V havarijním stavu je u nás 112 mostů na silnicích druhé a třetí třídy, dalších 760 pak ve velmi špatném stavu. Oproti roku 2000 se jejich počet zvýšil na dvojnásobek. Kraje upozorňují, že se bez pomoci státu neobejdou. Jenže zatímco letos čerpaly na opravy ze Státního fondu dopravní infrastruktury 4,4 miliardy korun, v příštím roce už s touto částkou nemohou počítat. Celkem Ředitelství silnic a dálnic eviduje na silnicích druhé a třetí třídy 12 626 mostů.
„Chátrání vzniká klimatickými vlivy a přetížením mostů,“ uvádí na vysvětlenou projektant průmyslových staveb Václav Jandáček. Podle jeho názoru nejde o nijak tragické číslo mostů v havarijním stavu, neboť představují jedno procento z celkového počtu. Podotkl, že mosty ve vlastnictví obcí by zřejmě bilanci mostů ve špatném stavu ještě rozšířily. Velký díl viny na stav některých mostů vidí v nezájmu správců od doby před první světovou válkou až do pádu komunismu.
Ředitelství silnic a dálnic eviduje na silnicích 12 626 mostů. V roce 2000 byl u 49 označen stav jejich nosné konstrukce za havarijní. V letošním roce už jejich počet stoupl na 112. U mostů, jejichž stav označili odborníci za velmi špatný, se počet zvýšil z 369 v roce 2000 na 760 v letošním roce. Zatímco letos čerpaly kraje na opravy ze Státního fondu dopravní infrastruktury 4,4 miliardy korun, v příštím roce už s touto částkou nemohou počítat.
Oproti roku 2000 se počet mostů na silnicích II. a III. třídy, které jsou v havarijním nebo velmi špatném stavu, zvýšil na dvojnásobek. K opravám dochází pozdě a riziko, že se některé zřítí, roste. Kraje, které mají mosty na starosti, upozorňují, že bez finanční podpory státu nejsou schopny je všechny opravit. „V první fázi se musí obnovit izolace mostu (...) a pak se upravují jeho hlavní konstrukce. Mění se to podle materiálu, většinou se přijde na to, že zatížitelnost mostů není tak velká, jak bychom potřebovali,“ dodává projektant.
