Praha – Dětí s vrozenou vadou v Česku přibývá. Podle Antonína Šípka z oddělení lékařské genetiky Fakultní Thomayerovy nemocnice za to může především vyšší věk rodiček. Díky úspěšné prenatální diagnostice je ale dnes možné velkou část závažných vad včas zachytit. Celkem se tedy s vrozenou vadou rodí 4,4 procenta dětí. Statistika ale podle Šípka zaznamenává všechny vrozené vady, tedy i ty, které jsou klinicky málo významné.
V České republice se výrazně mění demografické složení obyvatel. Právě stoupající věk rodiček je jedním z faktorů, jež silně vrozené vady u dětí ovlivňují. „Riziko, které vyplývá ze stoupajícího věku těhotné ženy, je jednoznačně prokázáno u vrozených chromozomových aberací, jako je například Downův syndrom,“ uvedl Šípek. Připomněl také, že u žen, které rodí v 25 letech, je riziko vzniku Downova syndromu u dětí jeden případ na 1 400 těhotenství. „Ale u ženy, které je 35 let, je to jeden případ na 350 těhotenství. U žen, kterým je 45 let, je to jeden případ na 30 těhotenství,“ zdůraznil.
V souvislosti s tím upozorňuje na fakt, že jen v roce 1999 bylo v České republice nejvíce těhotných žen ve věku 20–25 let, v roce 2011 se ale průměrný věk rodiček pohyboval mezi 30 a 34 lety. Přitom žen, které při porodu už překročily hranici 35 let, je až 17 procent.
Díky výraznému pokroku v možnostech prenatálního screeningu se ale počet dětí s Downovým syndromem snižuje. „V současné době se v České republice stále více využívá screening prvého trimestru, který je úspěšnější než screening druhého trimestru a zachycuje prenatálně více případů Downova syndromu. Dává tak těhotné ženě možnost volby, zda bude v tomto těhotenství pokračovat,“ podotkl. V roce 2011 se tak s touto vadou narodilo v Česku jen 52 dětí.
Většina vrozených vad se týká srdce
Častěji se vrozené vady vyskytují u chlapců (v roce 2011 skoro 3000) než u dívek (1800), nejběžnější jsou vrozené vady srdeční, u chlapců pak také vady pohlavních orgánů. Vyplývá to z nových statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky. „Počet srdečních vad, které jsou velmi závažné, klesá díky úspěšné prenatální diagnostice,“ dodal Šípek. Nicméně celá třetina srdečních onemocnění dětí je kritická a bezprostředně po narození ohrožuje jejich život.
Riziko narození dítěte se srdeční vadou je běžné i u matek, které mají bezproblémové těhotenství a zároveň nemají k podobným onemocněním rodinné dispozice. Pohybuje se kolem 0,7 procenta. Pokud matka, která už dítě s vrozenou vadou porodila, čeká další dítě, nebezpečí se zvyšuje až na téměř 4 procenta. Při třetím dítěti je pak výskyt vady téměř jistý.
