Lusaka - Afričané využívají na výrobu biopaliv netradiční surovinu - keř s bobulemi a listy podobnými muškátu neboli jatrofu. Zaujala tak v tomto úkolu místo tradičních plodin, jako je cukrová třtina, řepka olejka nebo obilí. Jatrofa je navíc odolná vůči suchu a nenáročná na živiny a stav půdy. Stala se tak laciným zdrojem obživy pro tamní vesnice.
Jatrofa se stala základním stavebním kamenem i pro zambijskou farmu Thomsona Sinkaly. Mezi jejími keři se pasou kozy a skot, které požírají plevel. Kuřata pak sezobávají termity a včely z úlů jatrofu opylují. Z rostliny se pak vyrábí biopaliva.
Thomson Sinkala, výrobce biopaliv
„Z jednoho hektaru jatrofy můžete v Zambii vydělat čtyři až pět tisíc dolarů ročně. Na kuřatech až 20 tisíc a jeden úl vynese až 200 dolarů. V porovnání se včelařstvím nebo chovem kuřat sice jatrofa zas tak výnosná není, ale pro moje hospodaření je důležitá.“
Bionaftu z jatrofy si oblíbily i letecké společnosti
Thomson musí nejdřív sklidit plody jatrofy, pak z nich vyloupat semena, vysušit je, slisovat a nakonec přefiltrovat. Takto ale bionaftu vyrábí i jiní farmáři. Používají ji pro vlastní traktory a nemusí proto utrácet za benzín. Současně to, co nespotřebují, prodají. „Mám téměř tři tisíce hektarů. Ročně z nich vyrobím zhruba 7,5 tisíce litrů bionafty,“ říká farmář Peter Sherriff.
„Chceme, aby bylo biopalivo levnější a lépe dostupné. Ale zároveň chceme zužitkovat i zbytky. Vyrábíme z nich například mýdla,“ vyzdvihla další použití jatrofy Mel Chuundu. Jatrofa se teď pěstuje pouze na 14 procentech orné půdy Zambie. Do země proto začínají přicházet investoři. Potenciál této bionafty ale objevili i jiní. Některé letecké společnosti ji už dokonce otestovaly a uvažují, že jí nahradí normální palivo.
