Praha - Česko dosud vyčerpalo ze zhruba 90 miliard korun určených pro období 2004 až 2006 z Evropské unie téměř tři čtvrtiny těchto dotací. Peníze dostali obce a kraje, podnikatelé i neziskové organizace. Nejčastěji byly využity na opravy silnic, nákladné vodohospodářské projekty či budování sportovních a rekreačních středisek. Poslední z dotací dostávají žadatelé ještě letos, kdy už ale zároveň mohou žádat o peníze z dalšího plánovacího období.
Pro roky 2007 až 2013 je pro ČR vyčleněno 26,7 miliardy eur, tedy přes 700 miliard Kč. Postupně se rozdělují krajům, obcím, ale i vysokým školám, podnikatelům a firmám, neziskovým organizacím i dalším institucím.
Z prvních evropských peněz, které byly pro Česko určeny v letech 2004 až 2006, získali nejvíc žadatelé z jižní Moravy, přes deset miliard korun. Podle Monitorovacího systému strukturálních fondů jsou na tom zároveň nejhůř v čerpání peněz. Vyčerpali jen dvě třetiny schválených dotací.
Nejvyšší podíl vyčerpané částky na získaných dotacích má Praha. Vyčerpat se podařilo 98 procent z téměř 3,5 miliardy Kč. Mezi kraji má ale hlavní město zvláštní postavení. Jsou pro něj určeny speciální dotační tituly. Podle pražské radnice dosahuje HDP na obyvatele Prahy 150 procent průměru EU, což je více, než unie pro běžné programy dotací připouští. Kvůli tomu chybí metropoli třeba peníze na vědu, výzkum a inovace. Po hlavním městě získali z dotací nejvíc, 87 procent, v Pardubickém kraji. Celková schválená částka přes 3,1 miliardy je ale na druhou stranu ze všech regionů nejnižší.
K největším projektům podpořeným unií patří ve většině krajů výstavba kanalizace a čistíren odpadních vod. Díky dotacím se za miliardy korun opravují také silnice, desítky budov mateřských, základních a středních škol v krajích se dočkají zateplení, v mnoha nemocnicích se objeví nové přístroje za desítky milionů, města a obce získaly stamiliony na revitalizace svých náměstí či rekonstrukce památkově chráněných budov.
Finanční účast je v době krize problémem
V některých regionech se však v poslední době v obavách před rostoucím zadlužením projevuje neochota platit k dotacím z vlastního. „V souvislosti s finanční a ekonomickou krizí se začínají objevovat problémy příjemců s předfinancováním projektu, zejména se získáním bankovního úvěru,“ uvedla mluvčí Regionální rady Jihovýchod, pod níž patří kraje Jihomoravský a Vysočina, Milena Marešová.
Kritizován je i celý systém dotací. Podle některých je nepřehledný, příliš rozvětvený a žádání o dotace je třeba pro malé obce i jiné subjekty příliš složité. Někteří žadatelé si proto najímají externí poradenské firmy, které žádosti vypracují. „Dost komplikovaný a nejednoznačný je výklad pravidel pro čerpání evropských financí, složité je i zajišťování peněz na předfinancování projektů a například velkým problémem pro kraj i města a obce je fakt, že DPH není uznatelným nákladem,“ uvedl například mluvčí Ústeckého kraje Zbyněk Šebesta.
