Praha - Vláda dnes schválila etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy. Podle kodexu budou mít úředníci povinnost podezření z uplácení nebo korupci, o které se hodnověrně dozvěděli, nahlásit nadřízenému, policii, státnímu zastupitelství nebo soudu. Kabinet dnes znovu přerušil jednání o novém loterijním zákoně. Ten podmiňuje působení zahraničních sázkových firem v Česku tím, že by měly mít v zemi sídlo a kamennou pobočku, kde by se hráči registrovali. Slučitelnost návrhu s evropským právem teď bude ministr financí konzultovat s Evropskou komisí. Legislativní rada vlády totiž tvrdí, že normám unie neodpovídá.
Etický kodex má chránit úředníky v případech nahlášení korupce. „Poukáže-li úředník a zaměstnanec veřejné správy oprávněně na neetické chování, nebude mít jeho jednání negativní důsledky v pracovněprávních vztazích,“ uvádí kodex. Ministr Pavel Dobeš připomněl, že přijetí kodexu je součástí protikorupční strategie nynější koaliční vlády. Podobný materiál přijala podle něj už v roce 2001 tehdejší vláda premiéra Miloše Zemana, byl však stručný a obecný.
Úředníci nebudou smět podle kodexu v souvislosti se svým rozhodováním přijímat ani požadovat dary či jiné výhody pro sebe ani nikoho jiného. Budou také povinni oznámit jakoukoli nabídku nebo získání neoprávněné výhody. „Úředník a zaměstnanec veřejné správy se vyvaruje vztahů vzájemné závislosti a nepatřičného vlivu jiných osob (klientelismus, nepotismus), jež by mohly ohrozit jeho nestrannost,“ uvádí materiál.
Etický kodex budou muset zapracovat do svých vnitřních pravidel ministerstva a ústřední správní úřady. Pro hejtmany, primátory a starosty má kodex jen doporučující charakter. Etický kodex existoval už za první republiky. Tehdy dokonce úředníci skládali slib. Za jeho plnění časem získávali slevy na jízdném nebo příspěvek na děti, naopak za porušení končili až v podkarpatském Mukačevu.
Michálek: Kodex má nedostatky, neřeší vymahatelnost
Mezi odpůrce kodexu se řadí Libor Michálek, bývalý šéf Státního fondu pro životní prostředí, který sám na oznámení korupce doplatil. Namítá, že předpis neřeší situaci, ve které má zaměstnanec podezření právě na svého nadřízeného. Otázkou podle něj zůstává i vymahatelnost kodexu. Tu by ale podle ministerstva mělo zajistit začlenění pravidel do vnitřních pracovních řádů všech úřadů. Není taky jasné, zda a jak bude ministerstvo dodržování kodexu kontrolovat.
Schválením na vládě kodex vchází v platnost okamžitě. Povinně ho budou muset začlenit do vnitřních předpisů úřady centrální státní správy. Kraje nebo například obce ho dostanou formou doporučení.
Akcí radikálů přibylo kvůli krizi
Pravicové skupiny loni uspořádaly 123 akcí, levicové 211. Zjevnou příčinou jejich radikalizace je ekonomická recese, uvádí zpráva, kterou dnes dostala k dispozici vláda. Přestože počet akcí organizovaných radikály roste, česká krajně nacionalistická scéna se podle vládní zprávy nachází v útlumu. Jednotlivá uskupení prý nemají dlouhodobou koncepci, finance ani aktivní členskou základnu. Také se jim nedaří nalákat nové sympatizanty, uvádí v materiálu ministerstvo vnitra. Levicoví extremisté údajně také stagnují, týká se to například jejich marxisticko-leninské části, a některá uskupení své aktivity ve srovnání s předešlými roky zcela utlumila.
Přesto zpráva o extremistech potvrzuje informace z dokumentu o vnitřní bezpečnosti, který vláda projednala na začátku května, zejména co se týče nárůstu počtu veřejně pořádaných extremistických akcí. Zatímco v roce 2010 jich úřady zaznamenaly dvě stovky, loni to bylo 334 akcí, z toho 123 organizovali pravicoví extremisté a 211 levicoví radikálové.
Podle ministerstva vnitra v ČR také působí lokální extremistické buňky, které vyvíjejí vlastní aktivity, případně „aspirují k pokusům o přímou akci“. Radikálové také více než v minulosti používají pro šíření svých myšlenek diskusní fóra, blogy nebo sociální sítě. Internet používají i pro svolávání svých setkání.
Hlavním představitelem pravicově vyhraněných postojů zůstala podle zprávy loni Dělnická strana sociální spravedlnosti a její odnož Dělnická mládež. Při představování svého programu veřejnosti se zaměřily na lokality se zvýšeným sociálním napětím, kde uspořádaly řadu demonstrací.
Pravicové extremisty loni ovlivnily represe státních orgánů a osobní rozpory mezi vůdčími postavami z předchozích let. Nepředstavují tedy celek s jediným cílem, ale je to spíše směsice myšlenkových proudů, uvádí zpráva.
