Česko, jedno z největších skladišť Evropy

Praha - V přepočtu metrů čtverečních na obyvatele má Česko nadprůměrné množství distribučních center. Odsud se pak zásobují i okolní země jako Rakousko, Německo a částečně i Slovensko. Největší boom přišel před pěti lety, kdy se postavilo nejvíc průmyslových hal a skladů - přes 865 000 metrů čtverečních. A příští rok do tuzemska plánují přijít velké firmy, například americký Amazon.

Velké firmy si vybírají strategická místa pro svoje sklady podle několika faktorů. Je pro ně důležité mít blízko letiště a přístav, popřípadě musí firma zvládnout zboží dostat po zemi do přístavu do několika hodin. Právě moře je totiž bránou pro mimoevropské trhy. 

Proč je Česko logisticky výhodné? 

Západní Evropa těží hlavně z geografické polohy – její země jsou dobrým distribučním kanálem, a to jak po vodě, letadlem, tak i silniční dopravou. Zároveň je to region s dobrou koncovou průmyslovou výrobou. Střední a východní Evropa vyniká v pozemní distribuci a velké průmyslové výrobě. Jihovýchodní Evropa a Turecko se pak hodí na lokální rozvozy i výrobu. I když má například Česko nedotaženou dálniční síť (absence kompletní realizace plánů pro D3, D8 a D11), Polsko, Slovensko a třeba i Maďarsko jsou na tom ještě hůře, říká Karel Stránský, ředitel EMEA Corporate Solutions.

Ondřej Novotný, analytik Jones LangLasalle

„Logistika, která je velice často navázaná na výrobu v dané zemi, se posouvá dále na východ, třeba na Balkán, do Rumunska nebo Maďarska. A to z toho důvodu, že se tam přesouvá i výroba. Sem (do tuzemska) přicházejí naopak více high-tech výrobní haly.“

Nahrávám video

Důležité je i to, za kolik si sklady firmy pronajmou. Třeba v Bratislavě jsou haly o čtvrtinu levnější než v západní Evropě, třeba Nizozemsku. Nejvyšší nájemné v Česku se přitom pohybuje kolem 4,50 eur za měsíc, což je v přepočtu 116 korun měsíčně za metr čtvereční. U malých skladů například o 1 000 metrech čtverečních vychází konečná suma na 116 000 tisíc měsíčně. U velkých, což je asi 10 000 m2, pak 1,16 milionu. 

Dalším faktorem je cena práce. Například v Budapešti, polské Poznani nebo bulharské Sofii dostanou pracovníci skladu maximálně 21 400 korun za měsíc. Na druhé příčce je Praha, kde je maximální mzda 42 800 měsíčně. Směrem na jih Evropy se pak pracovní síla zdražuje. V Miláně, Madridu ale i ve francouzském přístavu Le Havre vyjde zaměstnanec až na 64 200 korun. A nejdražší jsou pracovníci v západní Evropě, kde se mzdy šplhají až na 85 600 korun měsíčně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí. Hútíové mezitím oznámili, že ovládli další strategické ostrovy v Rudém moři.
08:05Aktualizovánopřed 32 mminutami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 6 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 8 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 18 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 18 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.