Milostivé léto by se brzy mohlo opakovat. Někde pomohlo jen malé části dlužníků

Akce milostivé léto, která v pátek končí, v některých regionech pomohla jen malé části dlužníků s exekucí. Mnohým chyběly peníze na splacení jistiny. Další měli dluhy u firem, které se do projektu nezapojily, proto se raději rozhodli pro insolvenci. Podle dluhových poradců je přínos akce mimo jiné v tom, že někteří dlužníci začali svoji situaci řešit. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že milostivé léto by se mohlo v brzké době zopakovat, případně rozšířit i na další pohledávky.

Akce začala loni 28. října a skončí v pátek 28. ledna. Týká se lidí s exekucemi na dluh u dopravních podniků, zdravotních pojišťoven, radnic, technických služeb či státních a polostátních firem, jako je ČEZ.

Pokud splatí původní dlužnou částku a odměnu 908 korun exekutorovi, věřitel jim odpustí úroky, penále a další platby. Nesmějí být ale v insolvenci. K milostivému létu se připojily i některé banky a soukromé společnosti.

Podle dluhových poradců se akce kvůli nejasnostem zpočátku hůře rozbíhala a pak trvala příliš krátkou dobu. Problémem podle nich bylo také to, že ve stejné době přišla energetická krize, zdražování a covid. Lidé tak obecně měli méně peněz, ze kterých by mohli dluhy uhradit.

Akci chce opakovat vláda

Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka tvrdí, že na uspořádání další oddlužovací akce je ve vládní koalici shoda. Podle něj by se podmínky příští akce mohly upravit. „Měli bychom tam dostat i rozšířený okruh exekucí. Třeba ty, které vyplynuly ze správních řízení. To se týká i našeho resortu, kde máme třeba pohledávky u České správy sociálního zabezpečení,“ uvedl Jurečka.

Podle něj je milostivé léto rozumný krok, který umožní srovnat původní dluh bez někdy i násobného navýšení. „Jsem rád, že je koaliční shoda na tom, že to v roce 2022 zrealizujeme. Bude to samozřejmě potom už opravdu milostivé léto, tedy během letních měsíců,“ dodal vicepremiér.

Podle některých dluhových poradců část exekutorů oddlužení brzdila. Vedení exekutorské komory to odmítlo. V několika případech se pracovníci dluhových poraden setkali s tím, že nebylo možné do akce zahrnout pohledávky za nezaplacené pokuty u dopravního podniku, protože podnik postoupil pohledávky jiné firmě.

Lidé často nedokáží splatit ani jistinu

V Olomouckém kraji měli lidé o milostivé léto zájem, většina přihlášených dlužníků se ale tímto způsobem zbavila jen části svých závazků a svoji celkovou situaci kvůli dalším exekucím nevyřešila.

Lidé často dluží za spotřebitelské úvěry, mobilním operátorům či poskytovatelům energií. Pracovníci dluhové poradny se běžně setkávají s tím, že dlužník má zhruba osm až deset exekucí. „Budou nuceni stejně vejít do insolvenčního řízení nebo situaci řešit jiným způsobem,“ upozornil Petr Nosálek ze Střediska psychosociální pomoci svatého Vincence a Kryštofa v Olomouci.

Také na Vysočině se v občanských poradnách na oddlužení ptalo dost lidí, tříměsíční možnost ale dokázali využít jen někteří. Často naráželi na to, že nedokázali zaplatit ani samotnou jistinu, tedy původní dlužnou částku. Velký zájem byl i ve středních Čechách.

Řešení dluhů ale zkomplikovaly pro některé věřitele nejednoznačné podmínky projektu a také nekomunikace některých exekutorských úřadů při sdělování údajů k platbě. Hrozí proto, že někteří klienti nestihnou akci využít, uvedla metodička dluhového poradenství Člověka v tísni Helena Šebková.

Na poradnu pro lidi v tísni Oblastní charity Hradec Králové se obrátilo 150 lidí, kteří projevili zájem zbavit se dluhů při milostivém létě. „Do poradny pak docházelo 27 lidí a situaci řešili. Pouze čtyři se dluhů skrze milostivé léto zbavili. Většina neměla na jistinu. Jsme zklamaní, že tolik lidí s oddlužením neuspělo,“ řekla ředitelka královéhradecké diecézní katolické charity Anna Maclová.

Nejvíce akci využili dlužníci v Praze a Brně

Také v Moravskoslezském kraji na oddlužení dosáhla jen velmi malá část lidí v exekuci. Většina neměla ani na zaplacení jistiny. Další dluží institucím a firmám, které do projektu zapojeny nejsou.

V hlavním městě ale milostivého léta využily tisíce dlužníků. Nejvíce jich řešilo dluh u pražského dopravního podniku, ten evidoval ke středě 1976 zaplacených jistin v hodnotě zhruba dva až tři miliony korun. Další lidé uhradili své pohledávky magistrátu. Stovky lidí využily akci v Brně.

Podle údajů komory bylo loni na konci října v Česku téměř 4,58 milionu exekucí, mělo je 711 900 dlužníků. Experti na sociální problematiku považují předlužení za zásadní překážku v zaměstnávání. Dlužníkům totiž z oficiálního výdělku po srážkách zbývá nezabavitelné minimum, často tak raději pracují načerno.

Loni akci milostivé léto prosadili poslanci. Marian Jurečka předpokládá, že tentokrát s návrhem přijde vláda. Podle poslance ANO Patrika Nachera, který patří ke spoluautorům nynější oddlužovací akce, by na předloze měla mít ale koalice a opozice předem shodu. „Měli bychom to mít natolik detailně prodiskutované, že potom už bychom šli s jednou dohodnutou variantou do sněmovny,“ řekl Nacher.

Míní, že by pak bylo možné novelu přijmout hned při prvním projednávání. Už v prosinci uvedl, že by díky nynějšímu tříměsíčnímu projektu mohla skončit až třetina exekucí a dluhu by se mohla zbavit až polovina dlužníků. „Celý institut milostivého léta je tak unikátní, že si říká o pokračování, respektive o zopakování,“ řekl Nacher. Nově by se podle něj mohly zahrnout i jiné pohledávky než jen ty, které vymáhá exekutor.

Exekutoři požadují změnu podmínek

Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky se vláda v programovém prohlášení zavázala, že nedávné úpravy pravidel exekucí vyhodnotí a najde vyvážené řešení pro zodpovědné dlužníky i seriozní věřitele. „Do této oblasti samozřejmě spadá i milostivé léto,“ řekl mluvčí. Ministerstvo podle něj dosavadní údaje analyzuje a čeká na konečné výsledky, spolu s exekutorskou komorou pak zjištění zveřejní. 

Podle lidoveckého poslance Marka Výborného, který je dalším z autorů nynější úpravy, není o smysluplnosti milostivého léta pro odpovědné dlužníky i věřitele pochyb. „Vzhledem k okolnostem i přístupu některých exekutorů je namístě ho ještě jednou zopakovat,“ uvedl Výborný.

Komora pravidla milostivého léta už dřív kritizovala. Její zástupci tvrdí, že při případném pokračování bude komora žádat „zásadně jiné“ nastavení. „To, že stát chce odpouštět své dluhy, nesmí být na úkor exekutorů. Ti musí dostat zaplaceno za svoji práci, stejně jako jiné právnické profese,“ uvedla komora. Podle ní z předběžných odhadů vyplývá, že akce využili hlavně lidé, kteří své dluhy už předtím řešili.

Kolik exekučních řízení se do pátku 28. ledna podaří uzavřít a jakou sumu věřitelé dostanou, bude exekutorská komora podle své mluvčí Evy Rajlichové vědět v březnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SledujteNa demonstraci na pražské Letné promluvili zástupci kultury či vědy

Na Letné v Praze se v sobotu odpoledne koná shromáždění nazvané Nenecháme si ukrást budoucnost. Akce chce podle předsedy iniciativy Milion chvilek Mikuláše Mináře upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim dle něj směřují. Organizátoři očekávali na akci statisícovou účast, ke shromážděným lidem promluvila kromě Minář i řada dalších řečníků.
15:01Aktualizovánopřed 1 mminutou

Vyšetřovatelé v pardubické zbrojovce ohledávají místo požáru

Kriminalisté a hasiči v Pardubicích v sobotu začali s ohledáním v pátek shořelé haly firmy LPP Holding, která mimo jiné vyrábí drony pro Ukrajinu. Na rozebírání trosek hasiči přivezli pásový bagr. Policie v pátek sdělila, že požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, ve všech podle policejního prezidenta Martina Vondráška s podezřením na úmyslné zavinění.
12:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Přes zimu se zloději vloupali do 213 chat. Případů je méně než v minulosti

Letošní zimu řešili policisté 213 případů vloupání do víkendových chat, o třicet méně než zimu loňskou. Vyplývá to z policejních statistik. Celková škoda letos vystoupala na více než čtyři a půl milionu korun. Nejvíce případů řešila policie ve Středočeském kraji. Počty vloupání do rekreačních objektů klesají už několik let. Například před pěti lety jich bylo téměř dvakrát víc než letos. Vliv na to podle policie i odborníků má lepší zabezpečení chat i fakt, že stále více lidí využívá objekty k trvalému pobytu.
před 8 hhodinami

Podmínky řidičáku na zkoušku porušilo přes tři tisíce řidičů

Podmínky takzvaného řidičáku na zkoušku během prvních dvou let od jeho zavedení porušilo 3260 začínajících řidičů, vyplývá z dat, která poskytl ČT mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Téměř šedesát procent případů souviselo s řízením pod vlivem návykových látek. Řidičák na zkoušku se vztahuje na nové řidiče po dobu dvou let od získání průkazu. Pokud se v tomto období dopustí závažného přestupku, musí absolvovat dva preventivní kurzy.
před 9 hhodinami

Babiš po incidentu v Pardubicích vyzval firmy k zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání Bezpečnostní rady státu vyzval v souvislosti s požárem v Pardubicích firmy vyrábějící vojenský materiál, aby si zabezpečily své areály na úrovni nejvyšších technologií. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) řekl, že nemá informace o tom, že by hrozilo další nebezpečí. Policejní prezident Martin Vondrášek upřesnil, že vyšetřovatelé mají čtyři verze vzniku požáru, všechny pracují s úmyslným zaviněním, které „mají v podstatě za prokázané“. Incident vyšetřuje jak policie, tak tajné služby.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...