Milostivé léto by se brzy mohlo opakovat. Někde pomohlo jen malé části dlužníků

Akce milostivé léto, která v pátek končí, v některých regionech pomohla jen malé části dlužníků s exekucí. Mnohým chyběly peníze na splacení jistiny. Další měli dluhy u firem, které se do projektu nezapojily, proto se raději rozhodli pro insolvenci. Podle dluhových poradců je přínos akce mimo jiné v tom, že někteří dlužníci začali svoji situaci řešit. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že milostivé léto by se mohlo v brzké době zopakovat, případně rozšířit i na další pohledávky.

Akce začala loni 28. října a skončí v pátek 28. ledna. Týká se lidí s exekucemi na dluh u dopravních podniků, zdravotních pojišťoven, radnic, technických služeb či státních a polostátních firem, jako je ČEZ.

Pokud splatí původní dlužnou částku a odměnu 908 korun exekutorovi, věřitel jim odpustí úroky, penále a další platby. Nesmějí být ale v insolvenci. K milostivému létu se připojily i některé banky a soukromé společnosti.

Podle dluhových poradců se akce kvůli nejasnostem zpočátku hůře rozbíhala a pak trvala příliš krátkou dobu. Problémem podle nich bylo také to, že ve stejné době přišla energetická krize, zdražování a covid. Lidé tak obecně měli méně peněz, ze kterých by mohli dluhy uhradit.

Akci chce opakovat vláda

Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka tvrdí, že na uspořádání další oddlužovací akce je ve vládní koalici shoda. Podle něj by se podmínky příští akce mohly upravit. „Měli bychom tam dostat i rozšířený okruh exekucí. Třeba ty, které vyplynuly ze správních řízení. To se týká i našeho resortu, kde máme třeba pohledávky u České správy sociálního zabezpečení,“ uvedl Jurečka.

Podle něj je milostivé léto rozumný krok, který umožní srovnat původní dluh bez někdy i násobného navýšení. „Jsem rád, že je koaliční shoda na tom, že to v roce 2022 zrealizujeme. Bude to samozřejmě potom už opravdu milostivé léto, tedy během letních měsíců,“ dodal vicepremiér.

Podle některých dluhových poradců část exekutorů oddlužení brzdila. Vedení exekutorské komory to odmítlo. V několika případech se pracovníci dluhových poraden setkali s tím, že nebylo možné do akce zahrnout pohledávky za nezaplacené pokuty u dopravního podniku, protože podnik postoupil pohledávky jiné firmě.

Lidé často nedokáží splatit ani jistinu

V Olomouckém kraji měli lidé o milostivé léto zájem, většina přihlášených dlužníků se ale tímto způsobem zbavila jen části svých závazků a svoji celkovou situaci kvůli dalším exekucím nevyřešila.

Lidé často dluží za spotřebitelské úvěry, mobilním operátorům či poskytovatelům energií. Pracovníci dluhové poradny se běžně setkávají s tím, že dlužník má zhruba osm až deset exekucí. „Budou nuceni stejně vejít do insolvenčního řízení nebo situaci řešit jiným způsobem,“ upozornil Petr Nosálek ze Střediska psychosociální pomoci svatého Vincence a Kryštofa v Olomouci.

Také na Vysočině se v občanských poradnách na oddlužení ptalo dost lidí, tříměsíční možnost ale dokázali využít jen někteří. Často naráželi na to, že nedokázali zaplatit ani samotnou jistinu, tedy původní dlužnou částku. Velký zájem byl i ve středních Čechách.

Řešení dluhů ale zkomplikovaly pro některé věřitele nejednoznačné podmínky projektu a také nekomunikace některých exekutorských úřadů při sdělování údajů k platbě. Hrozí proto, že někteří klienti nestihnou akci využít, uvedla metodička dluhového poradenství Člověka v tísni Helena Šebková.

Na poradnu pro lidi v tísni Oblastní charity Hradec Králové se obrátilo 150 lidí, kteří projevili zájem zbavit se dluhů při milostivém létě. „Do poradny pak docházelo 27 lidí a situaci řešili. Pouze čtyři se dluhů skrze milostivé léto zbavili. Většina neměla na jistinu. Jsme zklamaní, že tolik lidí s oddlužením neuspělo,“ řekla ředitelka královéhradecké diecézní katolické charity Anna Maclová.

Nejvíce akci využili dlužníci v Praze a Brně

Také v Moravskoslezském kraji na oddlužení dosáhla jen velmi malá část lidí v exekuci. Většina neměla ani na zaplacení jistiny. Další dluží institucím a firmám, které do projektu zapojeny nejsou.

V hlavním městě ale milostivého léta využily tisíce dlužníků. Nejvíce jich řešilo dluh u pražského dopravního podniku, ten evidoval ke středě 1976 zaplacených jistin v hodnotě zhruba dva až tři miliony korun. Další lidé uhradili své pohledávky magistrátu. Stovky lidí využily akci v Brně.

Podle údajů komory bylo loni na konci října v Česku téměř 4,58 milionu exekucí, mělo je 711 900 dlužníků. Experti na sociální problematiku považují předlužení za zásadní překážku v zaměstnávání. Dlužníkům totiž z oficiálního výdělku po srážkách zbývá nezabavitelné minimum, často tak raději pracují načerno.

Loni akci milostivé léto prosadili poslanci. Marian Jurečka předpokládá, že tentokrát s návrhem přijde vláda. Podle poslance ANO Patrika Nachera, který patří ke spoluautorům nynější oddlužovací akce, by na předloze měla mít ale koalice a opozice předem shodu. „Měli bychom to mít natolik detailně prodiskutované, že potom už bychom šli s jednou dohodnutou variantou do sněmovny,“ řekl Nacher.

Míní, že by pak bylo možné novelu přijmout hned při prvním projednávání. Už v prosinci uvedl, že by díky nynějšímu tříměsíčnímu projektu mohla skončit až třetina exekucí a dluhu by se mohla zbavit až polovina dlužníků. „Celý institut milostivého léta je tak unikátní, že si říká o pokračování, respektive o zopakování,“ řekl Nacher. Nově by se podle něj mohly zahrnout i jiné pohledávky než jen ty, které vymáhá exekutor.

Exekutoři požadují změnu podmínek

Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky se vláda v programovém prohlášení zavázala, že nedávné úpravy pravidel exekucí vyhodnotí a najde vyvážené řešení pro zodpovědné dlužníky i seriozní věřitele. „Do této oblasti samozřejmě spadá i milostivé léto,“ řekl mluvčí. Ministerstvo podle něj dosavadní údaje analyzuje a čeká na konečné výsledky, spolu s exekutorskou komorou pak zjištění zveřejní. 

Podle lidoveckého poslance Marka Výborného, který je dalším z autorů nynější úpravy, není o smysluplnosti milostivého léta pro odpovědné dlužníky i věřitele pochyb. „Vzhledem k okolnostem i přístupu některých exekutorů je namístě ho ještě jednou zopakovat,“ uvedl Výborný.

Komora pravidla milostivého léta už dřív kritizovala. Její zástupci tvrdí, že při případném pokračování bude komora žádat „zásadně jiné“ nastavení. „To, že stát chce odpouštět své dluhy, nesmí být na úkor exekutorů. Ti musí dostat zaplaceno za svoji práci, stejně jako jiné právnické profese,“ uvedla komora. Podle ní z předběžných odhadů vyplývá, že akce využili hlavně lidé, kteří své dluhy už předtím řešili.

Kolik exekučních řízení se do pátku 28. ledna podaří uzavřít a jakou sumu věřitelé dostanou, bude exekutorská komora podle své mluvčí Evy Rajlichové vědět v březnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná novelu trestního zákoníku. Zasedne i koaliční rada

Vláda na pondělním zasedání projedná například rozšíření trestného činu obchodování s lidmi o zneužívání náhradního mateřství, nezákonné osvojení a nucený sňatek. Pro nadbytečnost kabinet nejspíš odmítne novelu o předcházení ekologické újmě, kterou předložila skupina opozičních poslanců. Jednání ministrů kvůli návštěvě premiéra Andreje Babiše (ANO) v Bavorsku povede vicepremiérka Alena Schillerová (také ANO). Zasedne také koaliční rada.
04:04Aktualizovánopřed 43 mminutami

Studenti vyvinuli aplikaci na vyhledávání brigád

Gymnazisté z Humpolce spouští novou aplikaci na brigády – studenti si mohou snáz najít přivýdělek a firmy zase potřebné síly. Prototyp je hotový a na Vysočině právě začíná testování mezi středoškoláky.
před 55 mminutami

Léky do boxů nebo domů. Vojtěch chce spustit zásilkový výdej léků na předpis

Namísto cesty do lékárny by si lidé mohli nechat léky na předpis doručit domů nebo do výdejního boxu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) chce zásilkový výdej zavést nejpozději od ledna 2028. Část farmaceutů ale upozorňuje na možné dopady na bezpečnost pacientů, zejména kvůli kontrole kontraindikací, i na riziko, že změna oslabí dostupnost lékáren v regionech.
před 2 hhodinami

Babišovi vypršela před měsícem lhůta na vyřešení střetu zájmů

Je to přesně měsíc, co premiérovi Andreji Babišovi (ANO) uplynula 30denní lhůta, během které měl podle zákona vyřešit svůj střet zájmů. Firmy, které vlastní a které pobíraly státní dotace, ale dosud nepřevedl do svěřenského fondu, jak slíbil. Čeká podle svých slov na souhlas ze dvou zemí Evropské unie. Nově se také objevily rozpory mezi tím, co Babiš slíbil, tedy že k majetku se dostanou jeho děti až po jeho smrti, a tím, co je údajně napsáno v zakládací listině fondu.
před 12 hhodinami

Thonetům vrátí čestné občanství, jejich židle se v Bystřici vyrábějí dodnes

Obec Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku napraví historickou křivdu a po 78 letech vrátí čestné občanství vynálezcům ohýbaného nábytku Augustovi a Jakobovi Thonetovým, které jim komunisté vzali v roce 1948. Jejich patent na ohýbání bukového dřeva dnes v Česku využívá jako jediná firma sídlící v Bystřici. O židle vyvinuté v polovině 19. století mají pořád zájem zákazníci z celého světa.
před 12 hhodinami

ŘSD varuje před stopkou i pro rozestavěné projekty, dle vlády se výhled bude měnit

Vládou navržený střednědobý výhled rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v současné podobě ohrožuje plynulou výstavbu a může vést i k pozastavení rozestavěných projektů. Dokument počítá v letech 2027 a 2028 s výrazným poklesem peněz oproti letošku. Podle ministra dopravy Ivana Bednárika (nestr. za SPD) bude vláda výhled ještě měnit.
před 12 hhodinami

„Nevím, co je kauza Turek,“ říká Zahradil. Kolář věří, že je kauza uzavřená

Expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil a europoslanec TOP 09 Ondřej Kolář se v Duelu ČT24 střetli kvůli situaci kolem kandidáta Motoristů Filipa Turka na ministra životního prostředí. Podle Zahradila žádná „kauza Turek“ neexistuje. Kolář s odkazem na slova premiéra Andreje Babiše (ANO) uvedl, že věří, že je záležitost uzavřená.
před 13 hhodinami

Metnar mluví o „paskvilu“, Rakušan paragraf o činnosti pro cizí mocnost hájí

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) si stojí za tím, že ustanovení trestního zákoníku o činnosti pro cizí mocnost, o kterém má v týdnu rozhodovat Ústavní soud (ÚS), je „legislativní paskvil“. Podle jeho předchůdce Víta Rakušana (STAN) je paragraf potřebný, protože dosavadní zákony tento typ činnosti nepostihovaly. Senátor Robert Šlachta (Přísaha) varoval před možným zneužitím kvůli vágnímu znění, senátor Martin Červíček (ODS) naopak zdůraznil, že je potřeba řešit systémové podmínky práce bezpečnostních složek. Hosté Otázek Václava Moravce řešili také spor předsedy Motoristů Petra Macinky s Hradem, střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) i návrh na vytvoření sněmovní vyšetřovací komise ke kauze Dozimetr.
před 15 hhodinami
Načítání...