Praha – Varovné vzkazy z Hradu, alespoň prozatím, zástupci koalice nevyslyšeli, a tak k prezidentu Miloši Zemanovi putuje návrh vlády i s Jiřím Dienstbierem, Martinem Stropnickým nebo Lubomírem Zaorálkem. Vůči těmto jménům může mít prezident výhrady, Zaorálek ale dál trvá na tom, že pro odmítnutí konkrétních jmen prezident nemůže mít argumenty - do hotové dohody tří koaličních partají prý hlava státu nemá vstupovat jako „čtvrtá strana“ a návrhy zpochybňovat, řekl místopředseda ČSSD v Interview ČT24. Navíc tvrdí, že jako ministr by se Zemanem mohl lehce najít společnou řeč v zahraniční politice. I ústavní experti podotýkají: k odmítnutí jmenovat ministra lze sáhnout jen při neústavním souběhu funkcí či třeba podezření ze špionáže pro cizí stát.
Svou osobní pozici ve vládě, kde by Zaorálek vedl ministerstvo zahraničí, nechtěl podrobně komentovat. Na námitky prezidenta k jeho osobě prý hodlá reagovat pouze v případě, pokud k nim skutečně dojde. „Zajímalo by mě, jaké by prezident měl v takovém případě argumenty. Ten dotyčný by musel být trestaný člověk, mít objektivně nějakou ústavní překážku, jako třeba soudnickou funkci, anebo, jak zmiňoval ústavní právník Kudrna, být nějaký kanibal. Prostě by to muselo být něco opravdu vadného,“ řekl Zaorálek.
Prezident by navíc prý neměl se jmenováním příliš otálet. Zákonnou lhůtu sice nemá, podle Zaorálka je ale stvrzení vlády požadavkem, po kterém kromě zúčastněných stran netrpělivě volá také opozice. „Nemyslím si, že po týdnech intenzivní práce bychom to teď měli rozbít a pozvat do toho čtvrtou stranu, jakou je pan prezident. Není možné ten pytlík rozvázat a přizvat tam někoho dalšího,“ dodává.
Šéf ČSSD a kandidát na premiéra Bohuslav Sobotka už v neděli podotkl, že pokud by Zeman některého z kandidátů odmítl, mohl by dočasně vést resort osobně. Taková možnost by ale podle místopředsedy Zaorálka přišla až jako poslední. „Zrovna dneska jsem se o tom s panem Sobotkou bavil. On sám říkal, že je to superkrajní řešení,“ zmínil Zaorálek.
Možné důvody pro odmítnutí jmenovat kandidáta (podle právníka Jana Kysely):
- absence čistého lustračního osvědčení (pokud se vláda a prezident shodnou, že by ministr čisté lustrační osvědčení měl mít)
- neslučitelnost funkcí (např. pokračující podnikatelská činnost a odmítnutí jejího pozastavení, funkce soudce atd.)
- bezpečnostní riziko (podezření ze špionáže, odvádění citlivých informací do zahraničí, atd.)
Místopředseda ČSSD uvedl, že jako ministr zahraničí by s prezidentem nemusel mít problém – oba totiž sdílejí vstřícný postoj k Evropské integraci. „Podobný názor měl i pan Schwarzenberg, ale bohužel s ním ve vládě zůstal sám. Proto se Česká republika stala v Evropě outsiderem, a já bych rozhodně nechtěl, aby tomu tak bylo i nadále,“ zmínil Zaorálek. „Zahraničně politickou koncepci státu vytváří vláda a prezident je součástí této koncepce. V tomto duchu jistě budeme chtít spolupracovat,“ dodává.
Chuť do vlády je, jenže…
„Prezident spoluvytváří zahraniční politiku a je pro něj nepředstavitelné, že by měl spolupracovat právě se Zaorálkem. Nikdy ho nejmenuje,“ tvrdil na začátku prosince zdroj blízký prezidentovi. Téměř přesně po měsíci se mohou politici a veřejnost přesvědčit o oprávněnosti tohoto náznaku. Koaliční smlouva je podepsaná a na Pražský hrad míří kompletní seznam ministrů. Budoucí premiér Sobotka ale ústupky neudělal a nechal mezi kandidáty na členy vlády i Lubomíra Zaorálka a Jiřího Dienstbiera, s nimiž má prezident osobní problém. A právě on je nyní na tahu.
Zeman dlouhodobě neskrýval zájem aktivně promlouvat do složení vlády. „Tak za prvé, je naprosto jasné, že podle ústavy prezident jmenuje nejen premiéra, ale i vládu, a pokud je duševně příčetný prezident, tak se samozřejmě zajímá i o personální složení této vlády,“ nechal se taktéž před měsícem slyšet Zeman. Z komentáře k ústavě z roku 1997 od právníka Dušana Hendrycha přitom podle něj jasně vyplývá možnost kandidáty odmítnout. (Podrobněji o právní stránce problému).
Zaorálek v dnešním Interview také uvedl, že koalice bude zřejmě usilovat o mimořádnou schůzi sněmovny ještě v lednu. Tehdy by chtěla začít schvalovat třeba zákon o státní službě nebo protikorupční zákony v rámci balíku tzv. Rekonstrukce státu. „Není problém si s některými věcmi pospíšit, velmi pravděpodobně by to bylo už v lednu,“ zmínil Zaorálek. Právě služební zákon má prezident Miloš Zeman jako podmínku pro jmenování šéfa ANO Andreje Babiše ministrem financí.„My budeme usilovat o to, abychom některé zákony, které jsou pro nás urgentní, jako rekonstrukce státu, co nejvíce urychlili. Nemyslím, že to je věc, kterou není problém udělat. Velmi pravděpodobně by schůze s tímto obsahem byla už v lednu,“ řekl Zaorálek.
Kritéria: odbornost a něco navíc?…
Základním kritériem Zemana je podle jeho slov odbornost. V čele jednotlivých rezortů chce vidět osoby, které se v daném oboru pohybují a mají zkušenost. U některých jmen, vedle Zaorálka třeba Jiřího Dienstbiera a Mariana Jurečky ale může Zeman dle zákulisních náznaků protestovat spíše z osobních důvodů.
Nejdále do minulosti sahají Zemanovy „nevyřízené účty“ právě u Zaorálka. V roce 2003 byl právě on jedním z křídla sociálních demokratů, které nepodpořilo Zemana jako stranického kandidáta v prezidentské volbě. Hlavou státu se stal Václav Klaus a Zemana po vyhraném hlasování poslal na 10 let do důchodu. Pro zajímavost, podobně tehdy Zemana nepodpořil podle informací médií ani Bohuslav Sobotka nebo Vladimír Špidla.
I po Zemanově comebacku do vysoké politiky se ale Zaorálek vůči bývalému lídrovi ČSSD vymezil, a to v kontroverzní otázce jmenování velvyslanců. Zaorálek neváhal dokonce přikročit k málokdy vídanému okamžiku – postavil se na stranu tehdejšího ministra zahraničí Schwarzenberga (TOP 09) s tím, že rozhodující úlohu při jmenování velvyslanců musí sehrát Černínský palác, a nikoli Pražský hrad. S politickou krizí a novou vládu si ale nakonec Zeman své kandidáty včetně Livie Klausové (Slovensko) a Vladimíra Remka (Rusko) prosadil.
Jiří Dienstbier zase proti Zemanovi kandidoval v prezidentské volbě a výrazně se vůči němu vymezoval, když hodnotil hlavně způsob financování kampaně a spekulované vazby na petrochemickou společnost Lukoil. Pro Dienstbiera je v nové vládě vyhrazen post ministra bez portfeje pro legislativu, lidská práva a rovné příležitosti.
Aspirant na ministra zemědělství, Marian Jurečka z KDU-ČSL zase jízlivě komentoval aféru prezidentovy „virózy“. „Jsou chvíle, kdy si politik nemůže dovolit přivodit virózu a namazat se jako ruský mužik,“ komentoval před časem místopředseda lidovců nejistou chůzi prezidenta při odemykání korunovačních klenotů. Podle vysvětlení Hradu byl za vrávoráním prezidenta jeho zdravotní stav: bolavá noha a viróza.
Jurečka ale svých slov zpětně nelituje a politické konfrontace se Zemanem se nebojí. „Pokud pan prezident zdůrazňuje v posledních dvou měsících, že chce po budoucím ministru především odbornost, tak v mém případě nemůže být pochyb,“ tvrdí. Jurečka se zemědělství dlouhodobě aktivně věnuje. Vystudoval Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně. Kromě politiky hospodaří na rodinné farmě, působil v několika agrochemických společnostech.
