Česko si chystá miliardy proti suchu, počítá se i s novými nádržemi

Nahrávám video
Události ČT: Jurečka chce bojovat se suchem
Zdroj: ČT24

Na opatření proti suchu má jít v Česku do roku 2022 ze státního rozpočtu 28 miliard korun, uvedl to ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Počítá se například s novými vodními nádržemi. Vybráno je šest oblastí. Ve finální fázi příprav na výstavbu jsou Nové Heřminovy (Moravskoslezský kraj), v přípravě je vodní dílo Skalička (Olomoucký kraj). Z dalších lokalit to jsou Vlachovice (Zlínský kraj), Pěčín (Královéhradecký kraj), Senomaty a Šanov (střední Čechy).

Těchto šest projektů je v různých fázích příprav – od studie, až po odkupy pozemků. Senomaty a Šanov jsou ve stádiu projektových prací, o jejich výstavbě ještě vláda nerozhodla. V srpnu by měl kabinet rozhodnout, zda bude stavba Skalička suchým poldrem, nebo stálou nádrží. 

„Rozhodně se nechystáme dělat žádné aktivity na údolí řeky Berounky nebo na údolí řeky Oslavy,“ zdůraznil ministr. 

Ministerstvo rovněž vytipovalo tři území obcí Bulhary, Vrané a Chřášťany, kde budou takzvané modelové farmy. Zde se bude zjišťovat, jak nejlépe hospodařit s vodou v suchem postižených oblastech. Praktické poznatky pak odborníci nabídnou i dalším zemědělcům v Česku. 

V boji se suchem by měly pomoci i pozemkové úpravy, od roku 2014 jich stát dokončil přibližně 400, rozpracovaných je 500. „Mimo jiné jsme realizovali například protierozní opatření o celkové ploše přesahující 700 hektarů nebo ekologická opatření na více než dvojnásobné ploše,“ řekl ministr.

Jurečka již dříve kritizoval, že v posledních 20 letech se v Česku investovalo hlavně do protipovodňových opatření a riziko dlouhodobého sucha se přehlíželo.

Náměstek ředitele pro hydrologii ČHMÚ Jan Danihelka řekl, že nyní je na tom nejhůře Hradecko a Pardubicko, jak u povrchových, tak podpovrchových vod. „Ještě nedávno tam doznívalo sucho z loňského roku,“ podotkl. 

Nahrávám video
Hydrolog Danihelka o opatřeních proti suchu
Zdroj: ČT24

Místopředseda Strany zelených Michal Berg uvedl, že od doby, kdy vláda rozhodla o stavbě přehrady Nové Heřminovy, už uplynulo přes osm let. „Mezitím se v Česku vybudovalo roztroušeně mnoho menších, zato účinnějších vodních prvků v krajině, které Heřminovy svou rozlohou v součtu předčí.“

Krajinář a ekolog Vilém Jurek ze stejné strany dodal, že „v současnosti mají přehrady tři zásadní nevýhody - jsou drahé, řeší jen malou část krajiny a jejich realizace, včetně příprav a stavby, je časově náročná.“ Proto by podle něj mělo ministerstvo zemědělství přehodnotit svůj plán a zamyslet se nad tím, zda neinvestovat do menších opatření. „K vybudování malé vodní nádrže stačí tři roky,“ doplnil. 

Obce také dostanou dotace na nové i průzkumné vrty, aby našly nové zdroje pitné vody. Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo program, jenž má podpořit dostatek kvalitní pitné vody v České republice. Kvůli dlouhotrvajícímu suchu totiž některé studny či prameny vysychají. Celkem si mohou obce rozdělit 300 milionů korun.

Loni v červenci schválila vláda koncepci, která by měla vést k lepšímu hospodaření s vodou. Podle dokumentu by receptem na boj proti suchu mělo být lepší zavlažování, využití dešťové vody, šetření s vodou a její zadržování. Dokument obsahuje přes 50 úkolů pro ministerstva a úřady a počítá i se zvýšením poplatků za odběr podzemní vody.

Nahrávám video
Marian Jurečka hostem pořadu Události, komentáře
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 21 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...