Apple se stal první firmou, jejíž tržní hodnota vystoupila na tři biliony dolarů

Americká technologická společnost Apple se stala prvním podnikem na světě, jehož tržní hodnota dosáhla tří bilionů dolarů (zhruba 66 bilionů korun). Cena akcií Applu se během obchodování vyšplhala až na rekordních 182,88 dolaru za kus. Investoři věří, že spotřebitelé budou nadále ochotni utrácet za produkty Applu, mezi které patří například chytré telefony iPhone či služby Apple TV a Apple Musics.

Od ledna 2007, kdy spoluzakladatel a bývalý šéf Applu Steve Jobs představil první model telefonu iPhone, již cena akcií Applu posílila o zhruba 5800 procent. Americký akciový index S&P 500 přitom ve stejném období vzrostl pouze o zhruba 230 procent.

„Apple byl a stále je neuvěřitelným příběhem růstu, který se opírá o produkty, po nichž lidé touží, a o rostoucí portfolio služeb,“ uvedl analytik Trip Miller ze společnosti Gullane Capital Partners.

Tržní hodnoty ve výši jednoho bilionu dolarů Apple dosáhl v srpnu 2018, hranici dvou bilionů dolarů pak pokořil předloni v srpnu. V průběhu loňského roku Apple na krátkou dobu přišel o titul nejhodnotnějšího podniku světa, když jej předstihl americký softwarový gigant Microsoft. Tomu však nyní k dosaženi tržní hodnoty tři biliony dolarů chybí zhruba půl bilionu.

Apple vydělal na pandemii

V uplynulém finančním roce, který skončil v září, zvýšila společnost Apple čistý zisk téměř o dvě třetiny na 94,7 miliardy dolarů (přes dva biliony korun). Její tržby stouply o více než třetinu na 297,4 miliardy dolarů. Apple patří mezi podniky, které těží z toho, že lidé se během pandemie nemoci covid-19 stali více závislými na technologiích.

K pokoření tržní hodnoty ve výši tří bilionů dolarů bylo podle serveru CNBC zapotřebí, aby se cena akcií Applu vyšplhala na 182,86 dolaru za kus. Po výstupu na rekordních 182,88 USD akcie o část zisků přišly a kolem 21:30 SEČ si oproti pátečnímu závěru připisovaly zhruba 2,5 procenta na 182 USD. Tržní hodnota Applu se tak nacházela mírně pod třemi biliony dolarů.

Společnost Apple založili tři počítačoví nadšenci Steve Jobs, Steve Wozniak a Ronald Wayne v kalifornském Cupertinu v dubnu 1976. Na burzu firma vstoupila v roce 1980.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 2 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
před 14 hhodinami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
před 23 hhodinami

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
20. 2. 2026Aktualizováno20. 2. 2026

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
20. 2. 2026Aktualizováno20. 2. 2026

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
20. 2. 2026
Načítání...