Milostivé léto by se brzy mohlo opakovat. Někde pomohlo jen malé části dlužníků

Akce milostivé léto, která v pátek končí, v některých regionech pomohla jen malé části dlužníků s exekucí. Mnohým chyběly peníze na splacení jistiny. Další měli dluhy u firem, které se do projektu nezapojily, proto se raději rozhodli pro insolvenci. Podle dluhových poradců je přínos akce mimo jiné v tom, že někteří dlužníci začali svoji situaci řešit. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že milostivé léto by se mohlo v brzké době zopakovat, případně rozšířit i na další pohledávky.

Akce začala loni 28. října a skončí v pátek 28. ledna. Týká se lidí s exekucemi na dluh u dopravních podniků, zdravotních pojišťoven, radnic, technických služeb či státních a polostátních firem, jako je ČEZ.

Pokud splatí původní dlužnou částku a odměnu 908 korun exekutorovi, věřitel jim odpustí úroky, penále a další platby. Nesmějí být ale v insolvenci. K milostivému létu se připojily i některé banky a soukromé společnosti.

Podle dluhových poradců se akce kvůli nejasnostem zpočátku hůře rozbíhala a pak trvala příliš krátkou dobu. Problémem podle nich bylo také to, že ve stejné době přišla energetická krize, zdražování a covid. Lidé tak obecně měli méně peněz, ze kterých by mohli dluhy uhradit.

Akci chce opakovat vláda

Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka tvrdí, že na uspořádání další oddlužovací akce je ve vládní koalici shoda. Podle něj by se podmínky příští akce mohly upravit. „Měli bychom tam dostat i rozšířený okruh exekucí. Třeba ty, které vyplynuly ze správních řízení. To se týká i našeho resortu, kde máme třeba pohledávky u České správy sociálního zabezpečení,“ uvedl Jurečka.

Podle něj je milostivé léto rozumný krok, který umožní srovnat původní dluh bez někdy i násobného navýšení. „Jsem rád, že je koaliční shoda na tom, že to v roce 2022 zrealizujeme. Bude to samozřejmě potom už opravdu milostivé léto, tedy během letních měsíců,“ dodal vicepremiér.

Podle některých dluhových poradců část exekutorů oddlužení brzdila. Vedení exekutorské komory to odmítlo. V několika případech se pracovníci dluhových poraden setkali s tím, že nebylo možné do akce zahrnout pohledávky za nezaplacené pokuty u dopravního podniku, protože podnik postoupil pohledávky jiné firmě.

Lidé často nedokáží splatit ani jistinu

V Olomouckém kraji měli lidé o milostivé léto zájem, většina přihlášených dlužníků se ale tímto způsobem zbavila jen části svých závazků a svoji celkovou situaci kvůli dalším exekucím nevyřešila.

Lidé často dluží za spotřebitelské úvěry, mobilním operátorům či poskytovatelům energií. Pracovníci dluhové poradny se běžně setkávají s tím, že dlužník má zhruba osm až deset exekucí. „Budou nuceni stejně vejít do insolvenčního řízení nebo situaci řešit jiným způsobem,“ upozornil Petr Nosálek ze Střediska psychosociální pomoci svatého Vincence a Kryštofa v Olomouci.

Také na Vysočině se v občanských poradnách na oddlužení ptalo dost lidí, tříměsíční možnost ale dokázali využít jen někteří. Často naráželi na to, že nedokázali zaplatit ani samotnou jistinu, tedy původní dlužnou částku. Velký zájem byl i ve středních Čechách.

Řešení dluhů ale zkomplikovaly pro některé věřitele nejednoznačné podmínky projektu a také nekomunikace některých exekutorských úřadů při sdělování údajů k platbě. Hrozí proto, že někteří klienti nestihnou akci využít, uvedla metodička dluhového poradenství Člověka v tísni Helena Šebková.

Na poradnu pro lidi v tísni Oblastní charity Hradec Králové se obrátilo 150 lidí, kteří projevili zájem zbavit se dluhů při milostivém létě. „Do poradny pak docházelo 27 lidí a situaci řešili. Pouze čtyři se dluhů skrze milostivé léto zbavili. Většina neměla na jistinu. Jsme zklamaní, že tolik lidí s oddlužením neuspělo,“ řekla ředitelka královéhradecké diecézní katolické charity Anna Maclová.

Nejvíce akci využili dlužníci v Praze a Brně

Také v Moravskoslezském kraji na oddlužení dosáhla jen velmi malá část lidí v exekuci. Většina neměla ani na zaplacení jistiny. Další dluží institucím a firmám, které do projektu zapojeny nejsou.

V hlavním městě ale milostivého léta využily tisíce dlužníků. Nejvíce jich řešilo dluh u pražského dopravního podniku, ten evidoval ke středě 1976 zaplacených jistin v hodnotě zhruba dva až tři miliony korun. Další lidé uhradili své pohledávky magistrátu. Stovky lidí využily akci v Brně.

Podle údajů komory bylo loni na konci října v Česku téměř 4,58 milionu exekucí, mělo je 711 900 dlužníků. Experti na sociální problematiku považují předlužení za zásadní překážku v zaměstnávání. Dlužníkům totiž z oficiálního výdělku po srážkách zbývá nezabavitelné minimum, často tak raději pracují načerno.

Loni akci milostivé léto prosadili poslanci. Marian Jurečka předpokládá, že tentokrát s návrhem přijde vláda. Podle poslance ANO Patrika Nachera, který patří ke spoluautorům nynější oddlužovací akce, by na předloze měla mít ale koalice a opozice předem shodu. „Měli bychom to mít natolik detailně prodiskutované, že potom už bychom šli s jednou dohodnutou variantou do sněmovny,“ řekl Nacher.

Míní, že by pak bylo možné novelu přijmout hned při prvním projednávání. Už v prosinci uvedl, že by díky nynějšímu tříměsíčnímu projektu mohla skončit až třetina exekucí a dluhu by se mohla zbavit až polovina dlužníků. „Celý institut milostivého léta je tak unikátní, že si říká o pokračování, respektive o zopakování,“ řekl Nacher. Nově by se podle něj mohly zahrnout i jiné pohledávky než jen ty, které vymáhá exekutor.

Exekutoři požadují změnu podmínek

Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky se vláda v programovém prohlášení zavázala, že nedávné úpravy pravidel exekucí vyhodnotí a najde vyvážené řešení pro zodpovědné dlužníky i seriozní věřitele. „Do této oblasti samozřejmě spadá i milostivé léto,“ řekl mluvčí. Ministerstvo podle něj dosavadní údaje analyzuje a čeká na konečné výsledky, spolu s exekutorskou komorou pak zjištění zveřejní. 

Podle lidoveckého poslance Marka Výborného, který je dalším z autorů nynější úpravy, není o smysluplnosti milostivého léta pro odpovědné dlužníky i věřitele pochyb. „Vzhledem k okolnostem i přístupu některých exekutorů je namístě ho ještě jednou zopakovat,“ uvedl Výborný.

Komora pravidla milostivého léta už dřív kritizovala. Její zástupci tvrdí, že při případném pokračování bude komora žádat „zásadně jiné“ nastavení. „To, že stát chce odpouštět své dluhy, nesmí být na úkor exekutorů. Ti musí dostat zaplaceno za svoji práci, stejně jako jiné právnické profese,“ uvedla komora. Podle ní z předběžných odhadů vyplývá, že akce využili hlavně lidé, kteří své dluhy už předtím řešili.

Kolik exekučních řízení se do pátku 28. ledna podaří uzavřít a jakou sumu věřitelé dostanou, bude exekutorská komora podle své mluvčí Evy Rajlichové vědět v březnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 37 mminutami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 1 hhodinou

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 1 hhodinou

Ve zbraňové amnestii zatím lidé odevzdali stovky zbraní, náboje i granát

V takzvané zbraňové amnestii lidé v Česku od začátku roku odevzdali policii už přes dvě stovky zbraní a více než dva tisíce kusů střeliva. Někdy jde i o kuriozní případy. Například v Královéhradeckém kraji přinesl jeden z oznamovatelů na služebnu torzo granátu. Zbraňová amnestie platí od 1. ledna do konce června. Lidé při ní mohou beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 1 hhodinou

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 3 hhodinami

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 7 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 9 hhodinami
Načítání...