Praha - Vládou, na jejímž jednání byl přítomen i prezident Václav Klaus, prošel přepracovaný plán zahraničních misí české armády pro letošní rok. Materiál ještě musí odsouhlasit poslanci, kteří jeho původní verzi v prosinci zamítli. Schválený návrh počítá s tím, že v Afghánistánu by mělo celkem působit v misi ISAF 480 vojáků. Vláda tak vyšla vstříc sociální demokracii, která snížení počtu vojáků požadovala. Původní návrh totiž mluvil o téměř 650 vojácích. Česká účast v operaci Trvalá svoboda by měla skončit ještě letos, z Afghánistánu odjede 100 příslušníků speciálních sil. "Plníme tím určitý požadavek, přání opozice, že tato mise v roce 2009 končí," komentoval to premiér Topolánek. Další vstřícný krok je zrušení mise v Iráku, kde nyní působí pět instruktorů. Nemění se česká účast v Kosovu, kde bude v rámci mise KFOR nadále působit 430 vojáků.
V českém provinčním rekonstrukčním týmu (PRT) v provincii Lógar by měl být zvýšen počet vojáků na 275 osob, což umožní zvýšení počtu mobilních pozorovacích týmů pro ochranu civilních expertů ze dvou na tři. Na základě nizozemské žádosti bude 80 českých vojáků v první polovině roku 2009 pokračovat v ochraně holandského PRT v provincii Uruzgán.
Václav Klaus
„Jsem rád, že se tato debata uskutečnila, možná k ní mohlo dojít dříve. Mohli jsme se určitých problémů zbavit. Věřím, že k jisté dohodě se schyluje a ten pozměněný návrh bude v parlamentu přijat.“
Na letišti v Kábulu by mělo dál pracovat až 55 vojáků lehké chemické jednotky a několik dalších specialistů. Ve druhé polovině roku 2009 by do Afghánistánu měly odcestovat tři vrtulníky Mi-171 s podpůrným týmem do 110 osob. Jednotka bude zajišťovat dopravu osob a materiálu koaličních sil v působnosti Regionálního velitelství východ. V roce 2009 vojáci počítají i s nasazením dělostřeleckého vyhledávacího radiolokátoru Arthur s podpůrným týmem 40 osob k ochraně letiště v Kandaháru.
Od května do srpna má 75 lidí včetně pilotů s gripeny střežit vzdušný prostor tří pobaltských zemí a jednotlivci v uniformách české armády se zapojí i do několika dalších pozorovatelských misí ve světě. Další jednotky mají být připraveny pro možné použití v Silách rychlé reakce NATO, celkem 229 osob, a pro česko-slovenské bojové uskupení EU, v počtu maximálně 1800 lidí.
V prosinci proti misím hlasovali také kromě rebelů vládní koalice i zákonodárci ČSSD. Těm oficiálně vadilo především plánované zvýšení počtu vojáků v Afghánistánu, skutečným důvodem však je snaha přitlačit vládu ke zdi a prosadit zrušení poplatků ve zdravotnictví. Ministerstvo obrany dokument přepracovalo a plánované počty vojáků, především v Afghánistánu, snížilo. Sociální demokraté se svým hlasem pro mise dosud spojovali zrušení poplatků ve zdravotnictví. V pátek ale vedení ČSSD oznámilo, že své poslance při únorovém hlasování o osudu vojáků v cizině nebude omezovat. Na zrušení poplatků však Lidový dům stále trvá. Pokud materiál parlamentem neprojde, budou se muset vojáci začít stahovat. V prosinci jim totiž kabinet svým rozhodnutím pobyt prodloužil jen do počátku března.
Vláda přistoupila na kompromisní návrh zahraničních misí i přesto, že má ve sněmovně zajištěných 101 hlasů. S misemi totiž souhlasí oproti loňskému prosinci lidovecký poslanec Ludvík Hovorka. Pro můžou hlasovat nově i někteří z 71 poslanců sociální demokracie. „Pokud to bude kompromisní podoba, tak jsem přikloněn k tomu podpořit tuto verzi,“ nechal se slyšet předseda výboru pro bezpečnost František Bublan. Velká část našich voličů by byla zklamána, kdybychom toto masivním způsobem podpořili, takže doufám, že ti jednotlivci si uvědomí i tyhle věci," komentoval to šéf strany Jiří Paroubek.
O dalším osudu českých vojáků rozhodnou poslanci na své první letošní řádné schůzi, která začne v úterý 3. února.
