Praha - Přestože většina Čechů a Slováků si hlídá svou váhu, je více než polovina z nich se svou váhou nespokojená. Podle lékařů jsme k sobě ale ještě velmi mírní, problémy s váhou mají totiž už tři lidé z pěti, což je víc, než třeba ve Spojených státech.
53 procent Čechů není spokojeno se svou váhou. Ukázal to nejnovější průzkum společnosti GfK, který má ČT exkluzivně k dispozici. Nejméně nadváhu a obezitu řeší lidé s nižším vzděláním, nejvíce naopak vysokoškoláci. O něco kritičtější jsou k sobě ženy. Podle dostupných statistik už je Čechů velikosti XXL zhruba stejně jako ve Spojených státech.
Každý Čech sní ročně v průměru kilo chipsů, 6 kilo másla, stejné množství čokolády a čtyři a půl litru zmrzliny. Celoroční česká spotřeba masa a uzenářských výrobků nemá ve vyspělých zemích konkurenci, každý Čech sní v průměru 79 kilo masa za rok. Nejvíce „obžerný“ byl přitom pro Čechy rok 1989 - spotřeba masa se tehdy blížila jednomu metráku na osobu a rok a nejoblíbenější bylo tehdy i teď tučné vepřové maso.
Češi se rádi omlouvají tím, že třeba oproti fastfoodovému království v zámoří - Spojeným státům - jsou na tom ještě dobře. Jenže to už dávno neplatí - nadváhou nebo obezitou podle statistik trpí každý druhý Američan a počet obézních lidí v Americe neroste. Horší zpráva je, že ani zásadně neklesá. Snižuje se ale počet tlustých dětí v tom nejnižším věku. Z boje proti obezitě se stal celospolečenský fenomén. Od měst, která zakazují prodej sladkých limonád v těch největších kelímcích, až po první dámu, která z většího pohybu na školách a lepší stravy udělala jednu z priorit svého pobytu v Bílém domě.
Francie zase v roce 2012 vytáhla proti obezitě takzvaným limonádovým zákonem, který zdražil slazené nápoje zhruba o třetinu. Zato druhý strašák dietetiků - hamburger - trhá ve Francii všechny rekordy a jeho spotřeba stále stoupá. Přesto patří Francie v Evropě mezi země, které obezitě odolávají nejlépe.
Sportem ke štíhlé linii
Ti, kteří chtějí na své váze a vzhledu něco změnit, s tím začínají nejčastěji právě na jaře. Přibývá těch, co se vracejí ke klasickému půstu, oblíbené je i jarní sportování. U Čechů patří sport a pohyb k nejčastějším prostředkům k udržení váhy.
Více než polovina Čechů a Slováků také drží diety. Jak Češi, tak Slováci se nevyhýbají ani přípravkům na hubnutí. Za lepší postavu jsou lidé ochotni platit i tisíce korun měsíčně, jen za hubnoucí přípravky utrácí zhruba miliardu za rok. Byznys je to i pro zkrášlovací centra a posilovny.
Vyzáblé panenky už netáhnou
Před nadměrným hubnutím ale varují odborníci. Často totiž vede k poruše příjmu potravy. S tou se teď léčí zhruba tři a půl tisíce pacientů. Podle odhadů jí ale ve skutečnosti trpí už každý dvacátý Čech. Vlivu modelek, obálek časopisů, superštíhlých hereček i internetu navíc neuniknou ani děti. Právě tomu se snaží zabránit nová panenka, kterou navrhl a chtěl by začít vyrábět umělec Nickolay Lamm. Americký designer pro svou panenku vymyslel i motto: normální – a přesto krásná. Panenka není nereálně štíhlá, propaguje zdravý životní styl a nosí minimum make-upu. „Tenhle model jsem vytvořil podle průměrné 19leté Američanky,“ řekl Lamm.
Třeba proslavená panenka Barbie by podle amerických vědců nebyla v realitě absolutně životaschopná. Měla by příliš úzký krk, pas a nic by neuzvedla. „Co ta holčička dostává za tu zprávu? Že takhle vypadají dospělé ženy? Že takhle bude jednou vypadat? To skoro určitě ne,“ řekla psycholožka Tamara Hrachovinová. Navíc podle psychologů současné panenky vybízejí jen k velmi omezenému okruhu her.
