Praha – O české zboží, na které dopadnou protiruské sankce, by mohl být zájem v Latinské Americe nebo v postsovětských státech. O důsledcích omezení ze strany Evropské unie jednalo Ministerstvo průmyslu a obchodu s víc než stovkou exportérů. Podle šéfa státní kasy Andreje Babiše by přitom Česko tratilo ani ne na zemědělských, ale hlavně průmyslových sankcích. Podle nedávného výroku ministra Mládka klesnou kvůli sankcím tržby firem o víc než dvě miliardy korun.
Zákazem vývozu zboží do Ruska přijdou tuzemské podniky o důležité odbytiště. Ministerstvo průmyslu dnes proto uspořádalo setkání s exportéry, kteří byli informováni, kam se mají obracet či jaké jsou postupy při žádosti o povolení v rámci nového režimu. Seznam míst vhodných pro vývoz připravuje proexportní agentura CzechTrade, která zároveň zintenzivňuje svou činnost ve strategických regionech. Výrobky by tak mohly mířit do Latinské Ameriky či postsovětských států.
Schůzka vládní pracovní skupiny přinesla další důležité sdělení: Případné finanční odškodnění ze strany státu přichází v úvahu až jako poslední. Stát prý bude firmy pobízet hlavně v tom, aby si samy hledaly nové náhradní trhy. „Kompenzace je až ten úplně poslední krok, když se nepovede nic jiného,“ řekl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula vyjádřil obavu, že sankce budou mít dopad spíše na tisíce než stovky pracovních míst. Přístup vlády k jednání si nicméně pochvaloval a uvedl, že by se tématu měla věnovat i tripartita na zasedání 4. září. Jako jednu z možností, jak firmám dlouhodobě pomoci, zmínil takzvaný kurzarbeit, při níž firmy mohou získat peníze na vzdělávání zaměstnanců, pro něž nemají kvůli úbytku zakázek práci. Reálně by podle něj mohl platit od 1. července příštího roku.
- Andrej Babiš, ministr financí: „Myslím, že pro zemědělství ani potravinářství to z hlediska vývozu nemá žádný dopad. Ten sekundární dopad může přijít, když přebytky masa z Německa nebo sýrů z Holandska a Dánska přijdou na náš trh… Větší problém může být, pokud by sankce dopadly na náš strojírenský průmysl, výrobu aut a tak dále, kde by to mohlo ekonomiku zasáhnout negativně, nemluvě o riziku, že by došlo k problémům s dodávkami plynu.“
- Jiří Tvrdý, Finanční analytický útvar Ministerstva financí: „Jedná se zejména o trubky, pažnice, pro plynárenský a ropný průmysl. Pro výstavbu plynovodů a ropovodů a některé další věci spojené s těžbou. To znamená na vývoz tohohle zboží je nutné nově povolení, které vydává ministerstvo financí.“
Podle nedávného vyjádření ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) sankce povedou k poklesu tržeb českých firem asi o 2,5 miliardy Kč. Dopad sankcí Evropské unie vůči Rusku ministr odhadl na 2,2 miliardy korun ve snížených tržbách českých podniků. Odvetné sankce Ruska pak podle něj ohrozí tržby ve výši 300 milionů korun.
Omezení ze strany EU cílí na kapitálový trh, vojenský průmysl, zboží dvojího užití a citlivé technologie pro těžbu ropy. Vývozci zboží a technologií dvojího užití budou muset žádat o vývozní povolení Licenční správu MPO. Exportéři citlivých technologií pro ropné odvětví a související obory musí zase podat žádost Finančnímu analytickému útvaru ministerstva financí.
Podle odhadu některých odborníků dojde kvůli sankcím k poklesu cen zboží a služeb. Tím, že ze světového trhu zmizí Rusko jako jeden z předních odběratelů, budou si jednotlivé země ve zbylých regionech mnohem víc konkurovat.
