Praha – Celé Česko si dnes připomínalo 45. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do země. Politici i pamětníci se sešli mimo jiné na tradiční pietě před budovou Českého rozhlasu v Praze. Zatímco premiér v demisi Jiří Rusnok ocenil hrdinství lidí, kteří se postavili proti tankům, podle prezidenta Miloše Zemana se z hrdinů osmašedesátého roku stali později zbabělci. Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) hledala ve svém projevu paralely s dneškem, když přirovnala tehdejší hlasování Parlamentu o vstupu vojsk k současnému rozpuštění dolní komory.
Zeman: Z hrdinů roku 1968 se stali zbabělci
Pokus reformních komunistů o nastolení socialismu s lidskou tváří skončil před 45 lety invazí vojsk Varšavské smlouvy. Prezident Zeman v této souvislosti prohlásil, že lidem nelze vyčítat, že se podrobili, když je předtím zradily elity, včetně Alexandra Dubčeka. Z hrdinů roku 1968 se nakonec podle něj stali zbabělci. „My jsme v srpnu 68, předtím i potom, ty hrdiny potřebovali, my jsme si je idealizovali a nakonec - a já vím, že jsou to velmi tvrdá slova - se z hrdinů stali zbabělci,“ uvedl Zeman, který 21. srpen označil za zradu elit, za zradu vedoucích představitelů tehdejšího Československa.
- Miloš Zeman: „Nemáme právo vyčítat, že se občané podrobili, když dávno před nimi se okupantům podrobili ti, kteří byli bohužel nesprávně vzýváni jako národní idoly.“
Zmínil se například o tehdejším prezidentovi Ludvíku Svobodovi, prvním tajemníkovi komunistické strany Alexandru Dubčekovi a dále Josefu Smrkovském nebo Zdeňku Mlynářovi. Za jedinou výjimku Zeman označil Františka Kriegela, před jehož památkou se prý hluboce sklání. Poučení pro dnešek je podle hlavy státu velice prosté - snažit se, aby se po příštích volbách dostali k moci lidé, kteří nezradí své voliče.
Na oběti srpnové invaze se tradičně vzpomínalo před budovou Českého rozhlasu. Akce se zúčastnili mimo jiné místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD), primátor hlavního města Tomáš Hudeček (TOP 09), náčelník generálního štábu armády Petr Pavel a prezidentův kancléř Vratislav Mynář.
Premiér Jiří Rusnok prohlásil, že je nutností připomínat si vlastní minulost a lidi, kteří byli ochotni riskovat své životy. „Stojí za to postavit se násilí, okupaci, lži,“ prohlásil.
Němcová hledala paralely s dnešní politickou situací
Podle předsedkyně sněmovny události 21. srpnem neskončily. S poukazem na následné schválení smlouvy o dočasném pobytu vojsk na československém území poukázala na podobné riziko, které podle ní přineslo i současné hlasování o rozpuštění sněmovny. „Jestli podle předpovědí, které říkají průzkumy, bude ústavní většina komunistů a socialistů též ve sněmovně, tak jsme přesně v říjnu 1968 a už jen stačí, aby někdo přišel do sněmovny a přinesl nějaký návrh o normalizaci poměrů v naší zemi, a nevím, jestli se najde těch deset, kteří se zdrží, a čtyři odvážní, kteří budou proti,“ uvedla.
Praha si srpnové události připomíná i jinak. Ve spodní části Václavského náměstí si mohli lidé prohlédnout dobové dokumenty a sovětský obrněný transportér. Panely s fotografiemi bojů v pražských ulicích, ale také s dobovými nápisy jako třeba „vykuř si svou machorku raději doma na dvorku“ připomínala na pražském Můstku výstava Kolik vám bylo v roce 1968? Atmosféru prvních hodin a dnů po invazi vojsk Varšavské smlouvy doplnilo plátno s historickými záběry a přenosy Českého rozhlasu. U Národního muzea si oběti srpnové invaze připomnělo hnutí Bez komunismu.cz, které již 226. den pořádá řetězovou hladovku. Každý den ji drží jiný člověk za konkrétní oběť komunismu. K akci se přihlásil režisér Miloš Forman, za něj drží hladovku jeho rodina. V příštích dnech se připojí další známé osobnosti, včetně předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové a zpěvačky Marty Kubišové.
V Brně byly pietní akty, které měly připomenout události z 21. srpna 1968, ale také ze stejného dne roku 1969, naplánovány na odpoledne. Položením květin u pamětních desek byla uctěna památka čtyř obětí 21. srpna. Ve 14 hodin se představitelé města i pamětníci sešli u pamětní desky Danuše Muzikářové na Moravském náměstí, pak se přesunuli k pamětní desce Stanislava Valehracha do Orlí ulice. Ve 14:15 se odehrál pietní akt u pamětní desky Josefa Žemličky v Jihlavské ulici, o půl hodiny později vzpomínkové akce ukončila pieta u desky Viliama Debnára na rohu Jedovnické a Vlkovy ulice. Těchto akcí se účastnila jen hrstka lidí. „Je to tím, že náš národ zapomíná na to, co bylo. Minulost je ale cesta pro budoucnost. Kdo neví, co bylo, jen těžko pochopí, co může nastat,“ konstatoval jeden z přítomných pamětníků.
Devět mrtvých a 45 zraněných nechali za sebou okupanti před 45 lety v Liberci. Výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy si dnes na náměstí připomenulo přes 200 lidí. Zazněla i část nedávno objeveného záznamu projevu Václava Havla, který dění ze srpna 1968 komentoval spolu s hercem Janem Třískou z libereckého rozhlasového studia.
Odpoledne v Praze zaplní kulturně-historické akce
Zpěvem písně Běž domů, Ivane a přehlídkou autentických dobových sloganů na téma okupace připomnělo dnes na náměstí Republiky srpnové události občanské sdružení Publicum Commodum. Další připomínkové shromáždění s podtitulem Občané proti okupaci - včera tanky, dneska banky - zorganizovala v Praze skupina aktivistů, k nimž se připojila uskupení Nezávislá média, Ne základnám, Spojenectví práce a solidarity, Hnutí za přímou demokracii a Alternativa zdola.
Výročí okupace připomíná i beseda s lotyšským disidentem Aldisem Cilinskisem, který za protesty proti okupaci Československa v roce 1968 strávil 4 roky v sovětských psychiatrických zařízeních. Besedu pořádá Knihovna Václava Havla a Ústav pro studium totalitních režimů.
Výročí si připomněli také senátoři v úvodu své schůze. Na návrh předsedy horní komory Milana Štěcha (ČSSD) uctili minutou ticha památku všech spoluobčanů, kteří „v tehdejších smutných dnech přišli o život a stali se oběťmi této invaze“, kdy do tehdejšího Československa „vtrhla zákeřně okupační vojska států Varšavské smlouvy“.
Uvolňování poměrů v Československu - pro Sověty noční můra
Přesně před 45 lety vojska Varšavské smlouvy vzala Československu iluzi, že pražské jaro bude pokračovat podobně uvolněným létem, a vyvrcholí tak pozvolné demokratizační procesy. V noci z 20. na 21. srpna ale hranici země překročily sovětské jednotky bez vědomí nejvyšších představitelů země a optimistické naděje uhasily.
Skutečným důvodem k okupaci byla obava vedoucích představitelů zemí sovětského bloku z postupné liberalizace socialismu v tehdejším Československu. Pozvolné uvolňování poměrů nabralo tempo právě po zvolení Alexandra Dubčeka do čela KSČ v lednu 1968. Snaha Sovětského svazu vzít osud Československa do vlastních rukou vyvrcholila právě 21. srpna.
Akce s krycím jménem Dunaj se zúčastnila vojska Sovětského svazu, Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky a Polska. Již první den si tato „internacionální pomoc“ vyžádala téměř 60 lidských životů. V prvním sledu vstoupilo na území ČSSR zhruba 100 tisíc vojáků, 2 300 tanků a 700 letadel. Postupně se okupační vojsko rozrostlo až na 750 tisíc mužů a 6 000 tanků. Československu poté začalo dlouhé období, známé jako normalizace, které ukončil až listopad 1989.
