Novou vládní zmocněnkyní pro lidská práva bude dosavadní předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Klára Šimáčková Laurenčíková. Do funkce ji ve středu vybrala vláda. Kabinet ve středu naopak nerozhodl o případném prodloužení nouzového stavu o třicet dní v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) tento krok ale věcnou podstatu má. Ve středu však chtěl hlavně otevřít diskusi. Kabinet by o stavu nouze mohl hlasovat příští týden, potvrdil po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).
Zmocněnkyní pro lidská práva je Šimáčková Laurenčíková. O nouzovém stavu vláda rozhodne až příští týden
Šimáčková Laurenčíková řídí Českou odbornou společnost pro inkluzivní vzdělávání. O její nové pozici ve středu informovala mluvčí vládního hnutí STAN Sára Beránková. Nová zmocněnkyně pro lidská práva se funkce ujala hned.
Ve funkci chce přispět k prosazování práv dětí, seniorů či postižených i k posílení rovných šancí a soudržnosti a solidaritě české společnosti. Podpořit chce větší spolupráci státu s experty, zaměřit se chce případně i na integraci uprchlíků.
Expertku na začleňování ve vzdělávání navrhla a podpořila koalice Pirátů a Starostů. Podle předsedy STAN a vicepremiéra Víta Rakušana je Šimáčková Laurenčíková kvalitní kandidátka a její jmenování „otevírá dveře“ ke spolupráci s experty a neziskovým sektorem.
Rakušan ji také označil za „velmi váženou předsedkyni“ výboru pro práva dítěte, který spadá pod radu vlády pro lidská práva. „Člověk se zkušeností a dlouhodobě známými názory, který má sílu agendu lidských práv na úrovni vlády prosazovat, nám bude i v rámci sněmovny jistě důležitým partnerem,“ uvedla členka sněmovního podvýboru pro sexuální a domácí násilí Barbora Urbanová (STAN).
Post vládního zmocněnce byl od konce ledna neobsazený. Vláda k 26. lednu z pozice odvolala poslankyni opozičního hnutí ANO Helenu Válkovou, která funkci zastávala od května 2019. Jmenovala ji tehdejší vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů. Válková se loni dohodla s premiérem Petrem Fialou (ODS) na svém odchodu.
Nouzový stav
Kabinet nouzový stav vyhlásil na 30 dnů od pátku 4. března, následně sněmovna odsouhlasila jeho prodloužení do úterý 31. května. Vládní představitelé už dříve zdůrazňovali že nouzový stav - na rozdíl od jeho trvání při koronavirové krizi - neomezuje české obyvatele.
Podle Rakušana je nouzový stav důležitý zejména kvůli ubytovávání uprchlíků. „Řada ubytování, kde v současné době uprchlíci jsou, neodpovídá normám, za jakých za normálních okolností ubytováváme lidi. Ty nemovitosti jsou mnohokrát adaptované a v podstatě bez nějakých kolaudací a podobně. My tento typ nouzového ubytování zatím potřebujeme,“ řekl vicepremiér.
Pokud o prodloužení nouzového stavu požádá, určitě ne na delší dobu než na 30 dnů. „Jdu na vládu, kde teprve otevírám diskusi, abych zjistil atmosféru. Argumenty dám a za sebe zcela otevřeně říkám, že si myslím, že to věcnou podstatu na dalších 30 dnů ještě má,“ uvedl ještě před středečním jednáním ministrů. „Diskusi o prodloužení nouzového stavu samozřejmě vedeme. Uzavřeme ji do příštího týdne,“ uvedl premiér Fiala po zasedání.
Půl miliardy na zásoby potravin
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) požádal vládu o půl miliardy korun pro Správu státních hmotných rezerv (SSHR) na nákup zásob potravin. Chce tak zvýšit jejich „železnou rezervu“. „Tak jak navyšujeme zásoby zemního plynu a ropy, tak je potřeba podpořit oblast potravin,“ uvedl s tím, že výčet jednotlivých položek je tajemstvím.
Potraviny v Česku zdražují. Dubnový meziroční růst byl vyšší než v březnu. Například mouka v dubnu meziročně zdražila o více než polovinu, maso o 11 procent, polotučné trvanlivé mléko téměř o třetinu, vejce o více než 14 procent a cukr o více než čtvrtinu. Chleba byl tak proti loňsku dražší o víc než 20 procent, cena másla stoupla o 31,6 procenta a brambor o 19,2 procenta.
Do příštího jednání ale vláda diskusi o Někulově žádosti (KDU-ČSL) pozastavila. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům po zasedání kabinetu řekl, že příští týden vláda posoudí celkový stav státních rezerv a ministři prodiskutují nároky na další položky a případné další priority pro SSHR.
Deštník proti drahotě
Vláda také ve středu spustila nový web, takzvaný Deštník proti drahotě, kde shrnuje pomoc jednotlivým skupinám obyvatel kvůli růstu cen. Na opatření vydá z rozpočtu v letošním roce zhruba 100 miliard korun. Informační portál vznikl ke zpřehlednění situace, zároveň má sloužit jako návod, jak má zájemce o podporu svůj nárok na ni uplatnit, řekl po jednání vlády premiér.
Kabinet se podle něj od svého nástupu musí potýkat s inflací a drahotou, na které má „nesmazatelný podíl i nehospodárná politika a chování předcházející vlády“. Fiala ale upozornil, že situace se zhoršila a dále zhoršuje v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu.
„Opatření (na snížení dopadů zdražování) děláme systematicky, cíleně, děláme je tak, abychom pomohli těm, kteří si s tou situací sami pomoci nemohou. Pomáháme seniorům, těm, kteří se dostávají do existenčních problémů. Snažíme se také pomoci střední třídě, pomoci rodinám s dětmi, samoživitelům a samoživitelkám,“ dodal Fiala. Kromě základních informací se přes web lidé dostanou k příslušným postupům o získání pomoci a formulářům.
Návrh zákona o pětitisícovém příspěvku dokončí ministerstvo příští týden
Návrh zákona s přesným nastavením příspěvku pět tisíc korun na dítě do 18 let pro domácnosti s ročním příjmem do milionu korun hrubého plánuje ministerstvo práce dokončit a předložit příští týden, oznámil ministr Jurečka. Další týden by předlohu pak mohl projednat kabinet. Podle plánu by peníze rodiče mohli začít dostávat ve druhé polovině července.
Norma má stanovit, jak se o peníze bude žádat, který úřad bude žádosti vyřizovat, jak se bude posuzovat příjem domácnosti či jak se bude podpora vyplácet. Jurečka podrobnosti ve středu nesdělil a požádal o trpělivost. Upřesnil pouze, že by se pětitisícová dávka určitě neměla zahrnovat do příjmu při posuzování nároku na jiné dávky.
Zatím není jasné, jaké úřady by měly podporu vyřizovat. Úřady práce, které mají dávky na starosti, jsou nyní přetížené. Ministr už dřív mluvil o případném zapojení České správy sociálního zabezpečení či finančních úřadů.
Ministři schválili Konvergenční program
Vláda schválila Konvergenční program, což je základní dokument země pro přijetí eura. Tento materiál každý rok popisuje rozpočtovou strategii kabinetu a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. Dokument vláda každoročně odesílá do Bruselu.
Ministerstvo financí v programu stejně jako v dubnové makroekonomické prognóze počítá letos s poklesem schodku veřejných financí na 4,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 5,9 procenta. Schodek by měl přitom klesat i v dalších letech až na 2,7 procenta HDP v roce 2025, pod tři procenta by se měl dostat o rok dříve.
Spolu s Konvergenčním programem vláda schválila i Rozpočtovou strategii veřejných institucí ČR, která stanovuje střednědobé výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů pro léta 2023 až 2025. Výdajové rámce lze během přípravy státního rozpočtu aktualizovat pouze o novou makroekonomickou prognózu a na ni navazující prognózu příjmů státního rozpočtu a státních fondů, příjmy z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů či o opatření nezbytné k pokrytí výjimečných událostí, jako je stav nouze, stav ohrožení státu nebo rozsáhlá živelní pohroma.
Zadlužení veřejných financí by mělo podle odhadů resortu stoupnout ke konci letošního roku na 42,7 procenta HDP z loňských 41,9 procenta. Do roku 2025 by zadlužení mělo stoupnout na 45,4 procenta. Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP. Evropská komise ale předloni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat loni ohlásila až na začátek roku 2023.
Ohledně konsolidace veřejných financí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dříve uvedl, že na ni nechce i přes aktuální ekonomický vývoj rezignovat. „Čísla ve strategii financování dluhu, která počítají příští rok se snížením schodku rozpočtu na 270 miliard korun a o rok později na 250 miliard korun, jsou ale nyní poměrně ambiciózní s ohledem na současnou situaci. Na druhou stranu, kdyby nebyla válka na Ukrajině, určitě bych chtěl ještě nižší schodky,“ uvedl.
Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Už dříve Stanjura uvedl, že vzhledem k současné situaci neví, zda se podaří udržet letošní deficit rozpočtu pod 300 miliardami. V neděli ministr práce a sociálních věcí Jurečka odhadl, že hospodaření státu letos skončí se schodkem kolem 300 miliard korun. Jasněji by mělo být zhruba za dva měsíce.
Samotné přijetí eura však není v Česku na pořadu dne. Kabinet sice deklaruje snahu splnit podmínky pro přijetí jednotné evropské měny, samotné přijetí eura ale podle dřívějšího vyjádření zástupců vládní koalice zatím neplánuje. Přijetí společné evropské měny je podle nich spíše až otázkou pro další vládu.
Druhé milostivé léto
Vláda řešila i druhé kolo milostivého léta. Do toho prvního se mohli dlužníci zapojit od loňského 28. října do letošního 28. ledna. Jejich exekuce na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem se uzavřela, pokud zaplatili původní dlužnou částku a 908 korun exekutorovi. Nemuseli platit penále, úroky ani poplatky. Resort spravedlnosti chce, aby sněmovna návrh odsouhlasila už v prvním čtení.
K návrhu na druhé milostivé léto má však připomínky legislativní rada. Formální problém lze podle předsedy poslaneckého klubu lidovců Marka Výborného vyřešit do příštího zasedání kabinetu.
Legislativní rada vlády se rozšíří
Vláda také rozhodla, že řady právních expertů v Legislativní radě vlády (LRV) rozšíří bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec a odborník na práva informačních technologií Radim Polčák.
Mazanec už dříve členem rady byl, předtím zasedal také v její pracovní komisi pro správní právo. Polčák je prorektorem brněnské Masarykovy univerzity, na starosti má rozvoj, legislativu a IT. Na tamní právnické fakultě vede Ústav práva a technologií.
