Vědci Technické univerzity v Liberci vyvinuli pro armádu uniformu s proměnlivou kamufláží, která dokáže vojáka zamaskovat v lese i na poušti. Při pohybu v lese má stejnokroj tmavozelené odstíny, v sušším a teplejším prostředí vybledne. Dokáže to díky termochromním pigmentům v materiálu, ze kterého je uniforma vyrobena.
Česká armáda používá dvě základní varianty kamufláže – klasickou „lesní“ s hnědými a zelenými odstíny a světlejší „pouštní“ pro použití například na misích v sušším prostředí Afghánistánu.
„Světlejší varianta kamufláže je ovšem vzhledem ke stávajícím suchům čím dál aktuálnější i na našem území, kde například na vyprahlé louce bude voják lépe maskován v pouštní než klasické lesní verzi kamufláže,“ řekla vedoucí vývoje Martina Viková.
Prototyp oděvu předají podle ní vědci v nejbližších dnech Vojenskému výzkumnému ústavu k testování. „Testy musí proběhnout ve všech čtyřech ročních obdobích a v jednom období trvají přibližně jeden měsíc,“ přiblížil ředitel Vojenského výzkumného ústavu Pavel Čuda.
Liberecká univerzita spolupracuje s armádou na maskování řadu let, mimo jiné je i laboratoří pro rozhodčí měření barevnosti kamufláže. Odborníci z univerzity byli také součástí armádní pracovní skupiny, která obranný maskovací systém navrhovala.
Na vývoji materiálu pracoval tým vědců liberecké univerzity dva roky. Termochromní pigmenty použité na textilii jsou podle Vikové nastavené tak, aby tmavě zelené ladění přecházelo do světlejšího při teplotě 37 až 40 stupňů Celsia.
Změna se může dít opakovaně a dlouhodobě. Jednou z výzev vývoje „chameleoní“ kamufláže bylo stabilizování světlostálosti použitých pigmentů, tak aby dlouhodobě odolávaly slunečnímu záření. Použitou textilii navíc vědci opatřili voděodolnou vrstvou, která dobře obstojí v náročných terénních podmínkách.
Model se dá ještě zdokonalovat
Úplně poprvé se s chytrou uniformou mohli seznámit liberečtí chemici. „Mně to přijde jako perfektní, skvělý nápad. Tyhle maskáče a tahle technologie nám pochopitelně pomůžou působit i v zahraničních operacích,“ zhodnotil nápad vrchní praporčík 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany Liberec Robert Dolozim.
Při teplotě nižší než 40 stupňů ale uniforma pouštní efekt ztrácí. Nicméně i to se dá v budoucnu vyřešit. „Oděv může být doplněn o prvky kontroly teploty,“ vysvětlil vedoucí katedry materiálového inženýrství Michal Vlk. Aktivní chytrá uniforma by pak mohla barvu měnit přesně podle požadavků vojáka.
