Češi loni vydělávali v průměru 23 598 korun, polepšili si o 900

Praha - Průměrná mzda se loni v Česku zvýšila o čtyři, po odečtení inflace o tři procenta na 23 598 korun. Češi si tak ve srovnání s předchozím rokem v průměru polepšili o víc než 900 korun. Informoval o tom dnes Český statistický úřad. S loňskými čísly si ale hodně pohrála ekonomická recese, nebýt propouštění a výplat odchodného, byla by podle odborníků průměrná mzda výrazně nižší.

Víc než v průměru za celý rok vydělávali lidé v posledním čtvrtletí loňského roku, kdy průměrná hrubá měsíční mzda vyrostla o 5,2 procenta, tedy o 1 268 korun na výsledných 25 752 korun. Reálná mzda vzrostla o 4,8 procenta. Platy za celý rok rostly rychleji v nepodnikatelské sféře, kde si zaměstnanci polepšili o 4,7 procenta. V podnikatelském sektoru byl jen 3,8procentní růst.

Průměrná mzda je nicméně daleko více statistikou než údajem, který by reálně popisoval výši výplaty většiny lidí. V Česku na ni dosáhne jen asi 40 procent zaměstnanců.

S loňskými čísly navíc hodně zamíchala probíhající recese. Útlum ekonomiky s sebou přinesl propouštění. Zdaleka nejčastěji ale přicházeli o práci lidé s nižší kvalifikací, a tím pádem i nižší průměrnou mzdou. Vzorek vydělávajících se tak posunul směrem nahoru. „Lidé také byli méně nemocní, více času trávili v práci, a tím pádem si i více vydělali,“ připomíná ekonom ING Commercial Banking Vojtěch Benda. Nahoru hnalo průměrnou mzdu také odchodné vyplácené propuštěným zaměstnancům.

Skutečné platy nerostly

Bez těchto vlivů tak průměrná výše výplaty loni spíše stagnovala. „Z našeho průzkumu vyplynulo, že zaměstnavatelé naplánují zvyšovat mzdy,“ potvrzuje Jana Skalová z pracovních portálů Jobs.cz a Práce.cz. V některých oborech, jako třeba v IT, platy dokonce klesaly. Zaměstnavatelé totiž začali šetřit, většinou na odměnách a dalších pohyblivých složkách platu.

Navíc se stále rozevírají nůžky mezi juniorskými a seniorskými pozicemi. „Hodně špatně jsou na tom třeba absolventi,“ zdůrazňuje Jana Skalová. Horší vyhlídky mají ale také lidé nad 50 let nebo lidé žijící v regionech. A s nepříliš dobrými podmínkami musejí počítat taky uchazeči s nižší kvalifikací.

Platy nejvíce rostly na Plzeňsku

Velmi dobrý rok prožili pracovníci v oboru výroby elektřiny a plynu. Jim platy vzrostly v průměru o 16 procent. Jde ale o výjimečnou situaci, která se nejspíš nebude opakovat. Například zaměstnanci ČEZu měli dobře nastavené kolektivní smlouvy. Ty jim zaručovaly růst platů a končily až loni. Nejhůře na tom byli zaměstnanci v oboru pohostinství a ubytování. Hůře na tom už byli už jen pracovníci v oblasti těžby a dobývání. Jim plat klesl o 3,2 procent.

Regionem s nejvyšším průměrným platem se loni stala Praha, jen ta se přehoupla přes průměrnou mzdu v celé České republice. Mzdy v hlavním městě průměru dosáhly 29 700 korun. Na druhé straně spektra se nachází Karlovarský kraj, kde průměrná mzda činila 19 000 korun. Nejmenší nárůst mezd zaznamenalo Zlínsko, najvíce mzdy rostly na Plzeňsku. Jde totiž o region se silnou a spíše sofistikovanou průmyslovou výrobou, i službám se tady daří.  

Statistika je neúprosná. Z 20 sledovaných odvětví se na průměrnou mzdu vyšplahá jen 6 z nich. Ze 14 krajů jen jeden.

Platy neporostou ani letos

Rychlý růst platů nečeká Čechy zřejmě ani letos. Podle Vojtěcha Bendy budou mzdy spíše stagnovat nebo se zvýší maximálně o úroveň inflace. „Dokud neuvidíme růst ekonomiky o tři až čtyři procenta, nedokážu si představit, že by zaměstnavatelé kývli na nějaký výrazný nárůst mezd,“ míní.

  • Pracovní agentura autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1410/140911.jpg
  • Růst mezd ve 4. čtvrtletí 2009 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1486/148584.jpg
  • Nejlépe placená odvětví v roce 2009 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1487/148623.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 11 mminutami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 23 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.