Vláda podpořila návrh KSČM na zdanění finančních náhrad za nevydaný majetek. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je nutná korekce, protože náhrady církvím jsou podle něj vyšší, než měly být. Církve by tak ze dvou miliard ročně mohly přijít téměř o 400 milionů korun. Vláda však připustila, že řešení může být napadeno u Ústavního soudu.
„Souhlasíme s tím, že je potřeba napravovat křivdy, ale podle našeho názoru ten způsob finanční náhrady byl velice podivný, a proto jsme návrh podpořili,“ uvedl Babiš po jednání vlády.
„Myslíme, že je tam potřeba korekce, protože podle našeho názoru byly náhrady prodražené – já jsem se tím zabýval – asi o 54 miliard. A taky schvalované ve sněmovně za velice podivných okolností,“ dodal premiér.
Zdanění peněžitých náhrad bylo jednou z podmínek KSČM pro případnou podporu, nebo toleranci Babišova kabinetu. Výkonný výbor KSČM ale v úterý doporučil, aby poslanci strany hlasovali proti vyslovení důvěry menšinové vládě.
Vláda připustila, že navržené řešení může být napadeno u Ústavního soudu. „Nicméně vzhledem k pochybnostem o použitém způsobu výpočtu a výši finančních náhrad považuje návrh zákona za věcně správný,“ napsali vládní legislativci v podkladu pro ministry.
K předloze se v připomínkovém řízení vyjádřila ministerstva kultury a financí. Zatímco ministerstvo kultury doporučilo kabinetu přijmout nesouhlasný postoj, ministerstvo financí souhlasný.
„Přijetí návrhu by znamenalo porušení smluv o vypořádání uzavřených s jednotlivými církvemi a náboženskými společnostmi, kterým je poskytována finanční náhrada,“ uvedlo ministerstvo kultury. Ministerstvo spravedlnosti, ač bylo osloveno, se k návrhu ve lhůtě nevyjádřilo.
Komunisté v důvodové zprávě uvádějí, že stát by mohl získat každoročně zpět zhruba 380 milionů z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Za celou dobu vyplácení náhrad by šlo asi o 11 miliard korun, píšou. Zdanění pokládají předkladatelé za jediný možný krok k tomu, aby byla finanční náhrada „přiměřená“.
Návrh kritizují lidovci i TOP 09, Hamáček ho připouští
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek považuje zdanění finančních náhrad za popření principu právního státu. Podle něj nejsou náhrady věcí politickou ani náboženskou, ale právní. Opatření podle něj nejvíc dopadne na Federaci židovských obcí. „Tento nápad zavání antisemitismem,“ napsal Bělobrádek na Twitteru.
Návrh kritizuje i TOP 09. Podle předsedy strany Jiřího Pospíšila to navazuje na revizi návrhu programového prohlášení. „Je jasné, že se tato vláda snaží přiblížit levicovým stranám. Podle mého názoru je to příprava pro druhý pokus, kdy Andrej Babiš připraví vládu s komunisty a možná i sociálními demokraty,“ řekl.
Podporu by návrh naopak mohl získat u poslanců ČSSD. Například kandidát na předsedu strany Jan Hamáček je připraven návrh podpořit za podmínky, že je myšlen vážně a bude mít podporu. „Nejdříve ANO nechtělo, pak mlžilo a dnes otočilo. Připomíná mi to debatu o důchodech, platech, jízdném zadarmo a dalších,“ uvedl. Předchozí vláda přes sliby sociálních demokratů k úpravě restitucí nepřistoupila.
Zákon o církevních restitucích schválený v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS) počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona už od roku 2013.
