Ve věku 94 let zemřel v noci na neděli válečný veterán Jan Velík. Oznámil to mluvčí ministerstva obrany Petr Medek. Velík byl v roce 1949 po nástupu komunistického režimu přeložen do zálohy a na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 vrátil všechna sovětská válečná vyznamenání.
Jan Velík se narodil 2. srpna 1921 v Hodoníně. Vychodil měšťanskou školu a gymnázium. Za druhé světové války byl totálně nasazen v německém Hamburku, odkud utekl. Po zadržení ve Vídni byl předán na Slovensko, kde v té době žila jeho matka. Za trest narukoval do slovenské armády, ze které však na východní frontě zběhl.
Přes Krym se dostal k Rudé armádě, do které vstoupil a s níž se zúčastnil tankové bitvy u Kursku. V lednu 1944 vstoupil do tvořícího se 1. Československého armádního sboru. V Moskvě absolvoval zpravodajskou školu. S výsadkem se v únoru 1945 dostal na Jindřichohradecko, kde navázal spojení s partyzány a dočkal se zde konce války.
Po válce zůstal v armádě, ale v roce 1949 byl přeložen do zálohy. Pracoval jako dělník, účetní, skladník, referent a ekonom. Na protest proti okupaci Československa v roce 1968 vrátil svá sovětská válečná vyznamenání. V roce 1991 byl rehabilitován, do výslužby šel v hodnosti plukovníka. V posledních letech žil ve Svratce na Žďársku.
Je držitelem mnoha vyznamenání. Mimo jiné mu byl v roce 1945 udělen Československý válečný kříž 1939, o rok později obdržel vojenskou medaili Za zásluhy prvního stupně. V roce 2001 dostal Záslužný kříž ministra obrany ČR třetího stupně. Nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva, prezident Václav Klaus propůjčil Velíkovi v roce 2011.
