Zeman se omluvil Herzogovi za postoj ministra Lipavského ke zprávě komise rady OSN

Nahrávám video

Na Pražský hrad v pondělí dorazil izraelský prezident Jicchak Herzog, setkáním s hlavou státu Milošem Zemanem zahájil oficiální část návštěvy Česka. Zeman se na tiskové konferenci Herzogovi omluvil za postoj ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) ke zprávě komise Rady OSN pro lidská práva k Izraeli. Oba prezidenti se také shodli, že by se mělo uskutečnit společné zasedání vlád Česka a Izraele. Herzog jednal rovněž s premiérem Petrem Fialou (ODS), předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS).

České ministerstvo zahraničí už dříve sdělilo, že postoj ke komisi Rady OSN pro lidská práva Česko projevilo jednoznačně loni v květnu, kdy hlasovalo proti jejímu zřízení. Tato pozice podle resortu platí i nadále. Stejná slova Lipavský pronesl i v pondělí v reakci na Zemanovu omluvu Herzogovi. 

Komise uvedla, že hlavními příčinami napětí mezi Izraelem a Palestinou je izraelská okupace palestinských území a diskriminační chování židovského státu vůči Palestincům. Konec okupace je podle autorů dokumentu klíčovým prvkem pro ukončení bojů i napětí mezi Izraelem a Palestinou.

Rezoluci podle Zemana oba prezidenti při pondělním jednání odsoudili. Zeman zmínil, že obdržel protestní dopisy několika organizací. 

Resort nedávno uvedl, že Česko je jedinou zemí EU, která na jednáních v OSN prosazuje snížení protiizraelské agendy, snížení počtu předkládaných rezolucí a jejich větší vyváženost a faktičnost. Lipavský byl kritizován za to, že se Česko nepřipojilo k zemím odsuzujícím zprávu komise. Podle úřadu se ale ani dané země v čele s USA nezabývaly přímo zprávou komise, nýbrž jejím mandátem.

Lipavský v pondělí zopakoval, že Česká republika je jedinou zemí EU, která na jednáních v OSN dlouhodobě konzistentně a důrazně prosazuje snížení protiizraelské agendy, snížení počtu předkládaných rezolucí a jejich větší vyváženost a faktičnost.

Laciné gesto, reagovala Pekarová Adamová

Šéfka sněmovny Pekarová Adamová v reakci na Zemanovu omluvu řekla, že „laciná gesta prezidenta Miloše Zemana jsou zcela zbytečná a určená především domácímu publiku“. Pekarová Adamová považuje zprávu komise za předpojatou. „Tento postoj už koneckonců Česko vyjádřilo a nic se na tom nemění,“ uvedla.

K Zemanovi dále předsedkyně sněmovny řekla, že když měl svůj vztah k Izraeli vyjádřit činy, „tak radši zůstal na Rhodosu s ruským agentem KGB Jakuninem, než aby přiletěl na pohřeb bývalého izraelského prezidenta Šimona Perese“.

Nahrávám video

Zeman se v roce 2016 zúčastnil konference Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos, kterou uspořádal ruský podnikatel a spolupracovník prezidenta Vladimira Putina Vladimir Jakunin. Na Peresově pohřbu jej zastoupili tehdejší premiér Bohuslav Sobotka a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (oba ČSSD).

Premiér Fiala uvedl, že s Lipavským o celé situaci hovořil. Dříve v ČT poznamenal, že případnou Zemanovu omluvu nepovažuje za adekvátní. „Česká republika byla vždy jedním z největších spojenců Izraele a v tom budeme v plném rozsahu pokračovat,“ uvedl. 

Vyznamenání pro Zemana

„Jste důležitým partnerem, spojencem a vaše láska k Izraeli je všem známá,“ řekl Zemanovi Herzog. Poděkoval mu za podporu Izraele na mezinárodních fórech i za odhodlanou podporu myšlenky přemístění českého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Při slavnostním obědě Herzog Zemanovi předal nejvyšší izraelské státní vyznamenání.

„Dali jsme si některé společné domácí úkoly, mezi něž patří například uskutečnění dlouho odkládaného setkání vlád obou zemí,“ oznámil český prezident. Země podobný mezivládní dialog organizují od roku 2011, v hostitelské roli se země střídají.

Zatím naposledy spolu vlády zasedaly v roce 2016 v Jeruzalémě, uspořádání dalšího jednání zkomplikovala vnitropolitická situace v Izraeli, kde se opakovaně konaly předčasné volby, a následně šíření koronaviru. Zeman s Herzogem hovořili také o možnostech dalšího rozvoje obranné a technologické spolupráce.

Fiala s Herzogem řešil rozvoj vztahů

Herzog s chotí přijeli na první hradní nádvoří krátce před 10:30. Přivítal je Zeman s manželkou Ivanou, následovala vojenská přehlídka jednotky Hradní stráže a hymny obou zemí. Pražský hrad je kvůli návštěvě izraelského prezidenta z bezpečnostních důvodů uzavřen.  

Prezidenti se v pondělí setkali také s lidmi, kteří přežili nacistické koncentrační tábory nebo které nacisti pronásledovali. Na Hradě ve Vladislavském sále byl také pro Herzoga připraven oběd, na který bylo pozváno asi 140 lidí z řad zástupců židovských obcí, vysokých státních úředníků nebo lidí z byznysu napojených na Izrael.

S Herzogem se sešel také Fiala. „Vzájemné vztahy Česka a Izraele jsou dlouhodobě vynikající a my jsme mluvili o tom, jak je můžeme ještě dále rozvíjet. Velké téma je spolupráce v oblasti obrany, vysokých škol a vzájemného obchodu. Dohodli jsme se také na tom, že v nejbližší době proběhne mezivládní jednání obou zemí,“ uvedl Fiala.

Země podobný mezivládní dialog organizují od roku 2011, v hostitelské roli se země střídají. Zatím naposledy spolu vlády zasedaly v roce 2016 v Jeruzalémě, uspořádání dalšího jednání zkomplikovala vnitropolitická situace v Izraeli, kde se opakovaně konaly předčasné volby, a následně šíření koronaviru.

Tématem jednání byla také obchodně-průmyslová spolupráce v dopravě. Jeruzalém rozvíjí tramvajovou síť a české firmy mohou podle vlády nabídnout společně s izraelskými partnery svou zkušenost s výrobou tramvajových souprav.

Fiala se s Herzogem shodl i na posilování vztahu mezi Evropskou unií a Izraelem. „Český premiér ubezpečil izraelského prezidenta o tom, že během předsednictví Česka v Radě EU se česká vláda plánuje věnovat i boji proti antisemitismu a vzdělávání o holocaustu,“ informoval kabinet v tiskové zprávě.

S izraelským prezidentem jednal také Vystrčil a Pekarová Adamová. Program Herzoga v Česku zakončí večeře, kterou na Hradě spolupořádá Česko-izraelská smíšená obchodní komora. Zúčastní se jí i Zeman. Izraelský prezident přijel do Česka po sedmi letech, naposledy v Praze byl v říjnu 2015 jeho předchůdce Reuven Rivlin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 3 hhodinami

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 3 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 13 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 13 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.