Vláda chce spočítat úředníky, kteří budou spadat pod služební zákon

Praha – Ostrý start v přípravě zavedení služebního zákona do života – tak ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová zhodnotila dnešní usnesení vlády, na základě kterého bude požadovat po jednotlivých resortech informace o zaměstnancích, kteří by pod služební zákon teoreticky spadali. „Budeme počítat úředníky a útvary a počítat data, abychom věděli, koho se bude zákon týkat a kolik to nakonec bude celé stát,“ vysvětlila Jourová.

„Po úřadech teď požadujeme podklady, abychom věděli, na které zaměstnance se bude služební zákon vztahovat. Jaké činnosti vykonávají a jak jsou odměňováni. Bez těchto dat nejsme schopni nastavit systemizaci státní služby a vyhodnotit rozpočtové dopady. Termín dodání informací je do 30. 6. Pak to nastavíme,“ uvedl ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. Dienstbier připomněl, že vláda připravuje novelu služebního zákona v podobě komplexního pozměňovacího návrhu a nyní debatuje o paragrafovém znění. 

Bohuslav Sobotka, premiér:

„Mě velmi překvapilo, že to ještě nikdo před námi neudělal. Tady se roky diskutovalo o tom, že služební zákon mít nemůžeme, protože je to nákladné. Ale nikdo nepožádal úřady, aby tuto kategorizaci a systemizaci provedly. Myslím si, že to byl záměr a že to tak vyhovovalo těm, kdo si nepřáli depolitizaci a profesionalizaci státní správy. Tím, že stát neměl potřebná data, nikdo nevěděl, kolik to bude stát.“

Sobotka doufá, že služební zákon bude uveden do praxe od příštího roku. „Jsem optimista, v řadě otázek se podařilo najít shodu. Od 1. ledna příštího roku se zařadíme mezi civilizované země,“ zhodnotil premiér.

Podle Jourové vláda nastaví parametry zákona tak, aby byly změny rozpočtově neutrální. „Usnesení ke sběru dat se netýká propouštění nebo nabírání lidí. Úřad má jen sdělit, kteří úředníci spadají pod státní službu a kterých zaměstnanců se to netýká,“ ujistila Jourová.

Nahrávám video

Dienstbier připomněl, že schválení zákona a jeho implementace je podmínkou čerpání peněz z evropských fondů. „Kdybychom nesplnili podmínky nezávislé státní služby, mohlo by to mít poměrně zásadní dopady,“ varoval ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Koaliční strany se vrátí k diskusím o návrhu rozpočtu na příští rok

Strany vládní koalice budou pokračovat v jednání o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Koaliční SPD a Motoristé chtějí snížit schodek 389 miliard korun, se kterým původně přišlo ministerstvo financí. Vláda Andreje Babiše (ANO) plánuje rozpočet schvalovat na svém příštím řádném zasedání v pondělí 21. září, poté ho dostane k projednání sněmovna.
před 13 mminutami

Jára Cimrman slaví šedesát let

Uplynulo přesně šedesát let od chvíle, kdy do české společnosti vstoupila asi nejznámější fiktivní postava tuzemských dějin – Jára Cimrman. Jeho jméno poprvé padlo v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna u pavouka z úst Zdeňka Svěráka. Tehdy ale Jára Cimrman ještě nebyl univerzální vynálezce, světoběžník ani spisovatel. Fenomén se dále rozvíjel. Tři měsíce poté v rozhlasovém pořadu oznámili tvůrci nález Cimrmanovy pozůstalosti a v nadcházejícím roce pak uvedli první dvě hry. Letos tak Divadlo Járy Cimrmana vstoupilo do šedesáté sezony.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoMinisterstvo podpořilo první žádosti o půjčku v Nové zelené úsporám

Ministerstvo životního prostředí podpořilo prvních 860 žádostí o podporu z programu Nová zelená úsporám. Jde o bezúročné úvěry, které stát s finančními institucemi vyjednal a nyní je spouští. Program má pomoci hlavně s renovacemi bytů a domů. Banky a stavební spořitelny očekávají, že zájemců o půjčky na renovace začne přibývat. Firmy plánují, že konkrétní žádosti budou schvalovat nejpozději od začátku listopadu. Za víc než dva měsíce, co stát zelenou úsporám obnovil, projevilo zájem o bezúročný úvěr přes dva tisíce domácností. Požádat by chtěly o víc než pět miliard. Podle zástupců opozice je podpora energetických úspor důležitá, ale stát nahrává bankám.
před 6 hhodinami

Post Bellum slaví 25 let. Projektu Paměť národa pomáhá nově AI

Před pětadvaceti lety vznikla organizace Post Bellum, která stojí i za projektem Paměť národa. Zachycuje příběhy lidí, kteří byli svědky a aktéry klíčových okamžiků dvacátého století. Její sbírka uchovává více než patnáct tisíc svědectví. Nově část archivu zpřístupňuje také prostřednictvím asistenta využívajícího umělou inteligenci. Organizace se vedle dokumentování vzpomínek pamětníků věnuje také vzdělávání a pomoci seniorům.
před 6 hhodinami

Policie po zásahu v Nymburce i jinde v Česku zadržela pět lidí, všechny propustila

Policie po úterním zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v Nymburce a na dalších místech zadržela pět lidí. Všechny propustila a nikoho neobvinila. Zásah souvisí s podezřením na trestnou činnost při zadávání veřejných zakázek, informoval státní zástupce Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze Pavel Raček.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Tuzemští politici postrádali v projevu von der Leyenové konkrétní řešení a návrhy

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu v Evropském parlamentu přednesla tradiční projev o stavu Evropské unie. Na vystoupení šéfky EK reagují i čeští politici. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) sdělila, že von der Leyenová podle ní „tlačí EU do federace“. Opoziční politici z projevu vyzdvihli především témata konkurenceschopnosti, bezpečnosti a postavení Evropské unie ve světě. Vystoupení von der Leyenové ale hodnotí rozdílně. Části politiků v projevu scházely návrhy konkrétních řešení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Policie prověřuje trestní odpovědnost za kontaminovanou lokalitu na Šumavě

Policie přijala kvůli kontaminované šumavské lokalitě trestní oznámení. Věc prověřuje pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti a z poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti. Armáda nasadila ve středu v kontaminované oblasti dvacet vojáků a speciální techniku.
před 9 hhodinami

Pavlovi chybí obecná debata o médiích veřejné služby, nemá to dle něj být jen o financování

Prezident Petr Pavel postrádá debatu o obsahu či rozsahu veřejné služby, nemělo by se podle něj řešit jen financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Na zrušení poplatků od ledna v souladu s plány vládní koalice by navíc musela ministryně financí Alena Schillerová (ANO) najít v rozpočtu dalších zhruba deset miliard korun, řekl Pavel. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek ve středu uvedl, že televize v rámci úspor plánuje do roku 2030 propustit dvanáct procent zaměstnanců.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.