Vedle KSČM chce církevní restituce po volbách přepsat i ČSSD

Praha – V případě, že sociální demokracie zvítězí v předčasných volbách, zahájí s církvemi jednání o snížení finančních kompenzací za nevydaný majetek, jež jsou částí majetkového vyrovnání státu s církvemi. Prohlásil to předseda strany Bohuslav Sobotka. Strana chce zpřísnit kontrolu již vydávaného majetku a analyzovat možnosti o uskutečnění referenda k restituční otázce. Po referendu volají komunisté, včera oznámili, že jej budou mít i ve volebním programu.

„Zahájíme okamžitě jednání s církvemi o tom, jak snížit rozsah finančních kompenzací, které jsou poskytovány za nevydaný majetek v rámci církevních restitucí. Tam vidíme největší manévrovací prostor, jak snížit a zmírnit dopady církevních restitucí na veřejné rozpočty,“ slíbil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka na dnešní tiskové konferenci svým voličům. O tom, zda k uskutečnění tohoto záměru dostane mandát, by měli voliči rozhodnout na konci října.

Sociální demokracie zároveň chystá přísnější kontrolu vydávaného majetku; chce tak zajistit, aby se nevydávaly nemovitosti, o něž církve přišly před 25. únorem 1948. ČSSD již dříve vyjádřila pochybnosti, zda není vydáván majetek, na který ve skutečnosti církve nemají podle zákona nárok.

V reakci na záměr KSČM, která chce k restitucím vypsat referendum, Sobotka upozornil, že majetkové vyrovnání je vázáno zákonem a podepsanými smlouvami mezi státem a jednotlivými náboženskými společnostmi. ČSSD si proto chce po volbách objednat analýzu toho, do jaké míry by bylo možné v referendu rozhodnout o zákonu, který je již platný. Sobotka uvedl, že podle některých právních názorů to možné je, podle jiných však nikoliv.

Předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml: Říct 'Budeme jednat' znamená přistoupit na to, že smlouvy neplatí. Smlouvy platí.

Církve: Předvolební boj a snaha zpochybňovat

Podle generálního sekretáře České biskupské konference Tomáše Holuba je katolická církev připravena jednat se státem o smysluplné roli církve ve společnosti. „Na druhé straně vnímáme, že mnohá dnešní prohlášení mají charakter předvolebního boje a chceme jednat na základě faktů, a nikoliv na základě věcí, které mají nalákat voliče,“ reagoval. Připomněl, že církevní restituce potvrdil i Ústavní soud.

„Je to signál, že komunistická strana a možná i sociální demokracie chtějí využít pachuť, která tu po jednání o církevních restitucích zůstala,“ připustil předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml, zároveň ale upozornil na to, že zamýšlené referendum k již platnému zákonu by znejistilo tuzemský právní systém. „To je to nejzáludnější, co nás před volbami může potkat – slyšet, že je možné zpochybnit všechno, co se tady kdy událo. A týká se to jakékoli právní normy, každá může být zpochybněna.“

CÍRKEVNÍ RESTITUCE: Zákon o majetkovém vyrovnání počítá s tím, že církve dostanou nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Zároveň bude během 17 let snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na nový centrální stavební úřad půjde 1,7 miliardy, sdělila Mrázová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pokračuje v jednání s dalšími členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Jako první dorazil ve středu na schůzku ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Po něm byla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Už v úterý jednala Schillerová se sedmi ministry. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval, není tedy ani jasné, jaké bude celkové saldo. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliardami korun.
14:13Aktualizovánopřed 44 mminutami

Senát vrátil znovuzavedení EET i zákon o státních zaměstnancích sněmovně

Senát ve středu vrátil předlohu ke znovuzavedení EET s pozměňovacími návrhy sněmovně. Poslancům vrátil i změny podmínek zaměstnávání státních úředníků a návrh na zrušení pravomoci prezidenta určovat vedoucí diplomatických misí. Senátoři schválili lepší ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv on-line a umožnili i přijetí úpravy sněmovních pravidel k omezení možných obstrukcí. Novelu stavebního zákona budou probírat nejdříve ve čtvrtek. Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni obrátit se kvůli ní na Ústavní soud.
09:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoO lžích politiků i o tom, kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska, hovořili Moláček a Golis

Novinář musí být nestranný, ale to neznamená, že nesmí mít názor. Když politici lžou, je povinností novináře na to upozornit. Někteří ale lžou víc než jiní. Jaký je dopad lží a dezinformací nejen na sociálních sítích na veřejnost? Kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska? A proč jsou zrovna v současnosti veřejnoprávní média a jejich nezávislost mnohem důležitější, než kdykoliv v minulosti? Na otázky Jany Neumannové odpovídají reportéři Jan Moláček a Ondřej Golis. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry Reportérů ČT, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 4 hhodinami

Část Česka ve čtvrtek zasáhnou silné bouřky, uvedl ČHMÚ

V Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji hrozí v noci na čtvrtek silné bouřky. V noci na pátek se mohou bouřky doprovázené nárazy větru a kroupami objevit také v pásu na jihovýchodě země. Ve výstraze to ve středu uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 6 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 11 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.