Praha – Zatímco v Československu líčila v šedesátých letech dobová propaganda válku ve Vietnamu jako boj proti světovému imperialismu, Manuel Vaněček toužil po boji na straně Američanů jako pilot, po vzoru západních letců druhé světové války. Neváhal se za svým snem vydat za oceán. V roce 1968 emigroval do Spojených států, kde narukoval do armády a poté strávil rok v ostrých akcích vietnamské války. Své zážitky z té doby teď líčí v právě vyšlé knize.
Z komunistického Československa se Vaněček dostal až do New Yorku, až v náborovém středisku americké armády ale zjistil, že to s jeho snem stát se vojenským pilotem nebude tak jednoduché. V té době byl totiž ještě československým občanem a jako možného agenta ho vyšetřovali dokonce i na detektoru lži. Ze svých nároků tak Vaněček musel slevit - rozhodl se být parašutistou. Kvůli strachu ze zajetí si změnil jméno na Van Eyck a následně rok bojoval v řadách 101. výsadkové divize.
Historici mají stopu i dalšího českého emigranta. Miroslav Nerad vozil jako dopravní pilot těla padlých ze Saigonu do filipínské Manily, před dvěma lety ve Spojených státech zemřel. Podle Ladislava Kudrny, který se účast Čechů v konfliktu snaží zmapovat, se ale emigranti válce ve Vietnamu spíš vyhýbali. „Chtěli do Kanady, Austrálie, ale nechtěli do Ameriky z toho důvodu, že se obávali, že budou povoláni do armády a budou nasazeni ve Vietnamu,“ popisuje Kudrna.
Ve Vietnamu bojovaly i desítky Čechů z rodin, které ve Spojených států žily už delší dobu. Socialistické Československo naopak přímo podporovalo komunistickou vládu ve Vietnamu a dodávalo jí zbraně.
