročně vzrostla v obou segmentech podobným tempem a také meziměsíčně jsme po dvou měsících zaznamenali růst,“ řekl Matějka.
Dražší materiál i energie
Stavební výroba v Česku roste třináctý měsíc v řadě, tedy nepřetržitě od loňského května. Výkon ale v posledních měsících oslabuje. Zatímco letos v únoru stavebnictví meziročně vzrostlo o téměř sedmnáct procent, v březnu to bylo o 8,8 procenta, v dubnu čtyři procenta a v květnu 3,3 procenta. Za zpomalením růstu je podle odborníků hlavně nedostatek pracovníků i stoupající ceny materiálů či energií, což bude dál negativně ovlivňovat plánování a realizaci malých i velkých staveb.
Počet zahájených bytů meziročně vzrostl o 24,1 procenta, což znamená 5309 bytů. „Jedná se o nejvyšší číslo od roku 2006, kdy jsme začali s měsíčním sledováním, a růst jde plně za bytovými domy,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby Petra Cuřínová. Počet dokončených bytů meziročně vzrostl o 3,1 procenta a činil 2882 bytů.
Stavební úřady vydaly v květnu 8035 stavebních povolení, meziročně o 8,4 procenta méně. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 49,9 miliardy korun a ve srovnání se stejným obdobím loňského roku vzrostla o 33,1 procenta, uvedli statistici.
Vliv dražších hypoték
„Reálný meziroční růst o 3,3 procenta jde stále částečně na vrub nízké srovnávací základny z předchozího roku,“ uvedl ekonom Komerční banky Kevin Tran Nguyen.
Ekonomové upozorňují, že poptávku po stavebních pracích mohou v dalším období srážet vyšší sazby hypotečních úvěrů. Negativně bude podle nich působit i nedostatek pracovních sil, vysoké ceny energií, pohonných hmot a také nedostatek materiálu a surovin.
Nguyen upozornil, že financování nového bydlení se od začátku roku prodražilo zhruba o 1,25 procentního bodu. „Vzhledem k přísnějším parametrům na hypoteční úvěry ze strany České národní banky a vyšším úrokovým sazbám nejspíše od začátku roku došlo také k takzvanému předzásobení. A i proto bychom se mohli vlivem tohoto dočkat značného ochlazení poptávky,“ řekl. Vysoká inflace se podle něj navíc negativně odrazí v kupní síle domácností. Dražší financování také odrazuje firmy od investic.
„Aktuální signály a rizika vyplývající ze stávající situace na Ukrajině i na domácím trhu, zejména s ohledem na veřejné investice, jsou významné a je důležité je nepodcenit,“ uvedl prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Dodal, že udržení míry investic na přijatelné úrovni i do budoucna je nezbytné k tomu, aby odvětví dosahovalo nadále růstu.
Zahraniční obchod se schodkem 23,3 miliardy
Zahraniční obchod skončil v květnu schodkem 23,3 miliardy korun, což je meziročně horší výsledek o 26,4 miliardy korun, vyplývá z předběžných údajů statistiků. Zahraniční obchod letos vykazuje schodek už čtvrtý měsíc v řadě, v kladných číslech byl jen v lednu.
„Solidní dvouciferný růst vývozu zboží nestačil k tomu, aby se květnová obchodní bilance vymanila z červených čísel. K zápornému výsledku přispěla zejména meziročně výrazně dražší fosilní paliva, na jejichž dovozu je Česká republika silně závislá,“ uvedl vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička.
Vývoz meziročně vzrostl o 18,1 procenta na 390,3 miliardy korun a dovoz o 26,3 procenta na 413,6 miliardy. Letošní květen měl o jeden pracovní den více než loni. Meziměsíčně se po sezonním očištění zvýšil vývoz o 4,6 procenta a dovoz o 2,7 procenta.
Celkový výsledek zahraničního obchodování nepříznivě ovlivnil hlavně obchod s ropou a zemním plynem, který kvůli růstu cen na světových trzích a vyššímu dovezenému množství vykázal meziročně o 26,4 miliardy korun větší schodek. O 5,1 miliardy korun se prohloubil rovněž deficit obchodu se základními kovy a o 2,9 miliardy korun obchod s rafinovanými ropnými produkty. Naopak příznivě se na celkovém výsledku projevil vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly o 9,9 miliardy a elektřinou o 2,5 miliardy korun.
V květnu se meziročně o 17,6 miliardy korun zlepšila bilance zahraničního obchodu se státy EU, naopak deficit obchodu s mimounijními zeměmi se prohloubil o 43,5 miliardy.
V lednu až květnu letošního roku vykázala podle ČSÚ obchodní bilance schodek 60,1 miliardy, zatímco ve stejném období loňského roku skončila přebytkem 85 miliard korun. Od začátku roku vzrostl meziročně vývoz o 7,9 procenta a dovoz o 17,6 procenta.
Bilance se nevyvíjí pozitivně, míní ekonomové
Ačkoliv si díky oživení výroby v květnu český vývoz polepšil, bilance zahraničního obchodu se podle ekonomů nevyvíjí pozitivně a schodek se prohlubuje. Domnívají se, že zlepšení nelze kvůli vysokým cenám dovážených surovin očekávat. A právě hodnoty dovozu budou nadále stlačovat obchodní bilanci do deficitu.
Analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht připomněl, že u meziročních čísel vývozu odhady indikovaly mnohem mírnější tempo růstu – do deseti procent. V meziměsíčním srovnání se hodnota vývozu po zohlednění kalendářních vlivů zvýšila o 4,6 procenta. Ekonom Komerční banky Jan Vejmělek upozornil, že tempo růstu vývozů po sezonním očištění má od března vzestupnou tendenci. Značí to podle něj, že se situace v dodavatelských řetězcích zlepšuje.
„Především se oživila výroba, a tedy i export automobilů. V květnu se mírně uvolnil nedostatek čipů a dalších komponent, což automobilkám umožnilo navýšit výrobu,“ řekl ekonom společnosti Deloitte Václav Franče. Meziročně vyšších objemů dosáhl český export podle Vagenknechta i v těžbě, konkrétně uhlí nebo rudy.
Dovoz byl výrazněji, než analytici očekávali, ovlivněn importem energetických komodit, podotkl Vagenknecht. V případě ropy a zemního plynu byl meziroční nárůst podle něj zhruba trojnásobný.