Veřejné finance letos podle nových odhadů ministerstva financí (MF) skončí ve schodku 7,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Příští rok by měl schodek klesnout na pět procent. Vyplývá to z nové prognózy, kterou MF zveřejnilo. Úřad tak odhad vývoje veřejných financí proti dubnové prognóze zlepšil. MF také letos nově čeká růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta.
Veřejné finance by měly letos skončit ve schodku 7,7 procenta HDP. Ministerstvo financí zlepšilo odhad
Ekonomika se zotavuje rychleji, než vláda čekala na jaře. Stát se přesto rekordně zadlužuje (zdroj: ČT24)
Schodek by měl podle ministerstva klesat i v dalších letech, a to až na 4,1 procenta v roce 2024. Loni deficit veřejných financí činil 6,1 procenta HDP. Celkový veřejný dluh by měl podle MF stoupnout z loňských 37,8 procenta HDP na letošních 43,5 procenta HDP. V roce 2022 by měl stoupnout na 46,2 procenta a růst by měl i v dalších letech až na 51,8 procenta HDP v roce 2024. I v tomto případě jsou odhady příznivější než v dubnové prognóze.
Hospodaření sektoru vládních institucí je letos stále velkou měrou ovlivněno situací vyvolanou epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými ve veřejném zdravotnictví a stimulační fiskální politice. „Očekáváme proto výrazně deficitní hospodaření, které půjde na vrub především státního rozpočtu,“ uvádí prognóza MF.
Resort financí zároveň počítá s tím, že hospodaření krajů a obcí patrně opět vykáže přebytek, ke kterému přispěje i úprava rozpočtového určení daní. „Navzdory dalšímu navýšení platby za státního pojištěnce odhadujeme deficitní hospodaření fondů sociálního zabezpečení,“ uvádí dále materiál.
Vyšší inflace letos i příští rok
Opozice makroekonomickou prognózu vítá. Její představitelé ale připomínají, že optimistická čísla jsou ovlivněna výrazným propadem v loňském roce. Zdůrazňují také výrazně vyšší odhad inflace letos i příští rok.
„Co považuji za problém, je poměrně vysoká inflace, na kterou v České republice nejsou lidé zvyklí. Samozřejmě největší díl odpovědnosti jde za Českou národní bankou. Na straně druhé i Andrej Babiš s Alenou Schillerovou prostřednictvím expanzivní fiskální politiky, prostřednictvím vysokých deficitů i v době ekonomického růstu samozřejmě růst cen přiživili,“ řekl místopředseda poslanců ODS Jan Skopeček.
„Tři a půl procenta je aktuální odhad, ale ten odhad velmi razantně narostl oproti predikci o víc než jedno procento a my se bojíme, že to může být ještě víc. V případě, že deficit bude tak obrovský i příští rok, tak proinflační tlaky ještě stoupnou,“ upozornil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
Náměstek hejtmanky Středočeského kraje a starosta Dolních Břežan Věslav Michalik (STAN) konstatoval, že vylepšená čísla jsou sice dobrou zprávou, ale bohužel se nepromítají do návrhu státního rozpočtu tím, že by resort financí počítal třeba s nižším schodkem. To nepovažuje za správnou cestu. „Jsme v situaci, že schodek tři sta devadesát miliard je vyšší než v roce 2020, který byl pandemický, a ještě v kombinaci s tím, že máme zvýšený odhad růstu HDP, je to vlastně tragická záležitost,“ upřesnil.
Michalik tvrdí, že navržený rozpočet pokrývá z většiny spotřebu. Stát se podle něj nesnaží ani ušetřit.
Restriktivní fiskální politika by ale podle poslance vládního hnutí ANO Jan Řehounka nebyla teď ideální cestou. „Výstrahy opozice, že se blížíme k dluhové brzdě, tak tam opravdu ještě nejsme,“ myslí si.
Řehounek doplnil, že je potřeba si říci, kolik a kde rozumně šetřit. „Nemyslím si, že navýšení důchodů, platů učitelů a zdravotníků jsou peníze, které vládá projídá. Z mého pohledu jsou to velmi dobře utracené peníze,“ podotkl.
Události, komentáře: Jsme bohatí, nebo chudneme? (zdroj: ČT24)
Veřejné finance při nynějším nastavení jsou dlouhodobě neudržitelné
Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP. EU ale platnost pravidel dočasně kvůli dopadům pandemie pozastavila.
Česká národní banka očekává letos nárůst deficitu veřejných financí na 7,5 procenta HDP a příští rok pokles na 5,3 procenta. Celkový vládní dluh by podle odhadů ČNB měl stoupnout na 42,6 procenta HDP letos a na 45,4 procenta příští rok.
Národní rozpočtová rada v červnové každoroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí uvedla, že české veřejné finance jsou při nynějším nastavení rozpočtové politiky a výdajů nadále dlouhodobě neudržitelné. Situace se navíc za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění. Zároveň tehdy rada varovala, že už v roce 2024 mohou veřejné finance narazit na takzvanou dluhovou brzdu 55 procent HDP. Po jejím překonání musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
Vláda Andreje Babiše (ANO) prosadila od letošního roku zrušení superhrubé mzdy a snížení zdanění obyvatel. Schválený daňový balíček přitom podle dřívějších výpočtů MF připraví veřejné finance ročně o zhruba 100 miliard korun. Vláda deklarovala, že změna je pouze na dva roky, přímo v zákonech ale časové omezení uvedeno není.
Růst ekonomiky v příštím roce o 3,2 procenta
Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo odhad vývoje ekonomiky v letošním i příštím roce. Letos nově čeká růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta. Letos bude růst tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce investicemi a spotřebou domácností. Příští rok by pak růst mělo podpořit zejména oživení soukromé spotřeby. V předchozí dubnové prognóze počítalo letos s růstem o 3,1 procenta a příští rok o 3,7 procenta. Loni ekonomika klesla kvůli dopadům pandemie covidu-19 o 5,8 procenta.
Úřad zároveň informoval o tom, že prognóza bude sloužit jako východisko pro makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na příští rok a střednědobého rozpočtového výhledu do roku 2024. Základní parametry rozpočtu vláda už schválila na počátku června, a to se schodkem 390 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun.
MF ale už dříve upozornilo na to, že do říjnových parlamentních voleb nestihne sněmovna zřejmě rozpočet schválit, a to ani v prvním čtení. Po volbách tak bude muset vláda návrh opět schválit a předložit do parlamentu.
„V predikci pracujeme se scénářem, že postup vakcinace obyvatel i vysoký počet osob, které již covid-19 prodělaly, by měly zabránit nutnosti přijímat další makroekonomicky významná protiepidemická omezení,“ uvedlo MF v dokumentu.
Prognóza ČNB
Česká národní banka ve své nové prognóze z počátku srpna letos čeká růst ekonomiky o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Česká bankovní asociace v srpnové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos stoupne o 3,4 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,5 procenta.
Inflace a nezaměstnanost
Odhad inflace MF v nové prognóze výrazně zvýšilo nad tři procenta v letošním i příštím roce. Letos úřad počítá s průměrnou inflací 3,2 procenta a příští rok 3,5 procenta. V dubnu odhadoval úřad letos inflaci na 2,5 procenta a příští rok na 2,3 procenta. „Zvyšující se prognózy spotřebitelské inflace odrážejí rostoucí ceny energií i dalších komodit, bariéry produkce v důsledku nedostatku některých komponent a surovin, omezení kapacit oproti expandující poptávce, jakož i uvolněnou měnovou politiku centrálních bank,“ uvádí materiál.
Vývoj na trhu práce zůstává podle prognózy pozitivní. „Navzdory ukončení většiny rozpočtových stimulačních opatření nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti. Zřejmě převážil kladný efekt uvolňování protiepidemických omezení a vliv silné poptávky po práci v některých odvětvích, především v průmyslu,“ uvádí materiál.
I tak MF letos počítá s nárůstem nezaměstnanosti na tři procenta z loňských 2,6 procenta. Příští rok by pak nezaměstnanost měla klesnout na 2,7 procenta. V dubnu přitom MF počítalo letos i příští rok s nárůstem nezaměstnanosti na více než tři procenta.
Resort si připravuje „půdu“ pro obhajobu deficitu, tvrdí ekonom
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy si ministerstvo financí pesimistickou prognózou připravuje půdu pro obhajobu hlubokého deficitu.
„Ministerstvo publikuje prognózu spíše ze spodní části realistického pásma odhadu vývoje, aby snáze opodstatnilo schodek státního rozpočtu navržený pro příští rok, tři sta devadesát miliard korun. Pokud by nyní ministerstvo totiž hýřilo optimismem, bude se vládě obří deficit, který již rámcově schválila, hájit a ve sněmovně prosazovat ještě hůře než při přece jenom méně pozitivním výhledu,“ uvedl.