Praha – Koalice sociálních demokratů, hnutí ANO a lidovců chce na mimořádné sněmovní schůzi 21. ledna přijmout v prvním čtení zákon o státní službě. Vláda by ho měla projednat už zítra. Přijetí služebního zákona je podmínkou prezidenta republiky Miloše Zemana k tomu, aby souhlasil s vládním angažmá Andreje Babiše; trojkoalice se tak snaží minimalizovat prezidentův rezistenční postoj k vznikajícímu kabinetu.
„Já tu podmínku pokládám za splnitelnou,“ prohlásil už při včerejším podpisu koaliční smlouvy aspirant premiérského křesla Bohuslav Sobotka; místopředseda sociální demokracie Lubomír Zaorálek potom k přijetí zákona uvedl, že „není problém si s některými věcmi pospíšit, velmi pravděpodobně by to bylo už v lednu“ (Co řekl Zaorálek u Daniely Drtinové? Čtěte víc). Stejně jako sociální demokracie mluví i její koaliční partneři. „Jsme pro mimořádné svolání Poslanecké sněmovny a zařazení tohoto bodu do jednání,“ uvedl místopředseda lidovců Jan Bartošek ve včerejších Událostech, komentářích.
Dnes sociální demokracie potvrdila, že chce k zákonu mimořádnou schůzi svolat. „Předáme předsedovi sněmovny žádost o její svolání v pátek, nejpozději v pondělí příští týden - s návrhem termínu 21. ledna,“ informoval předseda poslaneckého klubu ČSSD. A předem vstřícný je k žádosti i šéf sněmovny, rovněž sociální demokrat, Jan Hamáček: „Pokud 40 poslanců doručí žádost o svolání mimořádné schůze, tak jsem připraven této žádosti vyhovět.“ Hnutí ANO už podle Martina Stropnického sbírá podpisy.
Důvodů ke spěchu má koalice hned několik, přičemž ten nejakutnější se jmenuje „Miloš Zeman“. A jaké jsou ty další?
1. PREZIDENT REPUBLIKY: Norma má podle třináct let starého doporučení Ústavního soudu nahradit lustrační zákon, který zabraňuje konfidentům StB obsazovat významné posty ve státní správě. Prezident Miloš Zeman avizoval, že po všech ministrech vznikající vlády bude požadovat negativní lustrační osvědčení, což představuje problém v případě Andreje Babiše, jenž se nyní na Slovensku soudí s tamním Ústavem pamäti národa o to, zda byl, nebo
nebyl spolupracovníkem StB. Přijetím zákona o státní službě by Zemanova podmínka směrem k Babišovi odpadla – Babišova lustrace podle státníka nebude potřeba, pokud sněmovna začne služební zákon projednávat.
2. EVROPSKÁ UNIE: Přijetí zákona o státní službě po Česku už roky požaduje Evropská unie, protože si od ní slibuje odpolitizování státní správy. Norma, jež nyní míří na vládu, počítá se vznikem „superúřednického postu“ – generálního ředitele státní služby. Ten bude jmenován na šest let a jeho případné odvolání musí potvrdit hlava státu. Vedle toho zákon zavádí na všechna ministerstva státní tajemníky, obdobu sira Humhreyho Applebyho z britcomu Jistě, pane ministře. Jejich pozice má garantovat, že na úřadech nedojde s každou novou vládou k personálnímu zemětřesení, neboť je může odvolat pouze výše zmíněný generální ředitel, dohodne-li se na tom s šéfem příslušného resortu. Podle Sobotky by mohla mít ministerstva své státní tajemníky k 1. lednu 2015 (čtěte víc).
3. REKONSTRUKCE STÁTU: K přijetí služebního zákona se navíc 140 poslanců současné sněmovny ještě před volbami zavázalo iniciativě Rekonstrukce státu, která usiluje o prosazení devíti protikorupčních norem. Se stávající novelou ovšem nesouhlasí a uvádí, že řeší jen některé problematické body. Varuje před tím, že generální ředitel může být prezidentem odvolán bez udání důvodu, jmenování státního tajemníka podle iniciativy navíc může nadále podléhat politickým tlakům. Zákonu vytýká i to, že neřeší problém, „kdy jsou úředníci odměňováni za loajalitu, a ne za výkon“.
Aktuální novelu zákona o státní službě vypracovala skupina sociálnědemokratických poslanců v čele s Jeronýmem Tejcem a do sněmovny ji předložila na konci prosince. Protože musí projít exekutivním procesem, zamířil dnes z ministerstva práce a sociálních věcí do Strakovy akademie, kde by se k němu měla vyjádřit legislativní rada vlády.
Vzhledem k rozsahu spisu ovšem odhadovala projednávání na ministerském plénu až 22. ledna - v rozporu s představou sociální demokracie. Poslanci by se totiž kvůli lhůtám dostali k jeho schvalování nejdřív na konci měsíce, což by mohlo zdržet i jmenování Bohuslava Sobotky premiérem. Bez služebního zákona totiž pro Babiše zůstávají dveře ministerstva financí uzavřené a to může vznik vlády komplikovat.
Vláda pustí zákon do sněmovny, očekává ale úpravy
Premiér v demisi Jiří Rusnok ale informoval, že se vznikající vládě do cesty nepostaví. „Chápeme naléhavost a zájem na tom, aby první četní proběhlo co nejdříve,“ prohlásil. „Abychom to my jako vláda nijak nezdržovali, tak porušíme všechna pravidla správné výrobní praxe a schválíme nějaké stručné stanovisko už na zítřejším jednání vlády.“
Vládní úloha je podstatná – ačkoli kabinet návrhy neschvaluje ani nezamítá, dává k nim stanovisko a bez něj se poslanci nemohou zákonu věnovat. V případě sociálnědemokratické novely, jež vychází ze zákona z roku 2002, ale podle Rusnoka nebude kladné. „Návrh tak, jak byl podán, je nepoužitelný,“ podotýká odstupující premiér a ministr práce a sociálních věcí František Koníček doplňuje: „Nereflektuje vývoj legislativy za posledních 12 let a to je velmi vážný handicap.“
Politici to prý vědí a ve druhém čtení ho chtějí upravit (výhrady k podobě zákona ostatně vznášejí i koaliční lidovci), prioritní pro koaliční strany ale nyní je projednávání vůbec zahájit. „Prvním čtením může projít velmi rychle, protože je připraven, je dojednání, je na něm shoda a může mít i podporu širší, u jiných politických stran zastoupených ve sněmovně. Je potřeba a tak, jak je připraven, je dobrý a velmi užitečný,“ hájí spěch kolem služebního zákona i místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková.
Do třetice všeho dobrého? Vládní návrh ve hře
Své „NE“ Tejcově novele ovšem už včera deklarovala opoziční ODS. „Určitě tento návrh nepodpoříme,“ prohlásila její místopředsedkyně Miroslava Němcová. „Otázkou je, zda má být narychlo na mimořádné schůzi přijat zákon, který umožní vstup do vlády člověku, o jehož čisté minulosti jsou pochybnosti,“ dodala s tím, že její strana preferuje tu verzi služebního zákona, kterou do sněmovny loni v červnu (v reakci na zmiňované výtky Bruselu) předložila Nečasova vláda; kvůli rozpuštění dolní komory ale padl pod stůl. „Z hlediska nákladů na státní rozpočet byl určitě ten náš návrh lepší,“ tvrdí Němcová. I k této (stejně jako k Tejcově) normě se ale kriticky stavěla Rekonstrukce státu.
Právě zákony, o něž Rekonstrukce usiluje, by se měla sněmovna zabývat spolu s normou o úřednících. První místopředsedkyně hnutí ANO Věra Jourová dnes v Interview Daniely Drtinové řekla, že chtějí poslanci projednat zákony, které počítají s rozšířením pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, zákon o registru smluv na internetu a novelu zákona o jednacím řádu Sněmovny, jež má zprůhlednit legislativní proces (O co se snaží Rekonstrukce státu? Čtěte zde).
Ve sněmovně se navíc může objevit i další znění téže normy. Vláda se totiž chce k zákonu o státní službě vrátit 15. ledna a projednat vlastní novelu, kterou připravuje právě ministerstvo práce a sociálních věcí Františka Koníčka. Podle něj existuje příslib, že zákonodárci kromě svého nefunkčního zákona budou projednávat zároveň i jeho návrh; to nevyvrátil ani šéf sociálnědemokratických poslanců Roman Sklenák: „Pokud vládní návrh bude předmětem společného projednávání, tak to věci jen prospěje.“
