Praha - Jak moc rozumíme penězům, rodinným rozpočtům nebo třeba úvěrovým smlouvám? Takzvanou finanční gramotnost Čechů se pokusily změřit ministerstvo financí a Česká národní banka. Výsledky společného projektu nejsou nijak příznivé. Podle studie totiž většina lidí přistupuje k financím lehkomyslně a nezná ani základní finanční termíny. „Ty výsledky jsou pro mne zcela šokující. Ne že bych byl optimista, ale že míra negramotnosti je taková, to mne opravdu překvapilo,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Kalousek: Lidé jsou hloupí, když chtějí kompenzaci od státu za své chyby
Téměř dvě třetiny lidí nečtou smlouvy, ve kterých se zavazují k dlouhodobým platbám, v celém rozsahu. „Lidé tak podepisují smlouvu, která je neodvolatelná, a přitom může být likvidační pro ně i jejich rodinu,“ uvedl na tiskové konferenci Kalousek. Z průzkumu také vyplynulo, že se pravidla pro zprůhlednění trhu, která zavedl stát, míjí účinkem.
Průzkum ukazuje, že velké mezery ve finančních otázkách mají nejen starší lidé, ale i mnoho středoškoláků. „Smlouvy čtou skutečně nepořádně, až lajdácky, a přesto jsou schopni je podepsat. Potom se diví, co že to vlastně podepsali a nevědí ani, kam se obrátit o radu,“ říká vrchní ředitelka ČNB Eva Zamrazilová.
Například povinnost uvádět u půjček roční procentní sazbu nákladů, tedy RPSN, je k ničemu. Jenom šestina lidí totiž ví a dokáže správně vyslovit, co tento pojem znamená.
Co je to RPSN?
RPSN je číslo, které má umožnit spotřebiteli lépe vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost poskytovaného úvěru. Udává procentuální podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru.
Ministr financí Miroslav Kalousek: „Zapomenu-li, že Karel IV. založil Karlovu univerzitu v roce 1348, tak je to zcela jistě ostuda, když to nevím, ale možná, že se bez téhle informace životem nějak protluču. Jestliže si nepřečtu smlouvu a nevím, co je roční procentní sazba nákladů, mohu dostat do šílené sociální frustrace nejenom sebe, ale i svoji rodinu.“
Podle správce státní kasy přitom nemůže bez spotřebitelů, kteří znají svá práva, existovat svobodný a spravedlivý finanční trh. A lidé, kteří naletí, obviňují podle Kalouska stát nebo špatné zákony. „Většinou křičí, že byli okradeni, a chtějí po státu vrátit peníze. Skutečnost je přitom, že jsou hloupí, a chtějí kompenzaci od státu, tedy od spoluobčanů, kteří se seznámili s elementárními skutečnostmi,“ dodal ministr.
Úvěr na dovolenou? Proč ne
Průzkum dále ukázal, že pouze šest procent respondentů tuší, co je to rozhodčí doložka. Tu si dává do svých obchodních podmínek řada společností poskytujících rychlé půjčky. Touto doložkou jsou veškeré spory, které by mohly být mezi stranami z důvodu porušení smlouvy o půjčce vedeny, vyňaty z působnosti obecných soudů a je dána pravomoc rozhodčímu soudu, aby dané případy posoudil a rozhodl. Pro samotného klienta to může být společně s vysokým úročením velmi nebezpečné.
Mírná většina lidí také pokládá za správné vzít si úvěr na dovolenou. Půjčka jim prý nevadí, když si dovolenou náležitě užijí. „Výsledky jsou alarmující, že prozrazují ne úroveň finanční gramotnosti, ale v zásadě většinovou finanční negramotnost populace,“ říká Kalousek na jeden z výsledků průzkumu, podle kterého si skoro 20 procent Čechů myslí, že vzít si půjčku na dovolenou je dobrý nápad.
Kalousek na dnešní konferenci uvedl, že se sejde s ministrem školství Josefem Dobešem (VV) a bude naléhat, aby se vládě co nejdříve předložily výsledky i s konkrétním řešením, jak doplnit výuku na základních a středních školách. „Některé informace, které nás mají vybavit pro celý život, evidentně na těch školách chybí,“ dodal ještě ministr. Podle Dušana Hradila z ministerstva financí pomůže i nový zákon o spotřebitelském úvěru, který bude platný od 1. ledna. Ten ukládá poskytovatelům úvěru nejen uvádět všechny podmínky půjčky, ale také je vysvětlit. V oblasti regulace jde o průlomovou věc.
„Finanční vzdělávání bude povinnou součástí školní výuky, už v současné době je povinnou součástí výuky na středních školách, respektive na většině středních škol. Na základní školy se dostane v horizontu několika let,“ říká Hradil.
Češi netuší, jak se „správně“ zadlužit
Jak se Češi vyznají ve finančních produktech, ukázal už listopadový průzkum společnosti SANEP. Podle něj má česká veřejnost fatální mezery ve vzdělání třeba v otázkách zadlužování. Více než polovina respondentů uvedla, že nezná rozdíly mezi kreditní a debetní kartou, čtyři pětiny netuší, jak se vypočítávají úroky u půjček nebo jak fungují oddlužovací společnosti, před kterými varují jak ekonomové, tak banky. K celkové finanční negramotnosti se přihlásila necelá třetina dotázaných.
Členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová:
„Nevědomý, neinformovaný a příliš riskující spotřebitel usnadňuje život těmto institucím.“
Výzkum ministerstva financí a České národní banky má najít cesty, jak co nejefektivněji lidi v této oblasti vzdělávat. „Tak jako je povinností státu vzdělávat občany ve čtení, psaní, v matematice, tak logicky by měla být jeho povinnost nabídnout jim odpovídající vzdělání i v otázce zacházení s vlastními penězi,“ tvrdí Kalousek.
Na zlepšování finanční gramotnosti v Česku již například začala pracovat Česká bankovní asociace. Na internetu totiž nabízí kurzy rodinných financí pro žáky základních škol, včetně návodu pro pedagogy, jak je vyučovat.
