Povědomí Čechů o tom, jak správně hospodařit s penězi, se dlouhodobě nezlepšuje. Oproti předchozím letům si však začali více odkládat stranou, finanční rezervu si tvoří téměř tři čtvrtiny z nich. A zatímco většina lidí popisuje jako ideální důchod s úsporou více než milion korun, realita je úplně jiná – více než třetina zatím nemá našetřeno nic.
Kdo šetří, má za tři, věří 73 procent Čechů. Měsíčně si dávají bokem v průměru pět tisíc
Průměrný výsledek – tak dopadli obyvatelé Česka na indexu finanční gramotnosti, který každoročně měří Česká bankovní asociace (ČBA). Finanční rezervu si sice oproti předchozím letům tvoří téměř tři čtvrtiny z nich, nicméně třetina lidí stejně neví, jak dlouho by s ní v případě ztráty příjmu vydržela.
A padesát procent lidí netuší, kolik by měli mít naspořeno na důchod. Pokud úspory mají, pak jejich výše nepřesahuje tři sta tisíc korun.
Více jak čtvrtina Čechů nemá finanční rezervu
Mladí a naivní
Finanční znalosti Čechů se tak dlouhodobě nezlepšují – index finanční gramotnosti ČBA dosáhl v letošním roce 56 bodů ze 100, což znamená zvýšení pouze o 1 bod. Znalosti mladších skupin, tedy ve věku 18 až 29 let a 30 až 44 jsou navíc slabší, než je tomu u starší generace. Tou vůbec nejohroženější skupinou zůstávají pak lidé se základním vzděláním nebo s výučním listem.
Přesto, že výuka finanční gramotnosti na středních školách probíhá již od roku 2009 a do rámcových vzdělávacích programů pro základní školy byla zařazena od roku 2013, ve výsledcích se to zatím neodráží.
„Stále platí, že nejlepším učitelem je sám život, navíc těm úplně zásadním postojům a návykům se tak jako tak učíme ve své rodině. I v případě finančního vzdělávání může škola poskytnout jen omezený, byť samozřejmě velmi cenný základ, a je jen na nás, zda ho budeme později ve svém rozhodování využívat,“ upozorňuje gestorka pro finanční vzdělávání ČBA Helena Brychová.
Dlouhodobě činí lidem největší problémy praktické otázky. Například výhodnost úrokové sazby počítané ročně (p.a.), oproti sazbě počítané měsíčně (p.m.), správně ji dokáže zodpovědět pouze třetina (36 %) dotázaných. Asociace upozorňuje, že přitom tuto znalost zrovna využijeme nejen v případě, že si bereme úvěr, ale i pokud chceme vědět, jak výhodně spoříme.
A více než polovina dotázaných (56 %) například také neví, že jejich vklady u takzvaných peer-to-peer poskytovatelů půjček nejsou nijak pojištěny.
„Peer-to-peer půjčky jsou módní, ale bezpečnost takových vkladů nelze porovnávat s bankami, u nichž jsou vklady na běžném účtu pojištěny do výše sto tisíc euro, respektive odpovídající částka v českých korunách. Finanční prostředky vložené do systému peer-to-peer půjček však nejsou vkladem, nýbrž investicí,“ říká Brychová.
Češi si průměrně odkládají pět tisíc měsíčně
Z každoročního průzkumu ČBA na druhou stranu vyplynulo, že podíl lidí, kteří si tvoří finanční rezervy, se oproti roku 2017 zvýšil o 13 procent na celkových 73 procent. Měsíčně si za tímto účelem Češi v průměru odkládají necelých pět tisíc korun.
Podle odborníků to zřejmě souvisí také s vyššími platy, z nichž jsou lidé schopni si v době prosperující ekonomiky lépe našetřit. „Celkově více si stranou odkládají lidé s vysokoškolským vzděláním,“ říká ředitelka průzkumu z agentury SC&C Jana Hamanová.
Avšak navzdory tomu, že stoupá počet těch, kteří si finanční rezervy tvoří, třetina jich víceméně netuší, jak dlouho by s těmito prostředky a dalším finančním majetkem vydržela, pokud by přišla o příjem. Češi jsou toho názoru, že by jejich rychlá rezerva měla dosahovat cca 110 tisíc korun.
„Doporučujeme odvozovat výši finanční rezervy od výše našich, tedy osobních, či rodinných měsíčních výdajů. Stranou bychom měli mít po ruce alespoň takovou částku, abychom bez příjmu vydrželi v klidu dál žít šest měsíců,“ radí Brychová. Tomuto ideálu se však blíží pouze 15 procent lidí, 28 procent by vydrželo od jednoho do tří měsíců.
obrázek
Češi vědí, kolik chtějí mít naspořeno na důchod, ale nespoří
Češi by chtěli mít naspořeno v průměru asi 1,5 milionu korun. Realita je ovšem taková, jak ukázal průzkum, že v podstatě čtyři lidé z deseti (39 procent) nemají naspořeno vůbec nic. Bohužel to platí i o generaci, která je těsně před důchodem, anebo se tomuto věku blíží.
„Určit jednoznačnou výši, která by platila pro každého, není možné. Měli bychom ale mít určitou představu o tom, jak dlouhá doba nás může čekat a jaké bychom mohli mít ve stáří výdaje. Musíme počítat s tím, že důchod poskytovaný státem pokryje jen to nejnutnější, na vše ostatní si musíme naspořit sami,“ dodává Brychová.
Více jak třetina Čechů nemá nic naspořeno na důchod
Podle Brychtové je tak stále nutné prohlubovat i motivaci, proč se vzdělávání v oblasti financí věnovat v každém věku. A pokládat nejen otázky, ale nabízet i netradiční možnosti.
I z toho důvodu se ČBA opakovaně podílí na tvorbě seriálu Bankovkovi. Jde o sitcom určený pro děti ve věku od 8 do 12 let, který však může pobavit a osvěžit znalosti celé rodiny, jehož druhou řadu natáčí Česká televize.
„Úspěch loňské první řady nás přesvědčil o tom, že pokud se věci dělají s nadšením a podávají s humorem, může se i finanční gramotnost stát televizní hvězdou,“ říká s nadsázkou Brychová.
