Prezident Miloš Zeman podle ústavních právníků zatím neprovedl nic, kvůli čemu by mohl být žalován pro velezradu. Experti z Karlovy univerzity se na tom shodovali v debatě o petici, podle níž by měli senátoři obžalovat Zemana za jeho kontroverzní výroky k válce na Ukrajině, za zpochybňování sankcí EU vůči Rusku za anexi Krymu nebo vstřícný postoj k Číně.
Petenti předali senátorům petici Prezidente, odejděte v polovině března. Zeman podle ní prý soustavně šíří ruskou propagandu, útočí na ústavní pořádek v Česku a údajně nerespektuje ústavní hodnotový systém ohledně ochrany lidských práv. V tom spatřují důvodné podezření z velezrady.
Ústavní právníci je ale vyvedli z omylu. „Žaloba pro velezradu nejenže nemůže projít, ale je neoprávněná,“ uvedl Ján Gronský. Jan Wintr označil kritizované Zemanovy výroky za „nevhodné“, za velezradu je ale nepovažuje. Podle něj byla pochvala čínského systému, při které Zeman řekl, že se do Pekingu přijel od Číny učit, spíše hodnotícím soudem.
Senátor Jiří Šesták
„Bylo by dobře říct, že velká část přítomných ústavních právníků vyjádřila pochopení pro důvody, proč byla petice sepsána, a vyjádřila i podporu petentům, protože jak jim, tak i řadě právníků vadí chování pana prezidenta, vyjadřování se k různým věcem. Myslím, že bychom tuto petici měli brát vážně.“
Ani podle Jana Kudrny neznamenala Zemanova slova ohrožení svrchovanosti a celistvosti republiky nebo jejího demokratického řádu, tedy jednání zákonem popisované jako velezrada. „Když prezident pochválí představitele hostitelské země, nemyslím, že chystá státní převrat,“ poznamenal k Zemanovu pobytu v Číně.
Jan Kysela nastolil otázku, zda by za velezradu mohlo být pokládáno i Zemanovo odmítání jmenovat některé profesory, tedy nenaplnění kompetencí hlavy státu. Výrok o vyhladovění Senátu tím, že by od státu nedostal peníze, byl podle Kysely „spíš hloupý“ a na úrovni bolševického rozpuštění parlamentu. Podle Kysely je třeba vzít v potaz, že Zeman tato slova řekl svým voličům v Krnově, nikoli poslancům při schvalování rozpočtu.
Ani podle Václava Pavlíčka se prezident nedopustil ústavního deliktu. Podle něj se Zeman nezpronevěřil svým stanoviskům z prezidentské kampaně, v níž ho peticí podpořilo desetinásobně více příznivců, než kolik jich nyní navrhuje jeho obžalobu z velezrady.
Senát se bude peticí zabývat na svém zasedání vzhledem k tomu, že ji podepsalo na 11 000 obyvatel, tedy více než požadovaný počet pro projednání na schůzi horní komory. Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová pochybuje o tom, že by žaloba byla přijata, i kdyby byl její obsah „pádný a nezpochybnitelný“. Připomenula, že návrh by muselo podat nejméně 27 senátorů a k Ústavnímu soudu by doputoval v případě, že by s ním souhlasily tři pětiny poslanců a senátorů.
