Zemanovec Augustin, obhájce veta proti Putnovi, povede Úřad vlády

Praha – Vláda Jiřího Rusnoka pověřila vedením svého úřadu místopředsedu Strany práv občanů ZEMANOVCI (SPOZ) Radka Augustina. Ten patří k dlouholetým Zemanovým podporovatelům, mimo jiné hájil prezidentův postoj ke jmenování Martina C. Putny profesorem. Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová vidí za Augustinovým jmenováním opět další důkaz propojení mezi vládou, prezidentem Milošem Zemanem a SPOZ.

Šestatřicetiletý Augustin nahradí v čele úřadu Lubomíra Poula. Ten má zdravotní volno poté, co byl zadržen policií v souvislosti s kauzami Jany Nagyové, blízké spolupracovnice a přítelkyně bývalého premiéra Petra Nečase (ODS). Z ničeho ale obviněn nebyl.

Premiér Rusnok změnu v čele úřadu odůvodnil tím, že při pracovní neschopnosti Lubomíra Pouly musí přijít někdo, kdo vůbec může pracovat. Úřad potřebuje podle premiéra osobu, která má jediná na úřadu příslušné personální a organizační kompetence, aby mohl normálně fungovat. Augustina považuje za zkušeného manažera veřejné správy. Jeho příslušnost v SPOZ Rusnokovi nijak nepřekáží. „Jeho politická angažovanost je mi samozřejmě známa, on svou funkci ukončí na nejbližším jednání jejich příslušného grémia… a tím to pro mě hasne. Znám ho léta, je na tu funkci kvalifikován a věřím, že ji bude dělat dobře,“ zakončil své zdůvodnění Rusnok.

Miloš Zeman na sjezdu SPOZ
Zdroj: ČT24/Jaroslav Matyáš

Podle Němcové premiér Rusnok lhal, když tvrdil, že nemá se SPOZ nic společného. „Prezident tak dál prohlubuje svoji snahu vytvořit si vlastní mocenskou strukturu, která zaprvé zkoncentruje moc do jeho rukou a zadruhé zajistí popularitu straně SPOZ před parlamentními volbami,“ prohlásila Němcová.

Petr Gazdík, předseda poslaneckého klubu TOP 09/STAN:

 „Já si myslím, že po nominacci některých ministrů je to další krok, který potvrzuje, že u nás může vládnout strana, která ve volbách získala 4,33 porcenta a že kancléřem prezidenta může být bývalý předseda SPOZ, šéfem Úřadu vlády bývalý místopředseda SPOZ. To považuji za vážný demokratický exces.“

Milan Štěch (ČSSD), předseda Senátu:

„Že současná vláda a SPOZ k sobě mají blízko, je naprosto zřejmé a dalo se čekat, že Jiří Rusnok využuje některých lidí a bude je jmenovat do funkcí, protože na druhou stranu není asi možné, aby vedení úřadu vlády, které tam doposud bylo, včetně třeba paní Nagyové, nadále pokračovalo ve své činnosti.“ 

Augustin byl horlivým stoupencem Zemanova postoje proti Putnovi

Nový šéf Úřadu vlády se podle dostupných informací narodil v roce 1977, byl členem ČSSD a Mladých sociálních demokratů. Ve SPOZ je od roku 2010, vede stranickou organizaci na Olomoucku. Loni stál v krajských volbách v čele tamní kandidátky strany.

Augustin mimo jiné obhajoval i Zemanův odmítavý postoj ke jmenování Martina C. Putny profesorem. V pořadu Události, komentáře v polovině května naznačil, že za Putnovým nejmenováním byla jeho homosexuální orientace. Narážel přitom na Putnovu knihu Křesťanství a homosexualita, která, jak řekl Augustin, „vzbudila velké polemiky“.

Nedávná slova Radka Augustina pro Mladou frontu DNES o Miloši Zemanovi: "Hodně jsem se od něj naučil, je to velký šachista, který tu na šachovou partii nemá v dnešní české politice partnera."

„Miloš Zeman vypustil balónek, snaží se rozpoutat společenskou diskusi o úrovni profesorů, o jejich významu ve společnosti,“ prohlásil tehdy místopředseda Zemanovců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kultura rozhodně nebude bita, řekl Klempíř po jednání o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pokračuje v jednání s dalšími členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Jako první dorazil ve středu na schůzku ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Po něm byla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Už v úterý jednala Schillerová se sedmi ministry. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval, není tedy ani jasné, jaké bude celkové saldo. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliardami korun.
14:13Aktualizovánopřed 13 mminutami

VideoO lžích politiků i o tom, kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska, hovořili Moláček a Golis

Novinář musí být nestranný, ale to neznamená, že nesmí mít názor. Když politici lžou, je povinností novináře na to upozornit. Někteří ale lžou víc než jiní. Jaký je dopad lží a dezinformací nejen na sociálních sítích na veřejnost? Kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska? A proč jsou zrovna v současnosti veřejnoprávní média a jejich nezávislost mnohem důležitější, než kdykoliv v minulosti? Na otázky Jany Neumannové odpovídají reportéři Jan Moláček a Ondřej Golis. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry Reportérů ČT, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 1 hhodinou

ŽivěSenát vrátil předlohu ke znovuzavedení EET sněmovně

Senát ve středu vrátil předlohu ke znovuzavedení EET s pozměňovacími návrhy sněmovně. Dále se má zabývat třeba změnami podmínek zaměstnávání státních úředníků. Senátoři již také schválili lepší ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv on-line. Novelu stavebního zákona bude probírat nejdříve ve čtvrtek. Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni obrátit se kvůli novele k Ústavnímu soudu.
09:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Část Česka ve čtvrtek zasáhnou silné bouřky, uvedl ČHMÚ

V Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji hrozí v noci na čtvrtek silné bouřky. V noci na pátek se mohou bouřky doprovázené nárazy větru a kroupami objevit také v pásu na jihovýchodě země. Ve výstraze to ve středu uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 3 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 8 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.