Češi možná prali ve Švýcarsku špinavé peníze, padla obvinění

Bern - Kvůli podezření z praní špinavých peněz a finančním machinacím obvinila švýcarská prokuratura sedm lidí. Podle informací České televize jde o případ Mostecké uhelné společnosti (MUS). Většina z nich jsou Češi. O kauzu se začali Švýcaři zajímat v roce 2005, server iHNned.cz už v březnu 2009 uvedl, že vyšetřováno bylo šest Čechů a Belgičan.

Vyšetřování společnosti, jejíž jméno federální prokuratura v Bernu neuvádí, Švýcaři otevřeli v červnu 2005 kvůli podezření, že ze společnosti byly přes vedení firmy nelegálně vyvedeny peníze. Významná část majetku byla podle obžaloby převedena do Švýcarska a zde „vyprána“. V této souvislosti vyšetřovatelé prověřili stovky bankovních kont a zablokovali kolem 600 milionů švýcarských franků (téměř 12,2 miliardy korun). 

Obžaloba zahrnuje skutky kvalifikované jako praní špinavých peněz, nekalá správa, podvod a falšování listin. Obžalovací spis byl podle prokuratury v Bernu předán spolkovému trestnímu soudu v Bellinzoně. „V případě Mostecké uhelné, kdyby nepřišli Švýcaři, tak je ta kauza dávno mrtvá, už jsme na ni všichni zapomněli,“ myslí si redaktor týdeníku Respekt Jaroslav Spurný.

Lidé zapojení do privatizace Mostecké uhelné

Antonín Koláček

„Spor řeší renomovaní právníci a věřím, že obhájí náš pohled na věc. Jsem přesvědčen, že jsme nikdy neporušili žádný zákon České republiky a nikoho jsme nepoškodili.“

Petr Kraus

„Pokud je informace o podání obžaloby pravdivá, tak ji vítám. Případný soudní proces může konečně učinit přítrž nesmyslným obviněním a může s konečnou platností ukončit tuto absurdní kauzu.“

Luboš Měkota

Marek Čmejla 

Jiří Diviš

Oldřich Klimecký

Jacques de Groot

Privatizace MUS už řešila i česká policie - zatím bez výsledku

Mostecká uhelná společnost, předchůdce Mostecké uhelné, a.s., vznikla v listopadu 1993 spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina. Společnost několikrát změnila vlastníka. V roce 1998 v ní největší podíl patřil Appian Group. V roce 2003 ji od investičního fondu Appian Central Europe Development Investment Funds PCC Limited koupili Antonín Koláček (40 procent), Luboš Měkota (40 procent), Petr Pudil (deset procent) a Vasil Bobela (deset procent), v roce 2006 podíly převedli na firmu Czech Coal N. V., registrovanou v Nizozemsku. Ve stejném roce odkoupil menšinový podíl prostřednictvím kyperské společnosti Indoverse Czech Coal Investments Limited podnikatel Pavel Tykač.

Walburga Burová, mluvčí Úřadu generálního prokurátora

„Manažeři k převzetí použili majetek přebírané společnosti. Tyto operace způsobily finanční ztráty jak společnosti, tak České republice.“

zdroj: iHNed.cz

Privatizací Mostecké uhelné společnosti se už v minulosti zabývala i česká policie. Šetřila podezření, že společnost byla ovládnuta pomocí peněz, které měla povinně odkládat na rekultivace. Několik miliard z nich odešlo do zahraničí. Právě to mají být peněžní toky, na
které později narazili švýcarští vyšetřovatelé. Česká policie ovládnutí dolů vyšetřovala téměř deset let, v létě 2008 případ odložila.

hires
Zdroj: ČT24

Do kauzy MUS byl možná zapleten i Stanislav Gross

Loni v září se ale děním kolem Mostecké uhlené společnosti začala zabývat znovu. Policie a státní zástupci tehdy vyslechli expremiéra Miloše Zemana a členy jeho vlády. Výslechů se účastnili zástupci švýcarské prokuratury. Letos v lednu pak deník Mladá fronta Dnes napsal, že zřejmě několik lidí, kteří mají blízko k ČSSD a bývalému ministru vnitra a předsedovi strany Stanislavu Grossovi, získalo v souvislosti s privatizací MUS milionové provize. Podle listu to vyplývá z dokumentů, které poslal na státní zastupitelství v Praze soudce ze Švýcarska. Provize z privatizace měli získat i oficiální představitelé ČSSD. Gross kvůli této kauze přerušil své členství v ČSSD.

Obvinění aktérů kauzy dnes uvítal předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, zatímco jejího bývalého šéfa a expremiéra Miloše Zemana zklamalo, že v kauze nebyl obviněn žádný politik. „Vyšetřovací orgány za 11 let nic neobjevily, takže nevím, co by mělo být té privatizaci vytýkáno,“ zdůraznil v minulosti tehdejší ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 40 mminutami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 2 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 4 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.