Jednadvacet let stará vražda bosse tuzemského podsvětí Antonína Běly zřejmě zůstane bez trestu. Státní zástupkyně Danuše Krejčová při závěrečné řeči před pražským krajským soudem navrhla, aby soud obžalované Pavla Šrytra a Jána Kaca zprostil obžaloby. Zdůvodnila to tím, že existují pochybnosti o jejich vině a nelze vyloučit, že čin spáchal někdo jiný. Soud vynese rozsudek 26. září.
Běla patřil mezi šéfy českého podsvětí devadesátých let a v dubnu 1996 ho zavraždilo minimálně pětičlenné ozbrojené komando, když vtrhlo do jeho domu v Úvalech u Prahy a zasáhlo ho několika dávkami ze samopalu. Pachatelé si po vraždě měli z domu odnést šperky a dvanáct milionů korun.
Bezprostředně po vraždě se v médiích objevily informace, že za ní mohl stát podnikatel František Mrázek (zavražděn o deset let později) nebo vyřizování účtů mezi arménským a gruzínským zločineckým gangem.
Před tuzemskou justici se případ dostal v nejzazší možný čas. Na odloženém případu pracoval speciální policejní tým Tempus, který při policejním prezidiu funguje od roku 2013, a Bělovu vraždu objasnil loni na jaře jen několik týdnů před promlčením na základě nových informací, především svědeckých výpovědí.
Souzení muži vinu odmítají
V březnu skončil ve vazbě třiapadesátiletý Pavel Šrytr, který dělal Bělovi osobního strážce a později působil jako bodyguard u Mrázka. Spolu s ním byl obviněný i Ján Kaco. Oba muži ovšem vinu odmítají a tvrdí, že byli v době Bělovy vraždy na Slovensku a tvrdí, že zájem na vraždě mohli mít příbuzní Běly, jeho nejbližší okolí nebo arménská mafie, která podle nich pro něj pracovala.
Šrytr s Kacem proto před soudem nešetřili kritikou na adresu policie. Prohlásili, že chtějí „všemi dostupnými prostředky“ zajistit, aby byli policisté z kauzy potrestáni. „Nenechám to zahrát do ztracena,“ řekl Šrytr, který byl kvůli stíhání 15 měsíců ve vazbě. Kaco byl ve vazbě osm měsíců. V závěrečné řeči uvedl, že by policisté měli odevzdat služební průkazy.
Mužům hrozí až 15 let vězení nebo výjimečný trest. Státní zástupkyně je ale do vězení poslat nechce. Uvedla, že s ohledem na dlouhou dobu od spáchání trestného činu byly k dispozici v podstatě jen dva přímé důkazy, a to výpovědi svědkyň z místa činu. Jedna svědkyně původně mluvila proti obžalovaným, později však výpověď změnila a tvrdila, že je nepoznala. Druhá svědkyně od začátku tvrdila, že neví, kdo střílel.
Mezi nepřímé důkazy pak patřila řada výpovědí, které byly mnohdy nepřesvědčivé, a často šlo o výpovědi, kdy se svědci informace dozvěděli z doslechu od jiných lidí. Pro odsouzení musejí nepřímé důkazy tvořit ucelený řetězec, aby bylo vyloučeno, že čin nespáchal někdo jiný. Podle Krejčové ale v tomto případě existují pochybnosti.
Obhájci Šrytra Pavel Šíma a Karolína Babáková s Krejčovou souhlasí. Při závěrečných řečech kritizovali práci policie, která podle nich při vyšetřování ovlivňovala svědky, protože měla nouzi o důkazy. „Neprokázalo se, že tam byl. Pokud by tam byl, tak se neprokázalo, že střílel,“ řekl Šíma. Podle Babákové bylo stíhání důkazně nepodložené. „Velký respekt státní zástupkyni, která se nebojí medií a hodnotí stav dokazování objektivně,“ napsala na sociální síť.
