Praha - Zhruba stovka lidí, vesměs starší generace, se dnes účastnila pietního aktu u hrobu někdejšího komunistického prezidenta Klementa Gottwalda na pražských Olšanech. Připomněli si Vítězný únor, který otevřel cestu čtyřicetileté vládě KSČ. Vzpomínali i vojáci - na důstojníky generálního štábu, popravené za komunistické totality. V pražské Nerudově ulici si zase lidé připomněli událost před 63 lety, kdy komunisty ovládaná policie násilně zabránila studentům dostat se k tehdejšímu prezidentovi Edvardu Benešovi, kterému chtěli v době nastupující diktatury proletariátu vyjádřit svou podporu.
Na Olšanech zazněla Internacionála. Shromáždění z poklidu vyrušil jen antikomunistický aktivista Jan Šinágl. Přinesl si rudý transparent na jedné straně se srpem a kladivem, na druhé s hákovým křížem a střídavě ho obracel. Diskutoval s účastníky pietní akce, kteří mu hrozili trestním oznámením za propagování fašistického symbolu. On jim naopak trestním oznámením za propagaci komunismu.
Semelová: Únor zahájil nejúspěšnější období
Poslankyně KSČM Marta Semelová, která nedávno vzbudila ve sněmovně rozruch svou obhajobou komunismu a pohraničníků, kteří hlídali komunistické Československo, označila při zahájení dnešní pietní akce komunistický převrat 25. února 1948 za významný mezník v historii České republiky, který zahájil sociálně a ekonomicky nejúspěšnější období. Chválou Gottwalda a celé komunistické éry nešetřil ani hlavní řečník, předseda Svazu mladých komunistů Československa Lukáš Kollarčík. Semelová také uvedla, že současná komunistická strana „prosazuje sociálně spravedlivou společnost, aby se tu neměla dobře jen hrstka bohatých“. Právě to podle ní současné kapitalistické společnosti vadí, proto se chce KSČM zbavit.
V současnosti protiextremistický tým ministerstva vnitra dává dohromady podklady pro zákaz KSČM. Uctívání památky prvního komunistického prezidenta v takové době je podle politologa Josefa Mlejnka riskantní - mohlo by nahrát snahám o zákaz strany. „KSČM je tolerantní demokratická strana, která nikomu názor nezakazuje, v tomto ohledu doufám, že i státní moc nikomu nezakáže přemýšlet a mít vlastní názor,“ řekl k tomu šéf strany Vojtěch Filip.
Vzpomínalo se na popravené důstojníky
Náčelník generálního štábu dnes Vlastimil Picek prohlásil za jednu z příčin nástupu komunismu k moci euforii, kterou lidé pociťovali po konci druhé světové války. „Jen málokdo si proto uvědomil, jak nacistickou totalitu střídá totalita další,“ uvedl Picek v projevu na úvod shromáždění. „A tak podle scénáře komunistického režimu, který potřeboval mít ozbrojené složky zcela ve své moci, zažila československá armáda po roce 1948 absolutní destrukci svého velitelského sboru,“ pokračoval Picek.
Propuštění vojáci se museli vyrovnat se ztrátou práce a museli často živořit ve špatně placených zaměstnáních. V horších případech je komunisté odsoudili ve vykonstruovaných soudních procesech a zavřeli do vězení nebo pracovních táborů.
Pochod studentů na Hrad v únoru 1948 zahájil třetí odboj
Podle předsedy Pražského akademického klubu 48 Zdeňka Boháče studenti před 63 lety svým pochodem na Hrad zachránili čest českého národa před svobodným světem a zahájili tak třetí, protikomunistický odboj. Na shromáždění v Nerudově ulici místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) uvedl, že si studenti, kteří se nedali opít falešnými marxistickými frázemi o socialismu a beztřídní společnosti, zaslouží úctu a nesmí být zapomenuti. V souvislosti s projednáváním zákona o třetím odboji se pozastavil nad tím, že se po bok komunistických kritiků postavili i zástupci jiných stran. Pokládá za pobuřující, že ČSSD tiše toleruje KSČM, přestože sociální demokraté byli komunisty pronásledováni. Oba přítomní zástupci ČSSD, senátoři Miroslav Antl a Miroslav Nenutil, Sobotkova slova nekomentovali, na rozdíl od ostatních ale jeho projevu nezatleskali. Sociální demokracie dnes odsoudila veškeré akce, které jakkoli obhajují únorový komunistický převrat v roce 1948. Připomněla, že pro významnou část jejích členů nastalo období perzekucí a věznění.
V roce 1948 se vysokoškolští studenti vypravili průvodem na Hrad dvakrát. Poprvé, 23. února, se jejich tříčlenná delegace dostala až k Benešovi. O dva dny později jim v Nerudově ulici přehradil cestu kordon příslušníků tehdejšího Sboru národní bezpečnosti (SNB). Při jejich zásahu byl postřelen a zmrzačen student Vysoké školy lesního hospodářství Josef Řehounek. Pochod, kterého se podle dobových policejních odhadů zúčastnilo 7000 lidí, nyní připomíná pamětní deska.
