Ministerstvo vnitra chce v zákoně zakotvit policejní pravidla pro nakládání s profily DNA. Až dosud si kriminalisté režim práce s citlivými údaji určovali sami, nově by měli získat právo uchovávat genetické informace o lidech podezřelých ze spáchaného trestného činu.
DNA – kyselina deoxyribonukleová – charakterizuje člověka tak komplexně, jako žádný jiný existující osobní údaj a kriminalistika ji v praxi poprvé použila v roce 1987, kdy za její pomoci britský Scotland Yard usvědčil do té doby unikajícího několikanásobného vraha. V české policejní praxi se DNA poprvé využila před čtyřiadvaceti lety.
Terminologie pracuje se dvěma základními pojmy: vzorek a profil. Vzorek DNA je biologický materiál, který se odebírá nejčastěji stěrem ze sliznice úst, stejně ale mohou posloužit i vlasy nebo sperma a až z něj pak vzniká profil. Nejčastěji vypadá jako číselný kód. Popisuje pohlaví, příbuzenské vazby či etnickou příslušnost.
Vnitro chce ukotvit policejní praxi
Za čtvrt století policejní práce je v Národní databázi DNA uloženo bezmála 206 tisíc profilů. Většinu tvoří profily obviněných a odsouzených, asi 15 400 profilů jsou stopy z míst neobjasněných trestných činů a 748 profilů patří neznámým mrtvým.
Oprávnění mazat údaje z databáze mají pouze dva pracovníci Kriminalistického ústavu. Dosud neznámý profil se odstraní, když policie zjistí, komu patří, anebo pokud se prokáže, že osoba čin nespáchala. Profil člověka pravomocně odsouzeného za úmyslný trestný čin je v databázi uložen do jeho sta let.
Ministerstvo vnitra nyní přichází s iniciativou, která by měla policejní práci s profily DNA precizovat, protože databázi vzorků a z nich vytvořených genetických profilů ale dosud zákon nijak neupravuje. Policisté si pravidla stanovují sami.
„Ministerstvo vnitra se domnívá, že by drobná novela do zákona o policii neškodila, aby se do budoucna předešlo pochybnostem,“ doplňuje náměstek ministra vnitra pro legislativu Petr Mlsna.
Policie by se tak mohla vyvarovat podobným peripetiím, jako jsou ty, které zažívá s někdejším vězněm Jiřím Pivodou, který se – i kvůli legislativnímu neukotvení – s vnitrem soudí o vymazání svého profilu už osm let.
Poslanci mají vlastní představu
Podle ministerského plánu bude mít policie právo uchovávat genetické informace o podezřelých ze spáchání úmyslného trestného činu a odebírat vzorky bude nově i mladším 15 let, kteří jsou v ochranné výchově.
Souběžně s tím navíc míří do sněmovny i jiná, tematicky shodná norma; víc než čtvrtina poslanců se totiž už loni podepsala pod návrh speciálního zákona o DNA, podle kterého by mělo být uchovávání profilů v databázi výrazně omezeno.
Poslanci chtěli, aby policie vzorky odebírala jen pachatelům násilných trestných činů. U ekonomických je to podle nich zbytečné. „O to se asi povede největší bitva, protože policie má ten nástroj prostě ráda,“ uzavírá předkladatel poslaneckého návrhu zákona o DNA Daniel Korte (TOP 09).
