Vojtěch Filip obhájil post předsedy KSČM. Na 9. celorepublikovém sjezdu strany pro něj hlasovalo 203 z celkových 353 delegátů. Jediným protikandidátem mu byl bývalý místopředseda ÚV KSČM Josef Skála, který v tajné volbě získal 150 hlasů. Uspěl ale při pozdější volbě řadových místopředsedů. Filip stojí v čele komunistů už 11 let a na sjezdu čelil kritice kvůli snaze o nekonfliktní politiku. Staronový předseda v úvodním projevu řekl, že KSČM může vyhrát sněmovní volby a je pouze otázkou, zda by mohla vládnout sama. Funkci prvního místopředsedy obhájil i dosavadní místopředseda KSČM Petr Šimůnek.
Do souboje o nejvyšší stranický post vstupovali původně tři kandidáti. Vedle Filipa a Skály také pražský zastupitel Ivan Hrůza, jenž z boje o post předsedy nakonec odstoupil a podpořil Skálu. Filip se tak zvolením na další čtyřleté funkční období stává nejdéle sloužícím předsedou parlamentní strany. V současném volebním období zastává také pozici místopředsedy Poslanecké sněmovny.
„Je možné, aby KSČM vyhrála volby? Pokud ano, a já si myslím, že je to možné, je otázkou: Zvítězíme sólo, nebo musíme počítat s koaličním partnerem? Podle toho pak musíme volit strategii a taktiku a uložit si úkoly k získání důvěry u dalších voličů. Jestliže definujeme vlastní voličský elektorát, pak musíme také určit další postupy lidí, na které zaměříme svou pozornost,“ řekl Filip v projevu shrnujícím poslední čtyři roky nejsilnější opoziční strany.
KSČM podle něj posiluje svou autoritu ve společnosti. Vyzdvihl například zisk hejtmanského křesla i 33 komunistických mandátů v Poslanecké sněmovně po předčasných volbách v roce 2013. Volby do Evropského parlamentu se prý naopak nepovedly, a to kvůli tomu, že se nepodařilo naplnit kandidátky.
„Podzimními volbami začíná maraton, každý rok budou volby až do roku 2027,“ konstatoval Filip s tím, že je nutné získat vedle stálých i nerozhodnuté voliče a naštvané voliče argumenty, nikoli populismem a bulvárem. Srozumitelně je podle něj třeba oslovit například nemilitantní, ekologicky smýšlející voliče „rudozeleným programem“, zaměřit se na mladé. A strana se musí také výrazněji vyhranit proti antikomunistům.
Řeč přišla také na zahraniční politiku. Podle Filipa se Spojené státy snaží z Evropy udělat válčiště, k čemuž jim pomáhají svou nekompetentností špičky Evropského parlamentu. „Nelze řešit následky problémů, ale jejich příčiny,“ uvedl. Za krizi, která do Evropy žene uprchlíky, vidí nepřípustné vměšování se nadnárodního kapitálu do vnitřních záležitostí států. Jeho projevu přihlíželi zástupci komunistů například z Ukrajiny, Číny, KLDR, Vietnamu, Německa či Palestiny.
Šimůnek dostal jasný mandát
V klání o post prvního místopředsedy získal Petr Šimůnek 263 hlasů, jeho oponent Petr Braný hlasů 84. Europoslanec Jaromír Kohlíček se kandidatury na prvního místopředsedu vzdal. Jedenapadesátiletý Šimůnek byl poslancem už v letech 1996 až 1998, poté zasedal čtyři roky v pražském zastupitelstvu. Od roku 1999 byl také dva roky předsedou Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska. Do zastupitelstva hlavního města se znovu dostal v roce
2010, v roce 2014 byl zvolen do dozorčí rady dopravního podniku.
Do úzkého vedení komunistické strany se dostal i Filipův vyzyvatel, bývalý místopředseda Josef Skála, stal se místopředsedou pro ideologickou práci. Místopředsednické křeslo pak obhájil Jiří Dolejš. O post místopředsedkyně přišla Milena Vostrá.
Kritika vůči Filipovi: Musíme víc bojovat
Filipovi kritici tvrdí, že by komunistická strana měla směřovat více doleva. „Nepereme se o nic, musíme za něco na obrazovkách bojovat. Lidé potřebují jiný obraz KSČM,“ burcoval Skála. Přístup současného vedení označil za mdlý a mělký. „Co víc je tématem radikální levice než rozkládání veřejných financí? Je normální, že by z toho těžil fanklub miliardáře?“ uvedl Skála případ, kde vidí selhání současného vedení strany. Komunisté podle něj musejí jít k příčinám společenských problémů a vyvozovat z nich závěry tak, aby oslovili velkou většinu.
Politolog: Komunisté jednají jinak, než doopravdy smýšlí
Právě předseda strany je ten, který má velký vliv na profil komunistické strany, tvrdí politolog Petr Just. KSČM podle něj navenek jedná jinak, než jak smýšlí uvnitř. „Filip jako právník ví, kam až si může navenek dovolit zajít,“ řekl v pořadu Události, komentáře.
Členové jsou prý stále myšlenkově „předlistopadově orientovaní“, ačkoliv navenek působí pro současný režim konformně. Poslankyně za KSČM Zuzka Bebarová Rujbrová však politologova slova naprosto popírá. Výzkumy totiž prokázaly, že strana má v současnosti příznivce i mezi mladými lidmi, což podle ní vyvrací údajné zpátečnické smýšlení poslanců.
Na poslance čekají aktuální evropské problémy
Víkendový sjezd komunistů by měl kromě nového předsedy a dalšího směřování strany ukázat, jaké stanovisko do budoucna zaujme vůči aktuálním evropským problémům, jako například k otázce multikulturalismu nebo migrace. Dle Rujbrové mohou za uprchlickou krizi země, které se vměšovaly do vnitřního systému rozvojových zemí, a proto by měly nést zodpovědnost za své činy. Jakoukoliv podporu extremismu však KSČM odmítá, dodala.
Komunistická strana, které bylo po roce 1989 opakovaně prorokováno, že zanikne, pravidelně sklízí úspěchy v celostátních volbách, ale také ve volbách do krajů a obecních zastupitelstev. Stále má také nejsilnější členskou základnu. Průzkumy volebních preferencí jí připisují zisk kolem 14 procent, což ji řadí na třetí místo za vládní strany ANO a ČSSD. Třetí příčku KSČM obsadila i ve sněmovních volbách v roce 2013 se ziskem 14,91 procenta.
