Jednadvacet let stará vražda bosse tuzemského podsvětí Antonína Běly zřejmě zůstane bez trestu. Státní zástupkyně Danuše Krejčová při závěrečné řeči před pražským krajským soudem navrhla, aby soud obžalované Pavla Šrytra a Jána Kaca zprostil obžaloby. Zdůvodnila to tím, že existují pochybnosti o jejich vině a nelze vyloučit, že čin spáchal někdo jiný. Soud vynese rozsudek 26. září.
Vražda bosse Běly zřejmě zůstane bez trestu. Žalobkyně navrhla zproštění obžaloby
Běla patřil mezi šéfy českého podsvětí devadesátých let a v dubnu 1996 ho zavraždilo minimálně pětičlenné ozbrojené komando, když vtrhlo do jeho domu v Úvalech u Prahy a zasáhlo ho několika dávkami ze samopalu. Pachatelé si po vraždě měli z domu odnést šperky a dvanáct milionů korun.
Bezprostředně po vraždě se v médiích objevily informace, že za ní mohl stát podnikatel František Mrázek (zavražděn o deset let později) nebo vyřizování účtů mezi arménským a gruzínským zločineckým gangem.
Před tuzemskou justici se případ dostal v nejzazší možný čas. Na odloženém případu pracoval speciální policejní tým Tempus, který při policejním prezidiu funguje od roku 2013, a Bělovu vraždu objasnil loni na jaře jen několik týdnů před promlčením na základě nových informací, především svědeckých výpovědí.
Souzení muži vinu odmítají
V březnu skončil ve vazbě třiapadesátiletý Pavel Šrytr, který dělal Bělovi osobního strážce a později působil jako bodyguard u Mrázka. Spolu s ním byl obviněný i Ján Kaco. Oba muži ovšem vinu odmítají a tvrdí, že byli v době Bělovy vraždy na Slovensku a tvrdí, že zájem na vraždě mohli mít příbuzní Běly, jeho nejbližší okolí nebo arménská mafie, která podle nich pro něj pracovala.
obrázek
Šrytr s Kacem proto před soudem nešetřili kritikou na adresu policie. Prohlásili, že chtějí „všemi dostupnými prostředky“ zajistit, aby byli policisté z kauzy potrestáni. „Nenechám to zahrát do ztracena,“ řekl Šrytr, který byl kvůli stíhání 15 měsíců ve vazbě. Kaco byl ve vazbě osm měsíců. V závěrečné řeči uvedl, že by policisté měli odevzdat služební průkazy.
Mužům hrozí až 15 let vězení nebo výjimečný trest. Státní zástupkyně je ale do vězení poslat nechce. Uvedla, že s ohledem na dlouhou dobu od spáchání trestného činu byly k dispozici v podstatě jen dva přímé důkazy, a to výpovědi svědkyň z místa činu. Jedna svědkyně původně mluvila proti obžalovaným, později však výpověď změnila a tvrdila, že je nepoznala. Druhá svědkyně od začátku tvrdila, že neví, kdo střílel.
Mezi nepřímé důkazy pak patřila řada výpovědí, které byly mnohdy nepřesvědčivé, a často šlo o výpovědi, kdy se svědci informace dozvěděli z doslechu od jiných lidí. Pro odsouzení musejí nepřímé důkazy tvořit ucelený řetězec, aby bylo vyloučeno, že čin nespáchal někdo jiný. Podle Krejčové ale v tomto případě existují pochybnosti.
Obhájci Šrytra Pavel Šíma a Karolína Babáková s Krejčovou souhlasí. Při závěrečných řečech kritizovali práci policie, která podle nich při vyšetřování ovlivňovala svědky, protože měla nouzi o důkazy. „Neprokázalo se, že tam byl. Pokud by tam byl, tak se neprokázalo, že střílel,“ řekl Šíma. Podle Babákové bylo stíhání důkazně nepodložené. „Velký respekt státní zástupkyni, která se nebojí medií a hodnotí stav dokazování objektivně,“ napsala na sociální síť.
