Praha - Proti rozšíření NATO o Gruzii a Ukrajinu se v dnešním pořadu ČT Otázky Václava Moravce vyslovil bývalý premiér a předseda ČSSD Miloš Zeman. Naopak se domnívá, že by se členem Severoatlantické aliance měl stát Izrael. Zeman by to chápal jako závazek aliance, že chce rozhodně bojovat proti terorismu. "Netvrdím, že každý muslim je terorista, ale v poslední době je každý terorista muslim," řekl Zeman.
Ukrajina podle Zemana nedokáže plnit ani své závazky ohledně plynu a gruzínský prezident Michail Saakašvili ještě před nedávnem potlačoval opozici. Obě země proto podle bývalého premiéra do NATO nepatří. Zemanovi navíc vadí příliš mírný postup vůči islámským teroristům, přijetí Izraele do NATO by podle něj znamenalo závazek k rozhodnějším krokům. To ale ministryně obrany Vlasta Parkanová považuje za nereálné.
V OVM ministryně dále uvedla, že vstup České republiky do NATO před deseti lety považuje za druhou nejvýznamnější událost po pádu komunismu v roce 1989. S tímto názorem se shoduje i většina politických stran - kromě KSČM. Komunisté naopak nevidí důvod k oslavám tohoto výročí.
Česká republika se spolu s Polskem a Maďarskem stala členem NATO 12. března 1999. Již pár dní poté ji čekala zatěžkávací zkouška, když aliance provedla první bojovou operaci proti suverénnímu státu ve své padesátileté historii a zahájila nálety na Jugoslávii kvůli agresi jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče proti albánským civilistům v Kosovu.
Českou republiku podle Zemana v době bombardování poznamenal konflikt dvou loajalit - tradiční vůči Jugoslávii a nové vůči alianci, jejímž se nově stala členem. Náletů se ČR přímo neúčastnila, souhlasila však s přistáváním letadel a přesuny jednotek NATO přes své území. Česká politická scéna reagovala na kosovský konflikt nejednoznačně, politici vládní ČSSD i tehdejší šéf sněmovny Václav Klaus s vojenským zásahem nesouhlasili. Ve Washingtonu i v bruselském sídle aliance byli přístupem nového spojence zklamáni.
Solana: Deset let je na stabilizaci Balkánu krátká doba
Podle exkluzivního hosta Otázek, bývalého generálního tajemníka NATO Javiera Solany, je deset let, které uplynuly od útoku proti Jugoslávii, příliš krátký úsek na to, aby se podařilo stabilizovat Balkán. S tím ale Zeman nesouhlasí. Pozitivním efektem vojenského zásahu byl podle Zemana pád diktátora Slobodana Miloševiče, negativním efektem naopak vznik kosovského režimu Hashima Thaçiho, který bývalý premiér označil za islámskou teroristickou diktaturu financovanou mafiemi.
Španěl Solana byl generálním tajemníkem NATO v letech 1995 až 1999. Za jeho vedení byly do NATO přijaty ČR, Polsko a Maďarsko a aliance vedla svoji největší vojenskou operaci v historii. Aliance za Solany uzavřela také Ustavující akt Rusko-NATO a přijala novou strategickou koncepci. Od roku 1999 je Solana vysokým představitelem EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Solana: Americký štít ochrání celou Evropu
K vybudování amerického protiraketového štítu v Česku a Polsku Solana uvedl, že je to způsob, jak chránit celou Evropu. Velkým nebezpečím je podle něj Írán, u nějž není jisté, že jeho jaderný program je mírový. „Zpracovává se několik, zhruba pět variant, jak by protiraketová obrana NATO byla zpracována, v každé z těch variant se počítá s americkým pilířem protiraketové obrany,“ sdělila Parkanová. Podle Zemana ale na vybudování základen ve střední Evropě nedojde. „Radar se staví jen proto, aby si zbrojařské firmy namastily kapsy,“ soudí bývalý premiér.
- Ministryně obrany Vlasta Parkanová v pořadu ČT Otázky Václava Moravce autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/724/72317.jpg
- Javier Solana v OVM autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/724/72315.jpg
- Javier Solana v OVM autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/724/72316.jpg
- Javier Solana v OVM autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/724/72333.jpg
