Praha - Většina pracovníků vládní Agentury pro sociální začleňování vstoupí v pondělí do stávky. Stávkovat začne 59 ze sedmi desítek zaměstnanců a spolupracovníků. Pro svou instituci, která spadá pod ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD), žádají nezávislost a samostatnost. Chtějí jednat s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), řekl místopředseda Nezávislých odborů zaměstnanců Úřadu vlády ČR Petr Čáp.
Většina vládní agentury pro začleňování začne v pondělí stávkovat
O stávce měli pracovníci agentury rozhodnout v pondělí. Jejich rozhodnutí uspíšilo dnešní jednání s Dienstbierem, které zatím nepřineslo výsledek. „V pondělí zahájíme stávku. Je to poslední apel. Obáváme se, že odejde celé vedení a agentura na nynějších principech končí. Jde nám o transparentnost, autonomii a kontinuitu,“ uvedl Čáp.
Zaměstnanci agentury tvrdí, že se ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) snaží úřad zpolitizovat - do kritické situace se podle nich agentura dostala po odvolání ředitele Martina Šimáčka. Neshody se týkají i využití evropských peněz a sledování jejich účinnosti při integraci Romů a také chystané reorganizace. „Agentura, jak jsme ji znali a jak za ta léta fungovala, by přestala existovat,“ řekl odborář.
Šimáčka ministr zbavil funkce 16. dubna. Zdůvodnil to porušením pravidel zakázky a Šimáčkovou neochotou diskutovat o reorganizaci agentury. Zmínil ale i to, že Šimáček jako vládní úředník podnikal kroky proti přijetí části vládního návrhu školského zákona či usiloval o vyloučení jednoho ze zastupitelů ČSSD z rady projektu proti nenávisti. Šimáček to označil za lživá a hanebná tvrzení.
Martin Šimáček
Podle pracovníků agentury však právě tyto důvody posilují jejich obavy, „že bude pokračovat politizace agentury“. To by jí prý bránilo plnit úkoly v projektech, které mají zlepšit situaci ve městech a obcích s ghetty.
Dienstbier už dříve řekl, že odvolání šéfa agentury a její změny kvůli služebnímu zákonu ji nemají zlikvidovat, ale posílit. V budoucnu by pro ni měla pracovat stovka lidí, nyní je jich asi sedm desítek. Podle ministra měly z agentury jako jednoho odboru vzniknout zřejmě odbory dva. Jeden by se věnoval práci ve městech a obcích, kde jsou ghetta. Druhý by se soustředil na návrhy opatření ke zlepšení situace i na čerpání peněz z EU.
Protestující pracovníci by rádi vyvolali jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Premiér také uvedl, že si nemyslí, že by vyčlenění agentury z úřadu vlády a její autonomie byly nutné k efektivnímu fungování a pomoci potřebným. Podle Dienstbiera by vznik nového úřadu musel upravit zákon. „I kdybychom se shodli a návrh předložili, tak bude účinný nejdřív za rok. Navíc mám velkou pochybnost, že by ve vládě a v Parlamentu byla politická vůle zřizovat nový úřad,“ uvedl ministr. Už dřív řekl, že z agentury nelze vytvořit ani samostatnou státní příspěvkovou organizaci. Nebylo by prý možné na ni získat peníze z EU, za něž funguje.
Agentura pro sociální začleňování spolupracuje s městy a obcemi, které se potýkají se sociálně vyloučenými lokalitami. Její poradci mají přispět k navázání kontaktů mezi místní radnicí, policií, školami či neziskovými organizacemi, které by se měly společně snažit situaci zlepšit. Vyloučených lokalit je v Čechách zhruba 400 a stále jich přibývá. Žije v nich kolem 80 000 lidí, převážně Romů.
Mnozí odborníci, úředníci i samotní Romové činnost agentury hodnotí pozitivně. Podle nich se díky jejímu přispění situace v řadě problémových lokalit zlepšila a lepší je tam i soužití s okolím. Agentura má ale i své kritiky. Podle některých například není jasné, kolika Romům vlastně skutečně pomohla začlenit se do běžného života.
Vládní agentura začala fungovat v březnu 2008. Šimáček ji vedl od února 2009, do funkce jej jako vítěze výběrového řízení jmenoval tehdejší ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Předtím Šimáček působil osm let v organizaci Člověk v tísni a spolupracoval také s dalšími prospěšnými společnostmi, pracoval i na ministerstvu školství.