Úspory českých domácností podle České národní banky dosahují téměř tří bilionů korun, přičemž téměř polovina peněz leží na běžných účtech. Kvůli inflaci ale lidé o část z nich mnohdy nevědomky přicházejí, protože během posledních čtyř let inflace překročila úroveň úrokových sazeb jak na běžných, tak i na spořicích účtech a termínovaných vkladech. Podle aktuální prognózy ČNB by letos na konci roku měla inflace dosáhnout až čtyř procent.
Aleš Procházka studuje a pracuje, zároveň by si rád koupil vlastní byt. Pravidelně proto i s pomocí rodičů spoří. Veškeré úspory střádá na běžném účtu, kde má ale jen minimální úroky. Pokud by na něj vložil dvě stě tisíc korun, po započítání vlivu inflace by po roce reálná hodnota uložených peněz klesla zhruba o sedm tisíc.
Tomáš Filip naopak dostal peníze od rodičů ze stavebního spoření a hned je investoval; nakoupil dluhopisy, část úspor vložil i do podílových fondů. „Je to pro mě dlouhodobá investice, nemám žádný konkrétní záměr. To spíš abych se ubránil inflaci, aby se mi peníze zhodnocovaly,“ říká spořitel.
Pokud by nakoupil dluhopisy za dvě stě tisíc, reálná hodnota by se za rok snížila o přibližně čtyři tisíce. Naopak u akcií by byl reálně několik tisíc v plusu. Tomáš Filip tak díky svým investičním aktivitám patří v Česku spíš k těm odvážnějším střadatelům.
„Část investorů, zvlášť těch mladších, jsou ochotni investovat třeba do akcií, které velmi svižně v posledních letech narůstaly. Pořád je to ale nesrovnatelně méně peněz, než se nachází na běžných účtech,“ hodnotí současnou českou situaci analytik ČSOB Petr Dufek.
„Absolutní prim z pohledu úspor domácností hrají momentálně bankovní účty, které reprezentují až 57 procent veškerých úspor,“ potvrzuje výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh Jana Brodani.
Úspory formou kryptoměn
Zmírnit vliv inflace na úspory chce i Ondřej Hájek. Na rozdíl od Tomáše Filipa zvolil rizikovější investování a nakoupil kryptoměnu. „První dva roky jsem byl víceméně ve ztrátě, dal jsem to tam v době, kdy ceny zhruba do týdne hodně spadly,“ popisuje svou zkušenost.
„Je to skutečně velmi rizikové. Kryptoměny jsou velmi kolísavé, takže se investoři musí připravit na to, že mohou být jednou ve ztrátě, a potom zase v zisku,“ poznamenává manažer investiční spolenosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Momentálně je Ondřej Hájek v zisku. I proto chce do kryptoměn investovat dál.
Kde Češi spoří
České domácnosti drží víc než polovinu (53,5 procenta) všech naspořených peněz na nejméně výhodných, tedy běžných bankovních účtech. V investičních fondech mají přes jedenáct procent úspor, podobná suma leží i v penzijních fondech. Na stavebním spoření mají 10,5 a na životním pojištění 7,2 procenta naspořených peněz.
V porovnání s předchozími roky je vidět, jak úspory Čechů rostou. Třeba loni stouply meziročně asi o tři sta miliard. Nejvýraznější změna úspor nastala právě u běžných bankovních účtů, peněz je na nich uloženo o zhruba 17 procent víc než před rokem. O devět procent pak vzrostl počet dluhových cenných papírů a podobně také investičních fondů.
Naopak na účtech s vyšším zúročením, tedy například těch spořicích, je o devět procent úspor méně.
Reality táhnou
Lidé ve velkém ukládají peníze i do nemovitostí. Největší zájem je o malé byty, které lze nadále pronajímat. Tento způsob využívá zhruba třicet procent aktivních investorů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Generali Investments. Prudký růst cen především v Praze je pro některé investiční poradce varující.
„Osobně mám v tuto chvíli podezření, že už je na investiční nákup pozdě, že ceny nemovitostí už by do budoucna mohly růst výrazně pomaleji, dokonce si umím představit, že by mohly i klesnout, a v tu ránu by se tahle investice ukázala jako nepříliš rozumná,“ říká analytik České spořitelny Michal Skořepa.
Zájemci ale nemusí kupovat jen byty ve velkých městech a nemusí jít jen o milionové částky. Zhodnotit peníze je možné i v realitních fondech. Ty nakupují nejen byty, ale třeba i kanceláře, sklady, nebo hotely.
„Jsou otevřeny pro všechny střadatele, jde vesměs o pravidelný vklad od 500 korun měsíčně. Fondy nemají nějaké velké rozdíly,“ přibližuje specialista na nemovitostní fondy, portfolio manažer Conseq Investment Management Vladan Kubovec. Roční výnosy takových fondů dosahují obvykle tří až sedmi procent.
Roste i zájem o drahé kovy. Jen po zlatě se poptávka za poslední rok zvedla o třetinu.„Nejpoptávanější z hlediska kupujících je jedna trojská unce. Jde o 31 gramů a cena se pohybuje někde kolem 45 tisíc korun za cihličku,“ říká Pavel Řihák z investiční společnosti GoldenGate.cz. I když je zlato nejžádanějším drahým kovem, drobní investoři stále častěji sahají také po stříbru a platině.
