Praha – Dotace z evropských fondů chce Česko v budoucích letech čerpat hlavně na budování páteřní infrastruktury, zvýšení konkurenceschopnosti nebo účinnost veřejné správy. Na koncepci platnou od roku 2013 se dnes dohodl kabinet Petra Nečase. Dalšími oblastmi, které bude chtít Česko z evropských peněz v období 2014 až 2020 podpořit, je sociální začleňování, boj s chudobou a systém péče o zdraví a integrovaný rozvoj území.
Objem prostředků v evropských fondech bude záviset na podobě rozpočtu EU po roce 2013. „Máme zájem na tom, aby to byl rozpočet úsporný, ale aby bylo dost zdrojů na kohezní politiku,“ řekl předseda vlády. Vláda bude podle Nečase prosazovat, aby rozpočet unie byl zhruba na úrovni jednoho procenta jejího hrubého domácího produktu, nemá tak zájem na zvyšování rozpočtu EU. Je totiž prý pravděpodobně, že příští rozpočtové období 2014 až 2020 bude poslední, kdy Česko z Bruselu víc peněz získá, než do unijní pokladny odvede.
„Vyjednání co nejvyššího objemu prostředků na podporu kohezní politiky v budoucím období bude nezbytnou podmínkou optimálního využití evropských fondů pro posílení konkurenceschopnosti České republiky,“ uvedl v pondělí Jankovský. Cílem kohezní politiky, známé také jako politika soudržnosti, je hlavně vyrovnávat hospodářské a sociální rozdíly mezi evropskými regiony. Peníze tak díky ní plynou především zaostalým regionům a méně vyspělým členským státům.
Ekonomičtí experti z NERV vládě v červenci doporučili, aby se po roce 2013 snížil počet operačních programů, přes které do Česka proudí peníze z evropských fondů. Měla by se zjednodušit i jejich struktura. O snížení množství operačních programů v příštím období mluvil již dříve též ministr Jankovský. Nyní je v Česku 26 dotačních programů.
V období 2007 až 2013 může Česko získat z Bruselu zhruba 26,7 miliardy eur. To je podle současného kurzu uváděného ministerstvem pro místní rozvoj asi 754 miliard korun. Podle dřívějších vyjádření ministerstva pro místní rozvoj je možné předpokládat, že v příštím programovém období bude mít Česko v Bruselu k dispozici méně peněz. Je také možné, že vzroste podíl návratných zdrojů, například v podobě půjček, vůči tradičním dotacím.
