Tuzemské vysoké školy by pro zachování kvality a počtu studentů potřebovaly do roku 2020 navýšit rozpočet na 30 miliard korun. V Otázkách Václava Moravce to řekl místopředseda České konference rektorů Mikuláš Bek. V současné době dává vláda na vysoké školství zhruba 21 miliard korun ročně. Tato částka se za více než posledních deset let nezměnila, zatímco počet absolventů vzrostl na dvojnásobek. Šéfka resortu Kateřina Valachová (ČSSD) bude bojovat o navýšení rozpočtu pro VŠ o zhruba pět miliard oproti současnému stavu.
Podle rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka je rozpočet určený na financování vysokých škol vystaven už více než deset let tlaku „jakéhosi strukturního deficitu“, přičemž po nějakou dobu se díru v rozpočtu dařilo do určité míry lepit díky prostředkům z evropských fondů. „Dvacet jedna miliard je částka, kterou máme v rozpočtu deset nebo patnáct let a nemění se. Neroste ani s inflací,“ konstatoval Bek.
Za svým způsobem zlomový okamžik považuje rok 2020, kdy jednak přestane přísun evropských peněz a zároveň dojde k očekávanému nárůstu počtu studentů hlásících se na vysoké školy.
„Můj odhad (částky 30 miliard) vychází z toho, že ministerstvo školství v minulých letech deklarovalo, že si přeje, aby zhruba polovina maturantů pokračovala na vysokých školách. Pokud bychom tento cíl, zcela průměrný mezi vyspělými zeměmi, chtěli dodržet, tak při růstu demografie bude zákonitě růst i rozpočet,“ dodal Bek. Navrhoval by i zvážit finanční participaci studentů ve formě zápisného nebo školného. „Nedělám si iluze, že se všechny ty peníze najdou z veřejných zdrojů,“ řekl akademik.
Valachová se na základě údajů, jež má k dispozici, domnívá, že silné ročníky přijdou ke slovu „za hranicí roku 2020“, ovšem s rektorem je zajedno v tom, že je třeba se na ně připravit a zajistit jim kvalitní vysokoškolské vzdělání. „Rozhodně nebudeme redukovat počet studentů na vysokých školách,“ zdůraznila. Počítá tedy s tím, že brány tuzemských veřejných škol budou i nadále otevřeny pro přibližně polovinu všech maturantů.
„Je jasné, že bez dalšího navyšování rozpočtu to dále nepůjde. Fakt, že naše vysoké školy dosahují extrémně nadprůměrných výsledků ve vzdělávání studentů, ačkoliv výdaje, které na ně stát vynakládá, jsou z hlediska OECD podprůměrné, je stav, kdy, pokud nezačneme jednat, nám ten vlak rychle ujede,“ poznamenala ministryně, jež by ráda viděla v roce 2020 v rozpočtu pro vysoké školy sumu 26 miliard korun. „Odkazuji přitom často na poměr rozpočtu VŠ k celkovému rozpočtu resortu školství, a cílový stav tohoto poměru je 18 procent,“ doplnila Valachová.
Není to jen o penězích
Oba dva diskutující také apelovali na nutnost revize struktury vysokoškolského vzdělávání. „Určitě budu podporovat autonomii vysokých škol v tom, aby více využívaly možnosti profesního vzdělávání a vyššího podílu bakalářského vzdělávání. To je v našich podmínkách přijímáno macešsky, každý se žene za titulem magistra nebo inženýra,“ prohlásila Valachová.
„Česká republika si politicky objednala od vysokých škol vysoké počty studentů někdy od roku 2000, ale zároveň neprovedla tzv. diverzifikaci škol. To znamená, že nezavedla systém, ve kterém by vedle klasických a technických univerzit fungovaly i profesní školy. V Rakousku a v Německu jsou známé jako ‚Fachhochschule' – lidi vzdělávají pro konkrétní praktické obory,“ přidal Bek svůj pohled k dané problematice.
Nový systém udílení akreditací, jak je zakotven v novele vysokoškolského zákona schválené letos v lednu, není podle něj v tomto ohledu všelékem. „Je třeba i změna systému řízení vysokých škol uvnitř. Zde se musí potkat rozumné aktivity zdola s rozumnou politikou státu vůči vysokým školám, která by je motivovala k tomu, aby tu diverzifikaci provedly, aby pro ně byla atraktivní. Tedy ne že všechny krajské univerzity budou v malém napodobovat Univerzitu Karlovu, ale že si pro sebe najdou důstojné pole, jež bude stejně užitečné i pro zaměstnavatele v regionu,“ vysvětlil Bek.
