Brambory těžce snášely letošní tropy. Úroda bude o čtvrtinu menší

Letošní úroda brambor bude meziročně menší o čtvrtinu, uvedl předseda Českého bramborářského svazu Miloslav Chlan. Důvodem je sucho a letní tropické teploty i zmenšení produkčních ploch, vysvětlil. Loni produkce brambor včetně započítání sklizně domácností činila 819 712 tun.

„Až spotřebitelé vyčerpají tuzemskou úrodu, budou se prodávat brambory dovozové, což povede ke zdražení. Po novém roce by tak mohla výkupní cena brambor vzrůst na sedm korun za kilogram,“ odhadl předseda svazu s tím, že v současnosti činí 4,5 koruny. Zákazníci v obchodech brambory v průměru pořídí za zhruba 16 korun za kilogram, podle odhadu místopředsedy svazu Vlastimila Rasochy by mohla cena stoupnout o 30 procent.

Doufám, že maloobchodní ceny nepřesáhnou 20 korun za kilogram.
Miloslav Chlan
předseda Českého bramborářského svazu

Sběr brambor ještě podle Chlana neskončil, sklidilo se zatím asi 80 procent. Jsou regiony, kde byl výnos mírně podprůměrný, jinde klesla úroda i o polovinu. Kvalita by však přes extrémní sucho měla být podle předsedy na dobré úrovni, v obchodech se nicméně mohou objevit menší hlízy.

Podobně horší úrodu měli i velcí evropští producenti jako Německo, Velká Británie, Belgie nebo Francie, kde byl pokles úrody dokonce ještě větší. Podle producentů se tak do Česka letos nebudou dovážet brambory za „dumpingové“ ceny, v zahraničí se podle Rasochy prodávají o 30 až 50 procent dráže než v České republice. Přesto by brambory měly podle svazu zůstat nadále nejlevnější zeleninou.

Stát chce zvětšit plochu, na které se pěstují brambory

Ministerstvo zemědělství by podle schválené strategie chtělo, aby do roku 2030 bylo osázeno bramborami celkem 27 tisíc hektarů půdy, z toho na 21 tisících hektarech by mělo jít o brambory konzumní a zbytek by měly pokrývat brambory na škrob.

Pěstování brambor stát podporuje finančně, kromě přímých plateb na plochu, na které mají nárok všichni zemědělci, také penězi na produkci citlivých komodit. Ročně jde o 135 milionů korun. „V loňském roce tak resort podpořil téměř šest tisíc hektarů brambor pro výrobu škrobu částkou 13 743 korun za hektar a přes 10 tisíc hektarů konzumních brambor částkou 4777 korun za hektar,“ uvedlo ministerstvo.

Osevní plocha brambor
Zdroj: ČSÚ

V dotačním programu Podpora ozdravování polních a speciálních plodin je pak letos více peněz, celkem 180 milionů korun. Producenti brambor v něm mohou žádat až o 25 milionů korun.

Podle Českého statistického úřadu se v předloňském roce snědlo v průměru na osobu 69,1 kilogramu brambor, loni podle odhadu svazu 67 kilogramů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 10 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...