Vyšla dvě protichůdná zpracování odposlechů Františka Mrázka

Praha - Na veřejnost se vracejí telefonní odposlechy Františka Mrázka, ještě v nedávné době považovaného za bosse podsvětí. Redaktor deníku Mladá fronta Dnes Jaroslav Kmenta se v knize nazvané Kmotr Mrázek II snaží rozkrýt takzvaný případ Krakatice. Jako reakce na Kmentovu interpretaci však zároveň vychází kniha novináře Přemysla Svory s titulem Kmotr Kmenta. Svora se v ní snaží upozornit na možnou Kmentovu špatnou interpretaci případu.

Jaroslav Kmenta poskládal kauzu o prorůstání organizovaného zločinu do vysoké politiky z autentických dokumentů, tedy z výpovědí a policejních odposlechů. „Informace, ke kterým jsem se dostal, jsme si ověřili křížovým způsobem. Navštívili jsme desítky svědků. Vyslechli jsme politiky, jestli by nám mohli vysvětlit, jak se do takové situace, kterou popisujeme, dostali,“ vylíčil Jaroslav Kmenta přípravu své knihy.

Přemysl Svora jde proti zjištění reportéra Mladé fronty Dnes a uveřejňuje přepisy policejních odposlechů v surové podobě - bez komentáře, aby si čtenář mohl udělat vlastní závěr. „Dostal jsem nějaký materiál a na základě toho jsem se rozhodl, že musím vydat knihu v čisté podobě, protože MF Dnes se podle mě propůjčuje k nekalým politickým hrám,“ uvedl Svora.

„Popisovali jsme to, co je doložitelné, co jsme dokázali ověřit, to, co je prokazatelné a to, k čemu se aktéři měli možnost vyjádřit a v drtivé většině vyjádřili,“ hájí postup svého redaktora šéfredaktor MF Dnes Robert Čásenský.

Obě knihy vyvolaly silné emoce i diskuze mezi politiky a žurnalisty. „Novinář musí zvážit, jestli se nestává součástí nějaké zpravodajské hry. Hry, kdy dostává ten materiál jako užitečný idiot, který slouží jiným cílům,“ poznamenal Jaromír Volek z Katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity v Brně.

Knihy vychází v době, kdy do Senátu z Poslanecké sněmovny míří novela trestního řádu, která pod pokutou zakazuje zveřejňování policejních odposlechů. I proti ní novináři brojí. Dnes například osm šéfredaktorů největších zpravodajských médií odeslalo do horní komory otevřenou výzvu pro odbornou diskuzi o novém trestním zákoníku.

Kmotr Kmenta
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna projednává zákon o státních zaměstnancích, který vetoval Pavel

Sněmovna znovu projednává nové podmínky zaměstnávání státních úředníků. Očekává se, že koaliční většinou zřejmě přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla. Ten se obdobně jako opozice obává zejména „politizace státní správy“. Hlava státu vrátila poslancům k opětovnému posouzení také doprovodnou novelu, která má mimo jiné zrušit pravomoci prezidenta k vedoucím stálých misí u mezinárodních organizací. Rovněž tuto předlohu vládní tábor s největší pravděpodobností potvrdí.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
09:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.