Praha – Vyloučených lokalit na území Česka přibývá. Podle analýzy společnosti GAC jich za posledních devět let přibylo dvojnásobně. Studie lokalizovala více než 600 problémových míst, na kterých žije až 115 tisíc lidí. Nárůst se týká všech krajů, nejvíce však Karlovarského. Tam se jejich počet dokonce ztrojnásobil.
Podle autorů analýzy už ghetta nejsou městskou záležitostí. Lidé se stěhují do odlehlejších míst. Chudinské lokality se rozpadají na menší celky. V roce 2006 ve vyloučeném místě žilo v průměru 271 obyvatel, loni 188. Ke zhoršení situace přispěla podle autorů ekonomická krize. „I když teď úspěšně nastavíme opatření, která by problém nejenom měla zabrzdit, ale ideálně by ho měla zvrátit pozitivním směrem, tak bude trvat několik dalších let, než se výsledky projeví,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Chce s problémem bojovat třeba zákonem, který bude upravovat sociální bydlení.
Ještě výraznější roli ale podle autorů analýzy hraje to, že v ghettech vyrůstají nové generace, které nemají šanci se z chudinského prostředí vymanit. Přitom podle ministryně Marksové se dá situace zlepšit už teď bez změn zákona. „Především uchopit děti už v předškolním věku. Udělat pro ně nějaké nízkoprahové zařízení, nějakou dětskou skupinu,“ uvedla Marksová s tím, že nestojí mnoho peněz je zřídit.
Většinu obyvatel ghett tvoří Romové. Podle analýzy ale přibylo míst, kde už jsou v menšině. V chudinských domech a čtvrtích se ocitají často nezaměstnaní, zadlužení, osoby s nízkým vzděláním, ale i senioři. Ti představují sedm procent obyvatel ghett.
Výrazně vzrostlo množství lidí, kteří bydlí v ubytovnách. V nich v roce 2008 pobývalo kolem 11 tisíc dětí a dospělých, kteří dostávali doplatek na bydlení. Loni v prosinci v ubytovacích zařízeních bylo už 27 tisíc osob. V Česku je na 700 ubytoven. Podle autorů analýzy ale ne ve všech končívají lidé v tísni. Některé slouží pracovníkům a jiné jsou pro lidi, kteří nejsou v nouzi.
V ghettech je bez práce 80 až 85 procent lidí. Zhruba pětině dospělých ani pracovní místo nezaručilo to, že se dostanou ze dna. Podle odhadů má zkušenost s prací načerno zhruba třetina až polovina žen a mužů z ghett.
Tři čtvrtiny obyvatel ghett, kteří jsou v produktivním věku, mají jen základní vzdělání. V problémových lokalitách do školky dochází v průměru třetina dětí. V některých místech je to jedno z deseti dětí, jinde ale naopak všechny. Víc než pětina školáků z vyloučených míst chodí do třídy, kde jsou převážně romské děti. Podíl proti roku 2006 podle autorů poklesl. Ve dvou třetinách zkoumaných ghett je nabídka aktivit pro volný čas.
Výzkum začal loni v lednu. Financoval ho Evropský sociální fond a stát. Výsledky poslouží k přípravě projektů ke zlepšení situace a k nasměrování toku evropských peněz.
Podívejte se, jak se žije ve vyloučených lokalitách
Stěhování do bytů, vyškolení asistenti, práce s dětmi
V Ostravě začali s koncepčním řešením vyloučených lokalit na svém území před dvěma roky. Na začátek tehdy vyčlenili čtyři byty pro rodiny, které měly pomoci rodinám vymanit se z nepříznivé situace. Podle tehdejší vládní zmocněnkyně pro lidská práva ale začala Ostrava situaci řešit pozdě. Typicky vyloučenou lokalitou tu bylo Přednádraží, které už v roce 2012 městský obvod přikázal vyklidit. Domy považoval za životu nebezpečné. Patnáct vytrvalých v Přednádraží ale vydrželo přes zimu bez elektřiny, bez topení a s jedním funkčním vodovodem na celý dům. Oblast se nakonec vylidnila až v červnu 2013. Poslední obyvatelé Přednádraží se stěhovali do bytů soukromého majitele ve čtvrti Hrušov, přičemž zajímavostí je, že obyvatelé vystěhovaných domů zůstali bydlet dohromady ve dvou sousedních činžovních domech.
Jinde se pokoušejí zlepšit situaci ve vyloučených lokalitách zavedením zvláštních pracovníků. O policejních specialistech mluvil už návrh ministerstva vnitra v roce 2013. Třeba v Přerově letos zaměstnali čtyři asistenty prevence kriminality. Mají plnit úkoly, které po nich město žádá, a neztratit zároveň důvěru romské komunity. „Známe se odmala, budou s námi komunikovat spíš než s jinými pracovníky. Dříve se nám otevřou,“ řekl jeden z nových asistentů Petr Lacko. „Základní role je preventivní, budou přesvědčovat, odrazovat a rozptylovat různá uskupení, aby nevznikaly kritické situace. Už to, že uvidí jejich vestu, bude na místní působit uklidňujícím dojmem,“ zmínil přerovský radní Jiří Kohout. V Brně vyzkoušeli zavést zpátky domovníky. Některé domy ve vyloučených lokalitách v okolí ulic Bratislavské a Francouzské rekonstruovali. Aby ale zajistili udržení pořádku, jeden z nájemníků má fungovat jako domovník. S dohledem na pořádek jim v domě pomáhá i kamerový systém.
Cílí se i na nejmladší generaci. Desítky dětí ze sociálně vyloučených lokalit tak strávily prvních čtrnáct dnů loňských letních prázdnin na táboře ve Vrbně pod Pradědem. Na programu se rovněž podíleli policisté, jeden z nich Vlastimil Starzyk byl programovým vedoucím tábora. „Policisté nás učili různá pravidla, že se nemá kouřit a pít alkohol, že má se dodržovat hygiena,“ jmenovala jedna z účastnic tábora. Společně se věnovali i závažnějším tématům. „V malých kroužcích řešíme například nebezpečí drog nebo krádeží,“ řekl Starzyk. Hlavním cílem pobytu bylo probudit v dětech zájem o vzdělání, ukázat jim nové obzory. Organizátoři dětem představili různé profese a řemesla. S dětmi z vyloučených lokalit pracují už tři roky i ostravští salesiáni. V přívěsu připravují hlavně romské předškoláky na nástup do školy, starší děti doučují a nahrazují kroužky, které tyto děti většinou neznají.
